V Lužné se předvedl i bratislavský Albatros

Necelé čtyři tisíce návštěvníků si nenechaly ujít vrchol sezony v ČD Muzeu v Lužné u Rakovníka. O posledním červnovém víkendu se zde uskutečnil další ročník populárního Luženského setkání. Největším lákadlem byl bratislavský Albatros 498.104, který ze slovenské metropole přijel po vlastní ose. Po cestě se v čele vlaku pravidelně střídal s olomouckou Rosničkou 464.202.

„Setkávají se zde provozní parní lokomotivy z celé republiky,“ upřesnil vrchní přednosta depa historických vozidel ČD Jindřich Rachota. Dříve se setkání zaměřovala například na konkrétního výrobce, nyní se však v Lužné prezentovaly nejrůznější typy strojů. „Z mého pohledu je to dobře. Alespoň je na co koukat,“ zhodnotil Marek Vařeka, který se do muzea vydal z Prahy s dcerou Natálkou. „Je to s podivem, ale i osmiletou holku parní stroje baví,“ dodal návštěvník. Z pražského hlavního nádraží do Lužné vyrazila souprava tažená zmíněnými stroji. Z Lužné zpět na Masarykovo nádraží pak návštěvníky vezly Ušatá 464.102 a Rosnička. O zážitkovou jízdu nepřišli ani Plzeňané. Pro ně byl vypraven vlak v čele se Šlechtičnou 475.111, ostatní milovníci páry mohli v okolí muzea využít jízd do Rakovníka a Krupé. Atraktivní bylo i otáčení lokomotiv na točně a děti ocenily projížďky ve vláčku po zdejším úzkorozchodném okruhu.

Akční jízda ze Slovenska

Ze Slovenska do Lužné vezl Albatros speciální rychlík, ve kterém cestovalo několik desítek slovenských příznivců drážní nostalgie. Nicméně jejich putování bylo poměrně dobrodružné kvůli spojení se zmíněnou Rosničkou. „Ta jezdí maximálně devadesátkou a je tedy vhodnější k vozbě osobních vlaků, nikoli rychlíků. Rosnička je vlastně zdržovala,“ vysvětlil Rachota. Strojvedoucí navíc museli často zbrojit vodu i uhlí a pomaleji museli jet i kvůli nadměrnému zahřívání ložisek. Slováci tedy vyjeli v pátek ráno a do středočeské Lužné dorazili v sobotu dvě hodiny po půlnoci. A zatímco parní lokomotivy zůstaly v Praze, rychlík do muzea dopravila slovenská Zamračená T478.1201, která se od našich východních sousedů vezla na chvostu.

A jak se Rosnička ke slovenským železničářům dostala? „Byla na setkání historických železničních vozidel Rendez v Bratislavě. Po cestě se obě lokomotivy střídaly. Souprava tak byla atraktivní zejména pro nadšence a fotografy,“ zmínil Rachota. A Zamračená nejela coby postrk, v podstatě se jen vezla. „Jeli jsme po staré trase přes Kúty a Kutnou Horu a ve vlaku jsme měli osobní, lehátkové, servisní a restaurační vozy, “ doplnil šéf bratislavského Albatros klubu Jaroslav Vereš s tím, že v restauračním voze jeho lidé nabízeli i halušky s brynzou. Bratislavští navíc nebyli v muzeu ČD poprvé. Už před třemi lety se tu prezentovali se svou „Cecaňou“ (rozuměj Zamračenou) a o rok později i s Albatrosem.