Zajíždíme opět na trať pod Králickým Sněžníkem

Po více než roční pauze (a krajských volbách loni na podzim) ale změnila politická reprezentace Pardubického kraje názor. Od prvního únorového dne letošního roku tak znovu na malebné trati pod Králickým Sněžníkem jezdí pět párů osobních vlaků, i když jen o víkendech. Původně se měl provoz na trať 025 vrátit jen do 7. dubna. Nyní to vypadá, že cestující tu využijí vlaky Českých drah až do odvolání.

„Momentálně jsme dohodnuti na víkendové dopravě. Spoje jsou položeny tak, aby v Hanušovicích navazovaly na přípojné vlaky, ať už ve směru Ramzová nebo ve směru Zábřeh na Moravě,“ říká ředitel pardubického Krajského centra osobní dopravy Michal Štěpán. Na dvacet kilometrů dlouhou trať budou i nadále vyjíždět v turnusu vozy řady 810 z DKV Česká Třebová. Na premiérové jízdě s motorovým vozem 1. února platila výjimečně sleva ve výši 100 procent jízdného – takže všichni zadarmo. Nechyběl tu ani hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) a jeho náměstek pro dopravu Jaromír Dušek (SPOZ), kteří se o návrat železniční dopravy pod Králický Sněžník nejvíce zasloužili.

Od začátku února také vešla v platnost novinka týkající se spojů z Letohradu přes Lichkov do Moravského Karlova na trati 024. Vždy o víkendech jsou nyní vlaky 20551/20548, 20555/20552 a 20557/20554 vedeny až na zastávku Mlýnický Dvůr, resp. z ní budou odjíždět. Těchto šest vlaků také obslouží cestující v zastávce Bílá Voda. Důvodem je snaha Českých drah přiblížit pasažérům zdejší rozvíjející se lyžařský areál. „Kéž by se povedlo, aby nějaké vlaky jezdily až do Štítů,“ řekla nám vlakvedoucí Alena Urbanová z domovské stanice vlakových čet v Letohradě, jedna z těch, kteří ve vlacích Lichkov – Hanušovice prodávají a kontrolují jízdní doklady. „Obnovení provozu do Hanušovic hodnotím kladně, protože i tady lidé chtějí cestovat vlakem,“ dodává. Na nově zprovozněném úseku platí nejen standardní tarif Českých drah, ale mezi zastávkami v Pardubickém kraji také tarif IREDO.

HISTORICKÉ ZAJÍMAVOSTI

Před druhou světovou válkou zde cestující využívali i dva páry přímých rychlíků 27/28 a 131/132 Praha – Bohumín a zpět. Ke zdolání trasy, která vedla i náročným horským terénem pod Králickým Sněžníkem a dále přes Jeseník a německé (dnes polské) Glucholazy, potřebovaly tyto spoje asi osm a půl hodiny. Například v létě 1937 vlak R 27 vyrazil z Bohumína ve 12.26 h a do Prahy přijel ve 21.10 h. Z Prahy odjížděl v 7.30 a v Bohumíně byl v 15.57.