Defibrilátor na ústeckém nádraží pomůže zachránit život

Vzhledem ke strmému poklesu úspěšnosti defibrilace s časem je ideální její provedení do 3 – 5 minut od kolapsu. To je však až na výjimky nereálné pro jakoukoli zdravotnickou záchrannou službu. Jednou z možností, jak zkrátit dobu do provedení defibrilačního výboje v porovnání s dojezdovým časem profesionální pomoci, je použití automatizovaných externích defibrilátorů. České dráhy se proto zapojily do Projektu časné defibrilace v Ústeckém kraji. Do výpravní budovy hlavního nádraží v Ústí nad Labem byl instalován automatizovaný externí defibrilátor (AED), který sem umístila Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje (ZZS ÚK). Ústecké nádraží se tak stává dalším „ostrůvkem naděje“ společně s ostatními veřejně přístupnými místy regionu.

Defibrilátor je instalován na samostatném nepřehlédnutelném stojanu zelené barvy v odbavovací hale výpravní budovy a jeho použití je vázáno na přímou komunikaci s dispečinkem ZZS ÚK podle návodu umístěného na stojanu. Umístění této záchranné pomůcky dává vyšší šanci na přežití lidem, kteří se dostanou do vážných zdravotních problémů právě v okolí nádraží. „České dráhy neustále pracují na celkovém zlepšení úrovně poskytovaných služeb cestujícím. Prioritou je bezpečnost ve všech prostorách nádraží i vlakových soupravách. Umístění automatizovaného externího defibrilátoru je jednou z nich,“ vysvětlil motiv spolupráce František Bureš, člen představenstva ČD pro techniku, servis a majetek.

Přístroje se objeví i na dalších místech

Kromě ústeckého hlavního nádraží byly či budou v roce 2015 umístěny AED také na hradě Střekově, Větruši, Komáří Vížce, Pravčické bráně, soutěskách v Hřensku, na Milešovce, Podkrušnohorském zooparku v Chomutově nebo na Děčínském Sněžníku.

Projekt je zaměřený na plošné racionální zpřístupnění časné defibrilace a probíhá v Ústeckém kraji již od dubna 2011, jeho hlavním organizačním a koordinačním článkem je ZZS ÚK. Ústecký kraj se od začátku významnou měrou podílí na jeho financování. Podstatou projektu je vytváření celokrajské sítě AED – stacionárních i mobilních – v kontextu se sítí výjezdových základen ZZS ÚK a s dojezdovou dobou výjezdových skupin tak, aby pravděpodobnost úspěšného použití AED byla co nejvyšší (umístění AED na místa s předpokládaným vysokým rizikem vzniku náhlé zástavy oběhu).

Důležitá je včasná resuscitace

Nejčastější příčinou náhlé zástavy oběhu je onemocnění srdce (82,4 %). Podíl náhlé zástavy v evropských zemích je 49,5–66 případů na 100 000 obyvatel za rok. V posledních desetiletích se nedaří zvyšovat počet případů přežití této akutní příhody. Šance je nejvyšší, pokud je neodkladná resuscitace zahájena v časné fázi fibrilace komor a klesá o 7 – 10 procent s každou minutou mezi kolapsem a defibrilací. Základní neodkladná resuscitace výrazně zvyšuje šanci přežít.

Automatizované externí defibrilátory nejsou žádnou novinkou, první rozsáhlejší práce zabývající se jejich přínosem se datují již do 90. let 20. století. Během posledních let však roste jejich význam i v oficiálních doporučeních týkajících se resuscitace.