Lužná přivítala parní skvosty s císařským rodokmenem

Je již tradicí, že na konec června připraví Muzeum Českých drah tematické setkání parních lokomotiv. Po loňském rendez-vous válečných Němek řady 52 se letos do Lužné sjelo na třináct parních strojů, jejichž technický původ sahá až do dob habsburské monarchie. A jako obvykle nezůstalo jen u programu v areálu muzea. Fotografové lemovali celý traťový úsek z Lužné do sousedního Řevničova, kde po oba víkendové dny probíhala kavalkáda, tedy jízdy parních krasavic vlastní silou ve sledu. Kdo toužil stylově se dopravit za historií parním vlakem, mohl v sobotu i neděli využít zvláštních spojů v ranních hodinách z Prahy a odpoledne zpět. 

Největším tahákem byl Hrboun

Příjezd parních vlaků byl načasován tak, aby návštěvníci pohodlně stihli ústřední bod programu v luženském depu – slavnostní defilé na točně, doprovázené průvodním slovem vrchního přednosty Depa historických vozidel Jindřicha Rachoty. Jedna za druhou se parní lokomotivy představovaly obecenstvu, které obkroužilo točnu v několika řadách. „Asi největším lákadlem bylo vrcholné dílo konstruktéra Karla Gölsdorfa, lokomotiva 310.23 z roku 1911 známá jako Hrboun, která přijela na setkání z Rakouska. Odtud pochází i další stroj, který je dnes k vidění v našem muzeu, lokomotiva 77.28. Polskou vzpomínkou na mocnářství byla Ol 12-7 a poslední zahraniční lokomotivou je slovenská 422.0108,“ říká Jindřich Rachota.

Ovšem ani páry s domácími Kryšpínovými tabulkami nezůstávaly stranou zájmu fanoušků. Sykot se ozýval z válců 354.7152, konstrukčně mladší sestry polské Olinky Ol 12-7, pára rozhýbala tyčoví také u 354.195. Obdivován byl tradičně rovněž Čtyřkolák 434.1100. Ostatně právě tento stroj odstartoval myšlenku uspořádat setkání lokomotiv původem z Rakousko-Uherska. „Čtyřkoláku v majetku Národního technického muzea zanedlouho skončí platnost kotlové prohlídky, což fakticky znamená, že bez nákladné opravy nebude možné tento stroj provozovat. To nám vnuklo myšlenku uskutečnit na počest této vůbec první lokomotivy vyrobené ve Škodových závodech setkání vrstevnic, jejichž rodokmen sahá, stejně jako u 434.1100, až do doby mocnářství,“ vysvětluje přednosta. 

Prvorepublikové stroje pod rakouským vlivem

Nejstaršími stroji setkání byli zástupci lokálkových tendrovek, Kafemlejnky 310.072 a 310.076, oba z roku 1899. Atmosféru místních tratí přibližovala také lokomotiva 300.619, stejně jako Matylda 313.432. Všechny tyto stroje byly vyrobeny za časů Rakousko-Uherska. 

Jak ale do setkání tematicky zapadají lokomotivy vyrobené až po první světové válce? Vždyť do Lužné přijela například i lokomotiva 354.195 vyrobená v První českomoravské roku 1925. „Je třeba si uvědomit, že konkrétně tato lokomotiva je pokračováním konstrukce původní řady 629 pro rakouskou Jižní dráhu z roku 1913. Stejně tak Čtyřkolák 434.1100 z roku 1920 vychází z konstrukce řady 270 pro Rakouské státní dráhy KkStB. Technické dědictví monarchie se prolínalo s novými konstrukcemi ještě dlouho po zániku mocnářství,“ vysvětluje Jindřich Rachota. 

Nevhodné chování fotografů

Škoda jen, že se nepodařilo realizovat také zastoupení lokomotivy z Maďarska. Provozovatelé stroje 109.109 sice byli osloveni, ale vzhledem k velkému nostalgickému vytížení ve své domovině se nemohli setkání zúčastnit. I přesto se setkání parních lokomotiv s původem z Rakousko-Uherska vydařilo. Oběma víkendovým dnům přálo počasí, i když fotografy občas potrápily mraky. Drobnou pihou na kráse bylo také chování některých z nich, kteří ještě nepochopili, že podobné akce se pořádají také pro rodiny s dětmi, takže vynucovat si kompozici k fotografování bez lidí nevybíravým způsobem je více než nepatřičné. Další velká akce v muzeu v Lužné se chystá na 14. a 15. září. To se pod zdejšími břízami ponese brumlání šestiválců s vrtáním 310 milimetrů – rajská hudba pro všechny milovníky Bardotek.

KTERÉ LOKOMOTIVY PŘIJELY DO LUŽNÉ

310.23   Rakousko (StEG, 1911)
77.28     Rakousko (Krauss Linz, 1920)
Ol 12-7  Polsko (StEG, 1912)
422.0108              Slovensko (První českomoravská, 1909)
434.1100              Česko (Škodovy závody, 1920)
300.619                Česko (Wien Florisdorf, 1905)
310.072                Česko (Krauss Linz, 1899)
310.076                Česko (Wien Florisdorf, 1899)
313.432                Česko (První českomoravská, 1904)
354.7152              Česko (První českomoravská, 1917)
354.195                Česko (První českomoravská, 1925)
324.391                Česko (StEG, 1908)
M 124.001           Česko (Ringhofferovy závody, 1903)
StEG – Společnost státní dráhy ve Vídni