Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Nejdelší trasa první republiky: rychlíky z Prahy do Jasini

Nejdelší trasa první republiky: rychlíky z Prahy do Jasini

25.4.2013 – autor: JOSEF JELÍNEK

Před devadesáti lety poprvé vyjely spoje na nejdelší vnitrostátní trase meziválečného Československa. Jednalo se o vlaky z Prahy do Jasini na Podkarpatské Rusi, která byla shodou okolností z rozhodnutí velmocí k našemu nově vzniklému státu připojena v roce 1920. Trasu delší než tisíc kilometrů zvládly rychlíky ČSD ujet za osmnáct a půl hodiny.

Nejdelší trasa první republiky: rychlíky z Prahy do Jasini

Podkarpatská Rus patřila před první světovou válkou do uherské části habsburské monarchie. Byla to krajina zanedbávaná, avšak bohatá na kvalitní lesy a ložiska soli. V roce 1919 vítězné velmoci přijaly návrh, aby tato oblast pod karpatským obloukem byla přičleněna k nově vzniklému Československu. V následujícím roce se tak fakticky stalo, takže naše již tak dlouhé území se protáhlo o dalších 180 km na východ, čímž získalo společné hranice s budoucím spojencem Rumunskem. Pro těžbu přírodního bohatství na Podkarpatské Rusi bylo ovšem třeba využít především stávající železniční síť. Ta byla totiž provozuschopná, což se o silnicích příliš říci nedalo. 

Železnice spojila centrum s nejvýchodnější částí země

Před mladou republikou stál úkol propojit svou nejvýchodnější část s centrem státu. Tak vznikla nejdelší vnitrostátní trasa rychlíku v meziválečném Československu dlouhá 1 053 km. Tratě z Prahy do Bohumína (366 km) a z Košic do Jasini (334 km) kromě peáže přes Rumunsko byly majetkem ČSD. Na úseku z Bohumína do Košic provozovaly dopravu ČSD na účet vlastníka, tedy Košicko-bohumínské dráhy. První rychlíky Praha – Jasiňa a zpět vyjely v roce 1923. V soupravě byly řazeny kromě vozů první, druhé a třetí třídy také lůžkové vozy do Košic, do Užhorodu a do Bukurešti. Ze Spišské Nové Vsi do Králova nad Tisou byl zařazen také jídelní vůz. Poslední úsek z Králova nad Tisou do Jasini absolvovaly rychlíky bez lůžkových vozů. 

Rychlík, který často zastavoval

Vlak měl delší pobyty pouze ve stanicích, kde se měnila lokomotiva, doplňovala voda, prováděla technická prohlídka, připojovaly/odpojovaly vozy, tedy v České Třebové, Přerově, Bohumíně, Vrútkách, Spišské Nové Vsi, Košicích, Čopu a Králově nad Tisou. Kromě toho zastavoval v Čechách a na Moravě pouze v Pardubicích, Olomouci, Moravské Ostravě-Přívoze a Českém Těšíně. Dál už to byl rychlík s mnoha zastávkami: Čadca, Žilina, Kraľovany, Ružomberok, Liptovský Svatý Mikuláš, Štrba, Poprad-Veľká, Margecany, Kysak-Obyšovce, Legiňa-Michalany, Slovenské Nové Mesto, Baťovo, Berehovo, Sevluš, Chust, Buštino, Ťačovo, Teresva, Rachov a Kvasy. Na území Rumunska zastavoval ještě čtyřikrát.

Trať od Čopu sledovala tok řeky Tisy, která často vystupovala z břehů, a tak například v roce 1927 zcela zničila čtyři km dlouhý úsek mezi Kvasy a Jasiňou. Než byl provoz zase obnoven, uplynuly čtyři měsíce nutné na rekonstrukci. Konečná stanice Jasiňa ležela v nejvýchodnější části Československa. Žilo zde asi devět tisíc lidí – přesto se úředně jednalo o vesnici! Na Podkarpatské Rusi se totiž podle oficiálních statistik nacházela jen čtyři města – Užhorod, Mukačevo, Berehovo a Ťačovo. Rychlík Praha – Jasiňa jezdil až do nešťastného podzimu 1938. Se zánikem první republiky přišlo Československo také o nejjižnější část Podkarpatské Rusi včetně hlavní železniční tratě.

Jízdní řád Praha – Jasiňa

V roce 1938, v posledním roce provozu, odjížděl z pražského Wilsonova nádraží rychlík večer ve 21.03 a do Jasini dojel druhý den v 15.23 odpoledne. Cesta mu tedy trvala 18 hodin a 20 minut, průměrná rychlost tedy činila 57,4 km/h. V opačném směru vyjížděl vlak s nejdelší vnitrozemskou trasou za první republiky z Jasini ve 12.52 a do Prahy přijel ráno v 7.51. Druhá dvojice rychlíků jezdila v té době jako R6 z Prahy v 9.18 s příjezdem do Jasini v 4.52, opačně R5 z Jasini v 1.20 přijel do Prahy ve 21.03.


Průměrné hodnocení (40 hlasů): 4.8

Další články této rubriky

Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rekorduPřed 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku

2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »

Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rekorduLegendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu

1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »

Před 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová EsaPřed 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová Esa

5.10.2024 - Přesně před čtyřiceti lety, 5. září roku 1984, převzaly tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) první sériový stroj původního označení ES 499.1003. Tím odstartovaly postupné dodávky sériově vyráběných traťových… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika