Vznik Československa oslaví i České dráhy

Poté, co v roce 1914 vypukla 1. světová válka, stále četnější otázky české státnosti v rámci rakousko-uherského mocnářství sice zapadly, nicméně nebyly úplně zapomenuty. Oživovali je čeští politici, mezi nimi i budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk, dlouholetý zastánce české autonomie a od roku 1890 poslanec monarchistické Říšské rady. Často cestoval do zemí západní Evropy a seznamoval přední světové politiky s požadavky svého národa. Odjel i v roce 1915. Tentokrát do Švýcarska. Spojení s domovem mu zajišťoval Edvard Beneš. Masaryk ještě téhož roku v Ženevě vyhlásil požadavek samostatného státu. O rok později, za pomoci Milana Rastislava Štefánika, se setkal s francouzským premiérem Briandem. V Paříži poté vznikla Československá národní rada.

Národní výbor vedený Karlem Kramářem 28. října 1918 v Ženevě jednal s Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Dohodli, že státním zřízením bude republika a prezidentem se stane Masaryk. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem, což si Čechoslováci vyložili jako uznání nezávislosti. Masaryka zpráva o vzniku státu zastihla v USA. Poté zamířil i s dcerou Olgou ze Spojených států zpět do Československa.

Triumfální návrat

Než přijel do Prahy, čekala jej triumfální jízda z hranic v Horním Dvořišti. Prezident Masaryk překročil hranice 20. prosince 1918 krátce před 13. hodinou. Na nádraží v Českých Budějovicích očekávali příjezd prezidenta čelní představitelé státu i zástupci národního výboru.

V průvodu a po přijetí vyšel Masaryk před nádraží a nastoupil do vozu. Celkem od nádraží odjela kolona třinácti vozidel se všemi hosty. Pak se Masaryk vrátil zpět na nádraží a přespal v salonním voze. Druhého dne vyrazily z Českých Budějovic dva vlaky. První vyjel v 9:33, druhý, prezidentův, o jedenáct minut později. Plánovaná zastavení byla ve Veselí-Mezimostí a Táboře. Nakonec Masaryk neplánovaně zastavil i v Benešově. Poté následovala Praha. První větší uvítání hlavní město připravilo už na vršovickém nádraží. Tudy ale vlaky jen projely.

ČD navazují na historii

Peron Wilsonova nádraží se pyšnil bohatou výzdobou, na rudých kobercích stála čestná setnina pěchoty s hudbou, Sokolové, legionáři z Itálie, filmaři i politici a osobní přátelé TGM. První zajišťovací vlak dorazil ve 13 hodin, druhá souprava dorazila o čtvrt hodiny později. Lokomotiva vyjížděla z vinohradských tunelů, zdobená květy, prapory a koberci. Na nástupišti už čekala i dcera Alice. Po přivítání prezident sestoupil, byl na peronu uvítán a odkráčel do salonku. Po dalších oficialitách vyšel Masaryk na ulici před burácející dav, nasedl do automobilu a vychutnal si velkolepou jízdu Prahou.

Na historický milník země navázaly České dráhy. Národní dopravce v průběhu roku připravil řadu projektů, které připomněly historii drah i úlohu, kterou železnice sehrála v běhu dějin. „Slavíme letos se všemi občany naší země sté výročí vzniku republiky. Naše společnost je následovníkem Československých státních drah, které v podstatě vznikly ve stejnou chvíli jako republika, v roce 1918. Při této příležitosti jsme letos připravili množství různých akcí, které výročí připomínají, a samozřejmě nesmíme chybět ani při oslavách vzniku republiky 28. října 2018,“ řekl Michal Štěpán, náměstek generálního ředitele ČD pro obchod. „Navíc jsme spustili speciální webové stránky www.cd.cz/100, kde najdete informace o společné historii a také pozvánky na akce připravené v rámci oslav 100 let Československa a státních drah,“ doplnil Štěpán.

Společné století připomíná lokomotiva

Nechybí tam ani odkaz na prohlídky Masarykova salonku na stejnojmenném pražském nádraží anebo vládního salonku na hlavním nádraží. Místa si můžete prohlédnout každou poslední sobotu v měsíci, otevřená jsou vždy od 10 do 17 hodin. V době vrcholících oslav, ve dnech 25.–29. října, bude navíc ve vládním salonku na 1. nástupišti nainstalována výstava o vzniku republiky a československé železnice s názvem 100 let republiky a železnice, která mapuje významné milníky v uplynulém století republiky, ČSD a ČD. 25. října v 10:30 bude slavnostně pokřtěna i lokomotiva 380.004 s polepem s názvem Společné století.

Další událostí odkazující na slavný okamžik bohatých českých dějin bude jízda speciálního parního vlaku z Prahy do Lužné u Rakovníka. Uskuteční se v den stého výročí, tedy v neděli 28. října 2018. „Soupravu, ve které budou zařazené vozy řad Be, Ce, Bai a Masarykův salonní vůz řady Aza 80, potáhne parní lokomotiva 475.179. Vlakem pojede i T. G. Masaryk a další kostýmovaní představitelé státu. V Berouně a v Rakovníku bude přichystán krátký program,“ pozval zájemce Jiří Ješeta, ředitel odboru regionální dopravy ČD. A v neděli 28. října 2018 bude zároveň naposledy otevřeno Muzeum ČD v Lužné u Rakovníka. Jízdenky jsou již v prodeji.

Rekonstrukce v režii ČD

Na víkend 27. a 28. října jsou v celé republice připravené nejrůznější vzpomínkové akce. Národní dopravce očekává, že bude muset kvůli výraznému nárůstu cestujících posílit celou řadu spojů. „Počítáme s tím, že posílíme hlavně vlaky do Prahy, kde se uskuteční vojenská přehlídka a další významné akce,“ upřesnil Ješeta. Posílené budou třeba spoje Hutník a Jan Perner z Ostravska, Súľov z Valašska, Slovácký expres z Veselí nad Moravou a Metropolitany z Brna s příjezdem v dopoledních a v poledních hodinách.

Zakončení celoročních národních oslav bude stylové a navíc zcela pod taktovkou Českých drah. Připravily totiž detailní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zpět do vlasti. Akce je naplánovaná na 21. a 22. prosince 2018. „Program ještě ladíme. Budou do něj však zapojena všechna města, tedy Horní Dvořiště, České Budějovice, Tábor, Veselí nad Lužnicí anebo Benešov. Zde totiž Masaryk při své triumfální jízdě z exilu opravdu zastavil. V Českých Budějovicích dokonce přespal na nádraží ve svém salonním voze,“ zmínil Jiří Kafka, českobudějovický ředitel Regionálního obchodního centra ČD. „Při akci spolupracujeme s Československou obcí legionářskou, Českou obcí sokolskou, statutárními městy a dalšími partnery.“ Chybět nebudou ani výstřely z děl ve chvíli, kdy vlak vjede na území Budějovic, anebo jízda v kočáru po Lannově třídě a následné slavnostní přivítání v centru města a na radnici. „Masaryk stejně jako v minulosti ve městě přespí. Druhý den ráno se uskuteční krátké setkání na nádraží, tentokrát bez oficialit, a oba vlaky odjedou,“ upřesnil ředitel Kafka.  

Vlaky i pro veřejnost

Při prosincové události budou hrát hlavní roli dvě soupravy – první s názvem T. G. M. a druhá 100 let spolu. V čele spoje T. G. M. se objeví rakouská parní lokomotiva 310.23. Nepůjde tedy přímo o konkrétní lokomotivu, která vezla Masaryka, ale o odpovídající typ. Zařazeny budou osobní vozy řady Ca (Pancéřáky) či Aza 080 (Masarykův salonní vůz), byť v roce 1918 ještě tento vůz ne­existoval. Druhá souprava, 100 let spolu, bude složena z vozů retro Ostravanu a vícesystémové elektrické lokomotivy. „V historickém vlaku pojede herec Otakar Brousek a bude představovat Masaryka. Spolu s ním pojedou i legionáři v dobových uniformách a samozřejmě sokolská stráž. Doprovodu a veřejnosti je určen spoj 100 let spolu,“ uvedl Kafka. Tento vlak bude povinně místenkový, cenu jízdného zveřejní ČD v předstihu.

Kvůli zajištění programu a organizaci příjezdu Masaryka do zmíněných destinací se budou oba vlaky předjíždět. To je atraktivní nejen pro cestující, ale i pro milovníky železnice, kteří si hodlají pořídit z této mimořádné akce fotografie či video. Předjíždění vlaků je naplánováno v Rybníku, Chotýčanech, na dvojkolejce u Odb. Doubí u Tábora – Planá nad Lužnicí, estakádě v úseku Chotoviny – odb. Sudoměřice u Tábora a v Senohrabech.

Na akci bude z Prahy-Libně vypraven zvláštní rychlík R 28471 100 let spolu. Půjde o retro soupravu Ostravan, která vyjede v ranních hodinách v pátek 21. prosince Masarykovi „naproti“ a naveze hosty. Odpoledne a druhý den už bude tento vlak hrát doprovodnou roli.

T. G. Masaryk ve světle historické literatury: Spisy a korespondence autenticky přibližují osobnost prvního československého prezidenta

Chcete se dozvědět více o T. G. Masarykovi a době, ve které žil a kterou tak zásadně ovlivnil? Začtěte se do některého jeho textu – Masarykův ústav a Archiv AV ČR pečuje o rozsáhlou pozůstalost a knihovnu našeho prvního prezidenta a spolu s Ústavem T. G. Masaryka vydává Spisy TGM, které již brzy budou obsahovat kompletních 39 svazků. První Československé republiky se týká především čtyřdílný soubor Cesty demokracie, Masarykovy vzpomínky Světová revoluce, proslulé Hovory s TGM připravené Karlem Čapkem nebo rozhovory s německým spisovatelem Emilem Ludwigem nazvané Duch a Čin. Spisy doplňuje korespondence, například s politiky Edvardem Benešem, Karlem Kramářem, Antonínem Švehlou, básníkem J. S. Macharem a dalšími domácími i zahraničními adresáty. O místech, kde Masaryk žil či která navštívil na území bývalého Československa, si můžete přečíst na portálu www.tg-masaryk.cz.

Více na www.mua.cas.cz/publikace a na facebooku @PoStopachTGM