Letní jízdy a toulky za tradičním pěnivým mokem

Ve světových statistikách najdeme Českou republikou na prvním místě jen minimálně. Stále však držíme rekord ve spotřebě piva na hlavu! „Tekutý chléb“, jak se pivu občas přezdívá, v rozumné míře lidskému zdraví nejen neškodí, ale i prospívá. Podobně jako železnice má tento nápoj svou početnou armádu fanoušků. Tedy nejen těch, kteří si pivo vychutnávají, ale i těch, kteří se o ně do detailu zajímají. 

Oblíbený námět pro modeláře

Nečekal bych, že paleta zájmů spojených se zlatavým mokem může být tak široká. Sbírají se pochopitelně lahve, sklenice, etikety, reklamní tabule, veduty (firemní papíry), pivní tácky, ale třeba také sudy, otvíráky na lahve, pípy a další propriety. Nemluvě o pohlednicích a fotkách, které jsou ceněny skoro jako ty s motivem železnice. Modeláři se pak předhánějí ve výrobě co nejexotičtějších mutací pivovarských nákladních vozů. Jelikož jich nemálo produkují modelářské firmy, lze miniaturní vozy „piváky“ také sbírat.

Když už jsme na kolejích u bílých reklamních krasavců řady Lp, ty v měřítku 1 : 1 má ve stavu skoro každá železniční sbírka. Historii vozů mapují některé specializované weby. Internet ostatně nabízí celou sadu zájmových stránek o všem, co se týká piva a pivovarů (např. pivovary.info, pivni.info, pivniobzor.cz). Zvídavý brouzdal tam najde třeba abecední přehled pivovarů v ČR včetně zrušených. Je jasné, že jich není a hlavně nebylo málo – web pivovary.info v době vzniku tohoto článku uváděl přes sedm tisícovek fotografií celkem 774 pivovarů. 

Kde leží pivovar hned vedle nádraží

Pivovary a sladovny, jejich stavby a vybavení, jsou samostatnou kapitolou. Hlavně ty starší, průmyslové, jsou většinou mistrovskými památkami industriální architektury a mnohé z nich dnes, pokud ukončily svou výrobu, jsou citlivě přestavovány k jiným účelům. Některé z těchto katedrál sladu a piva jsou neodmyslitelnou dominantou našich nádraží. Typické příklady možná znáte sami: Praha-Braník, Hanušovice, Žatec západ s Dreherovým pivovarem, Olomouc-Nová Ulice (v současnosti z velké části demolováno), Podkováň. Hned čtyři bývalé i současné pivovary leží poblíž kolejí v kolébce piva v Plzni (Prazdroj, G, Světovar, Prior). Jen technické vysvětlení: onen jedinečný vzhled většiny pivovarů a všech sladoven tak odlišný od všech jiných objektů vytvářejí věže či komíny tzv. sladovnických hvozdů, často vybavené rozmanitě tvarovanými větracími „čepicemi“ natáčenými větrem. 

Parním vlakem skoro až ke sládkovi

A proč se moderní pivovary budovaly u stanic, je nasnadě. Přísun uhlí, popřípadě surovin a odvoz sudů se moderně děl po kolejích, nejlépe prostřednictvím vlastní vlečky. Uhlí jako topivo v pivovarech nastoupilo teprve v polovině 19. století. V roce 1847 bylo zavedeno vaření parou ve schwarzenberském pivovaru v Libějicích a v Plzni se parní stroj rozsupěl roku 1857. Vlečky, dnes vesměs nevyužité, případně zrušené a snesené, mohou být zajímavým cílem tzv. železničních archeologů. Nabízí se vlečka z Obrnic do mosteckého pivovaru Sedlec, Olomouc, Vesec a mnoho dalších. Do starobrněnského pivovaru na Hlinkách jezdívala parní tramvaj – šlo o poslední otevřenou brněnskou vlečku obsluhovanou parními tramvajemi z roku 1896, odbočka měřila 157 m. Asi nejdelší 6,3km vlečka vede do Ringhofferova pivovaru ve Velkých Popovicích. Provoz na její větší části (od firmy VOG) byl ukončen v březnu 2005 (otevřena byla roku 1902) a ještě roku 2004 se tam jezdilo osobními vlaky v rámci tzv. Dne Kozla.

Ostatně pokud byste zatoužili do některého vyhlášeného pivovaru vjet se vší parádou parním vlakem, vyčkejte napříkald na letošní Dny otevřených dveří do pivovaru Radegast nebo v příštím roce na Postřižinský expres. Slavnosti piva Chodovar v Chodové Plané (unikátní pivovarské sklepy s restaurací vytesané ve skále!) a v Chyši jsou rovněž spojeny s jízdou historických vlaků. K nostalgickým výletům na železnici prostě pivo patří.