Lokálka do Litomyšle se ponořila do uměleckých vizí

Fotografie v čekárně

Volné sdružení mladých nekonformních umělců pod patronací společnosti Ryba řvoucí (s podporou evropského programu Mládež v akci) se postaralo o to, aby na lokálce bylo veseleji, muzikálněji a útulněji. A proč? Ptáte se správně. Hlavní motivy konání akce vysvětluje duše a organizátorka celého projektu Tereza Koníčková, jinak vystudovaná scénografka. „Je to krajina mého domova, v níž jsem ráda, a také chci reagovat na opakované zvěsti o tom, že by se na téhle trati měly rušit vlaky. Chceme lidi vyburcovat, aby si vlaky hýčkali. Udělat něco, aby se lokálka stala zajímavější.“

V čekárně zastávky Cerekvice nad Loučnou vystavoval street-artové fotky Matouš Vinš. Minimalistické zvětšeniny snímků Tondy Matějovského, nekonvenčně připevněné napínáčky na dřevěný přístřešek čekárny ve Vysokém Mýtě městě, leckomu nemusely připadat ani jako fotky. Ale i to je alternativní umění a součást projektů Side specific, které z galerie či divadla vystupují do veřejného pros­toru. A co teprve jízda vlakem! Díky pochopení Českých drah a samozřejmě majitelů pozemků včetně luk a polí tu na cestující z krajiny vybafla četa strašáků, tam zas geometrický obrazec vysekaný v louce, jinde na lavičce u čekárny číhala (Eliščina) hlava naservírovaná na talíři. Tvůrci kladou důraz na přírodní, snadno se rozpadající materiály. V září si mají přijet zkontrolovat, jak dál s land-artovými předměty naložit.

Hudba lidi ve vlacích rozzáří

V cílové stanici, navzdory krátkému pobytu, si nastupující nebo vystupující mohli vychutnat excelentní improvizační vystoupení místního dramatického umělce představující násilně probuzeného železničáře sušícího na šňůře své stejnokrojové součástky. A někteří se nechtěně stali i aktéry divadelního minikusu. Už tak rodinnou atmosféru v kodrcajícím motoráčku řady 810 umocňovala produkce kapel – klezmerové Der Šenster Gob, jazzfolkového Cestária z Poličky, příležitostného uskupení Zenový čaj nebo francouzského „námořnického“ dua Croché de dance z Bretaně. „Lidé ve vlacích úplně oživnou, je tu velmi příjemná až rodinná atmosféra, hudba lidi změní. Děkují, tleskají a předloni nám dokonce někdo dal koláče,“ říká Tereza Koníčková a vysvětluje, že pokud sežene peníze, hrozně ráda by v pořádání akce pokračovala.

Akci předznamenaly už performance v litomyšlské zahradě, kde nechyběly čajový vůz, přednášky, ateliér linorytu, mýdlová opera Koupelnový rej a výroba indiánských lapačů snů. Ve Vysokém Mýtě zase nabídlo divadelní představení uskupení s názvem Nepřijatelní. Kéž by umění zavítalo mezi pasažéry častěji.