Pavel Krtek v Amsterdamu diskutoval o železničním trhu

Za nejvíce rostoucí označil dálkovou a příměstskou dopravu, která těží z nasazení nových vozidel a kongescí na silnicích. Naopak upozornil na konkurenční nevýhody tuzemské železnice, mezi které patří především naprostá absence rychlých tratí a dražší poplatky za dráhu oproti silnici. Pavel Krtek prezentoval i klíčové projekty mezinárodní dopravy, především pak projekt railjet z Prahy přes Vídeň do Grazu a linku Praha-Berlín.

Za potenciálně slibné relace označil spojení Prahy s hornorakouským Lincem a Prahy s bavorským Mnichovem. Na obou relacích je však třeba modernizovat infrastrukturu tak, aby jízdní doby byly konkurenceschopné se silniční dopravou. V rámci panelové diskuse odpovídal i na dotazy ohledně stavu implementace železničních balíčků v ČR. Překvapil účastníky informací, že železniční trh byl bez dostatečného regulačního rámce otevřen již od ledna 1995, čehož tehdy využili především operátoři v nákladní dopravě.

Zástupci dopravců představili plány

Z řad dalších účastníků zazněly strategické plány národních železničních dopravců DB Fernverkehr, PKP Intercity, NS, SNCB, SNCF, SBB, SJ, MÁV a jejich dceřiných společností Abelio, Eurostar a Thalys. Společným jmenovatelem bylo využití digitálních technologií pro IT aplikace k usnadnění informovanosti a snazší odbavení cestující veřejnosti. Objevily se i názory z Asociace vlakových dopravních společností (ATOC) z Velké Británie o tom, jak se po letech opět hledá jednotná tvář "národní dráhy" (National Rail) poté, co národní železniční podnik British Rail byl před 20 lety obětován na oltář údajně všespasitelné konkurence.

Není bez zajímavosti, že donedávna největšího soukromého dopravce v Evropě – ARRIVA – si rozdělily státní italské FSI a německá DB. Jak zaznělo od šéfa strategie domácí NS, národní železniční dopravce provozuje v Holandsku vlaky na páteřní síti a toliko lokální spoje provozuje soukromá konkurence.