Neopatrní chodci způsobují zbytečná úmrtí na trati

Když zemře člověk na silnici, je to tragédie. Ale tam aspoň řidič, cyklista či chodec měl právo být. Proč ale umírají lidé i na kolejích, kam patří vlaky? Taková úmrtí jsou obzvláště zbytečná, ať už se to týká neukázněných řidičů na přejezdech, houbařů zkracujících si cestu přes trať, sebevrahů, ale i zlodějů kovů. Při střetu s rozjetým vlakem má člověk minimální šanci na přežití. 

Je třeba prevence i represe

Nešvar chodit jinými než oficiálními cestami je v České republice velmi rozšířený. Hodně cestujících si zkracuje cestu na vlak nejen přes koleje, ale dokonce přes služební přechody. Ty má správce infrastruktury zpravidla jasně a neoddiskutovatelně označené. Například v Blansku se i přes loňskou tragickou nehodu lidé stále nepoučili. Naopak na hlavním nádraží v Kutné Hoře se podařilo výskyt neoprávněných osob v kolejišti omezit tím, že zamykají služební vrata i závoru na služebním přechodu.

„Snažíme se eliminovat ztráty na lidských životech a současně zachovat komfort pro cestující,“ říká Milan Špaček z Odboru bezpečnosti Českých drah. Naráží tím na skutečnost, že každý střet vlaku s člověkem narušuje provoz nárůstem zpoždění, zavedením odklonů, náhradní dopravy apod. „Pomáhají i interaktivní kampaně typu Preventivní vlak nebo osvětová činnost organizace BESIP při ministerstvu dopravy. Stranou by neměla zůstat ani Policie České republiky z pohledu jak preventivního, tak i represivního – například vysokými blokovými pokutami bez správního řízení za neoprávněné vstupy a vjezdy do kolejiště,“ dodává Špaček. 

Mimořádnost stojí peníze

Srážky vlaků s lidmi lze rozdělit v zásadě na dva druhy. Jsou to případy nepozornosti a nesmyslného riskérství a pak bohužel i sebevraždy. „Těch nešťastných situací, které jsou dílem neukázněnosti a nepozornosti, je více,“ říká Lukáš Zástěra, šéfdispečer ČD. „Strojvedoucí po srážce vlaku s člověkem musí okamžitě zavolat kolegy z řízení provozu SŽDC, tedy výpravčí a dispečery, a současně zpravit vlakovou četu, která informace rychle předá na dispečink osobní dopravy Českých drah. Ve většině případů je zastaven veškerý železniční provoz a vlak, který člověka srazil, musí zůstat stát a začíná vlastní vyšetřování nehody. Na místo se sjíždějí policisté, hasiči SŽDC a případně i další zaměstnanci manažera infrastruktury, je-li to nutné,“ popisuje šéfdispečer. 

Zaměstnanci dispečinku osobní dopravy ČD musejí zajišťovat náhradní autobusy nebo soupravy. Současně organizují mimořádné přípoje či zastavování vlaků, zpožděné obraty strojvedoucích, vlakových čet, vozů a lokomotiv. „Při jedné takové mimořádnosti na hlavní trati se nasazuje i více než deset autobusů a všechno to stojí čas a peníze navíc,“ komentuje Zástěra. I po obnovení plného provozu se situace stabilizuje až po desítkách minut, někdy i po hodinách. 

Vyšetřování v terénu trvá podle dispečerů dlouho

Na některých úsecích se srážky vlaků s lidmi často opakují. Například na zastávce Pardubice-Pardubičky a v blízkém okolí se od začátku roku staly již čtyři takové případy a další kritická místa můžeme jmenovat hned v závěsu: Říčany, Český Brod, Praha-Klánovice, Blansko… Na otázku, co dispečerskému aparátu při těchto situacích nejvíce vadí, říká Lukáš Zástěra jednoznačně: „Zdlouhavé vyšetřování. Průměrné vyšetřování těchto smutných událostí trvá něco přes dvě hodiny, podílí se na něm více složek – konkrétně Policie České republiky, SŽDC, ale i Drážní inspekce. Každý si následně zajišťuje ze stejné události své vlastní údaje. Rychlý společný postup vyšetření, sdílení údajů s jasným cílem maximálně zkrátit veškerá omezení v provozu a co nejméně omezit zúčastněné cestující – to je náš sen, který se budeme snažit v dohledné době uskutečnit!“ 

Co říká podniková kolektivní smlouva

Zaměstnanec, který byl účasten mimořádné události mající za následek úmrtí nebo újmu na zdraví nebo značnou škodu na majetku, může z důvodu své psychické újmy požádat příslušného vedoucího zaměstnance o poskytnutí pracovního volna. Příslušný vedoucí zaměstnanec této žádosti vyhoví a po zvážení všech okolností souvisejících s mimořádnou událostí rozhodne po dohodě se zaměstnancem o délce poskytnutého pracovního volna s náhradou mzdy. Zaměstnavatel je povinen po mimořádné události poskytnout zúčastněným zaměstnancům nezbytnou péči včetně dopravy do místa bydliště. Zaměstnancům, kteří se podíleli na odstranění mimořádné události nebo poskytnutí první pomoci po mimořádné události, zaměstnavatel podle provozních možností provede změnu rozvrhu směn plánovaných na následující tři kalendářní dny po této činnosti nebo poskytne na tyto dny neplacené pracovní volno s napracováním do konce následujícího kalendářního měsíce, pokud o to požádají.