Železničář / Historie / Historie - všechny zprávy
Historie - všechny zprávy
Semmering: ikonická trať rakouských Alp
15.1.2020 - V Evropě nejdeme úseky tratí, které se nesmazatelně zapsaly do historie. Jednou z nich je část hlavní trati z Vídně na Jadran, která se nazývá Jižní dráha (Südbahn). Zhruba sto kilometrů od rakouského hlavního města zdolává přírodní překážku v podobě severních vápencových Alp, přesněji masív Rax čili Rakous. Vrcholová stanice a tunely se nacházejí u průsmyku Semmering, který dal této trati název.
Pozoruhodný kolejový systém na Mostecku a Litvínovsku
20.12.2019 - Starobylé královské město Most prošlo za dobu svého vývoje velkými změnami hlavně v 19. století, kdy se začala rozvíjet těžba hnědého uhlí. Na přelomu posledních dvou dekád předminulého století putovalo obyvatelstvo v silně průmyslové oblasti Mostu a Litvínova za prací především pěšky. Proto roku 1893 začaly mostecká a litvínovská radnice jednat o stavbě parní tramvaje. Návrh nezískal potřebnou podporu, a tak z projektu sešlo a meziměstské tramvajové dopravy se tamní obyvatelstvo dočkalo až o deset let později. Tentokrát již v podobě elektrické dráhy o rozchodu 1 000 mm
Vzpomínka na Malé bejčky
6.12.2019 - Čas mocně oponou trhnul a dnes už zbývá jen málo pamětníků, kteří si vzpomenou na kdysi důležité lokomotivy našich lokálek, řadu 422.0 zvanou Malý bejček či Stosedmdesátosmička. Československé státní dráhy zdědily po svém vzniku v roce 1918 celkem sto pět těchto lokomotiv. Po další, v pořadí druhé světové válce přibyly další lokomotivy, takže strojem s nejvyšším inventárním číslem se stala mašina 422.0117.
Nejsevernější železnice se dočkala svobody před 75 lety
22.11.2019 - Za druhé světové války bylo druhým nejčastěji bombardovaným místem na světě, hned po Maltě. Spojenci na něj uskutečnili dohromady 320 náletů. Od německých okupantů jej sovětská Rudá armáda osvobodila přesně před 75 lety – 25. října roku 1944. Tehdy se norský přístav Kirkenes v Barentsově moři znovu nadechl svobody. Získal ji jako vůbec první město v Norsku.
Z Brna do Přerova se jezdí už 150 let
14.10.2019 - Po prohrané válce Rakouska s Pruskem v roce 1866 se císař František Josef I. pokusil zmírnit utrpení a nouzi obyvatelstva podporou nových pracovních míst například při výstavbě nových železničních tratí. Výsledkem jeho snahy byl dopis ministerskému předsedovi Belcredimu, v němž nařídil urychlenou výstavbu moravských zemských drah. Rozsáhlý program měl zpřístupnit regiony a města ležící mimo hlavní trasy. Mezi tyto dráhy patřila i trať Brno – Nezamyslice – Olomouc – Šternberk, s odbočkou Nezamyslice – Přerov. Rozvětvení, včetně úseku Brno – Nezamyslice, bylo uvedeno do provozu již v roce 1869.