Mezi Lanškrounem a Štíty měla před 100 lety vzniknout dráha

Do východočeského města Lanškrouna přijel první vlak s řádnými cestujícími v červnu 1885. Tehdy sem společnost StEG prodloužila krátkou lokální trať z Rudoltic. Následně se v roce 1893 zrodil projekt na 32 km dlouhou dráhu, která by propojila Dolní Lipku (tehdy Králík) přes Štíty (tehdy Šilperk) do Hoštejna. Jak známo, realizována byla pouze část do Štítů, která se pro cestující otevřela den před Silvestrem 1899. O tři roky později se objevil návrh na další prodloužení dráhy ze Štítů právě do Lanškrouna. Jenže bohužel zůstalo jen u plánování. 

Ve kterých místech přesně plánovali koleje?

Pokud se dnes vydáte do této oblasti ze severní strany (přes Lichkov), musíte vystoupit už v Moravském Karlově. Dál už regionální spoje ČD bohužel nejedou. Do Štítů pak musíte pěšky, na kole nebo autobusem. Železniční trať měla kvůli stoupání vést až k osadě Polsko pětikilometrovou dvojitou smyčkou zasahující do Heroltic. Po překonání zemské hranice mezi Moravou a Čechami se nachází obec Výprachtice. Ta je zajímavá nejen tvrzištěm Na zámku na protáhlém ostrohu nad Moravskou Sázavou a empírovým kostelem Proměnění Páně, ale i tím, že zde mělo stát nádraží na desátém kilometru navrhované tratě. Koleje dál směrem na Lanškroun byly už nakresleny ve třech variantách. Buď přímo na jih údolím Sázavy, odkud se měla stáčet k západu v obci Albrechtice (navrhována zastávka a nákladiště), nebo přes Nepomuky k Albrechticím. Třetí varianta kladla dráhu západně podél obcí Horní a Dolní Třešňovec.

Ani jednu z variant bohužel nekopírují silnice, takže dnes do Lanškrouna dojedete buď přímo z Heřmanic silnicí č. 43 přes Švédské Šance a Laudonovu chatu, z Výprachtic přes Haldu a evropské rozvodí Labe-Dunaj, odkud lze zamířit třeba i do Jablonného nad Orlicí. Milovníky železnice lze upozornit na cyklotrasu ze Štítů přes Cotkytle a vrch Lázek (to je nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny – 714 m n. m.) s Reichlovou chatou z poloviny třicátých let. Cyklotrasa vás dovede na zastávku Tatenice na 3. koridoru v úseku mezi Českou Třebovou a Zábřehem na Moravě. 

Tady bylo Německo

Jak už bylo prozrazeno, v Lanškrouně, kam měla lokálka vést, se železnice dočkali aspoň z jižní strany. To ale jistě drtivá většina čtenářů ví. Koneckonců, nedávno jsme psali o tom, jak do této stanice začala zajíždět nová motorová jednotka Regio-Shuttle RS1 od firmy Stadler. Při návštěvě Lanškrouna, kterému dominuje nápadná radnice z roku 1582 s 50 metrů vysokou věží, si ale možná neuvědomíte, že v celém širém okolí ještě před 70 lety převažovalo německy mluvící obyvatelstvo. Totéž platilo i pro Štíty, takže tato oblast patřila za druhé světové války přímo do třetí říše a ne do protektorátu Čechy a Morava. Ale to už je historické téma patřící na stránky jiných novin nebo časopisu.