Železnici v Portugalsku pomohou miliardy

Většina plánů přitom již řadu let leží v šuplíku úředníků, ale konzervativní portugalský kabinet je dlouho nechtěl realizovat a prostředky z Evropské unie raději směroval do silniční sítě. Financování současných projektů z 95 procent převezme právě EU.

Letos vláda investuje do hlavní trati z Lisabonu do Porta, kde je naprosto nezbytná zásadní modernizace. V délce 35 km mezi města Alfarelos a Pampilhosa je nutná výměna kolejnic, obnova spodku, zlepšit se musí i odvodnění, aby se zabránilo záplavám, jak tomu bylo v únoru tohoto roku. Ve druhé etapě do roku 2020 se rovněž počítá se sanací úseků Ovar – Gaia a Braço de Prata (Lisabon) – Alverca. V současnosti je na této trati řada pomalých jízd, což negativně ovlivňuje dodržování jízdního řádu.

Lepší spojení do Španělska

Kvůli zastavení provozu na třech tratích do Španělska (Povinno – Barca d´Alva – la Fuente de San Esteban, Torre das Vargens – Badanou, Torre das Vargens Cáceres) se mezinárodní přeprava koncentruje na dvě jednokolejné tratě vedoucí přes Valencii do Viga a přes Vilar Formoso do Salamanky. Pro nákladní dopravu jsou kapacitou však naprosto nedostatečné. V osobní dopravě jezdí v současné době jeden pár vlaků přes Vilar Formoso a dva páry vlaků přes Valencii. Trať přes Vilar Formoso je jediná horská železnice, která je elektrifikovaná. Sklonové poměry jsou zde až 20 promile, přičemž její vrchol je ve výšce 811 m ve stanici Guarda. Na této trati se kvůli křižování nákladních vlaků předpokládá prodloužení dopravních kolejí z 500 na 750 metrů.

Aby kvůli pracím nemusela být přerušena vlaková doprava a zůstal zachován provoz vlaků, opět se zprovozní železniční trať Linha da Beira Bajxa, což je druhá trasa, která spojuje Lisabon s Guardou. Elektrifikovat by se v budoucnu měl obloukový úsek mezi městy Covilhã a Guarda.

Elektrifikace jednokolejné Linha do Minho, druhé trati vedoucí do Španělska na severozápadě země, se má prodloužit o 43 km v úseku Nine až Viana do Castelo. Zároveň se koleje pro křižování prodlouží na 750 m. Tato osa, která spojuje přístav Porto se španělským přístavem Vigo, je nejdůležitější na soukromé nákladní železnici Takargo, jež zde nasazuje lokomotivy Vossloh EURO 4000.

Od té doby, co byl před několika lety zastaven provoz na Linha do Leste (Torre das Vargens – Portalegre – Badajoz) a na Ramal de Cáceres (Torre das Vargens – Cáceres), již neexistuje trať spojující Portugalsko se španělským Madridem. Proto se chystá výstavba nové přibližně stokilometrové trati z Ēvory až do španělského Badajozu. Určena bude především pro nákladní dopravu. Zda po ní budou jezdit i osobní vlaky, zatím ještě nebylo rozhodnuto.

Elektrifikace na jihu

Z Lisabonu na jih země je v současnosti elektrifikována Linha do Sul do stanice Faro. Investiční program však předpokládá elektrifikaci až do stanice Vila Real de Santo António, která leží na hranicích se Španělskem, a dočká se i úsek  Tunes – Lagos.

Portugalsko investuje do železniční infrastruktury ve velkém stylu, aniž by se na rozdíl od Španělska, zaměřilo pouze na prestižní projekty. Slibuje si od toho lepší konkurenceschopnost vůči silniční a autobusové dopravě.

Comboios de Portugal

Dominantním osobním železničním dopravcem v Portugalsku je společnost Comboios de Portugal (CP), což v češtině znamená „vlaky Portugalska“. Firma vznikla v roce 1951 pod názvem Caminhos de Ferro Portugueses, současný název používá od 16. dubna 2009, kdy se transformoval původní podnik. CP provozují železniční dopravu na zhruba 2 600 km tratí širokého rozchodu kolejí, které jsou přibližně z poloviny elektrifikovány, a na 188 km úzkorozchodných drah. Páteří je severojižní magistrála Braga – Porto – Coimbra – Lisabon – Algarve, kde jsou provozovány vysokorychlostní spoje Alfa Pendular. Vlaky InterCity obsluhují také odbočky do Guimarães, Guardy/Castelo Branco, Évory a Beje. Regionální doprava byla na počátku 21. století o něco dostupnější než v sousedním Španělsku, avšak zejména v Alenteju byla drasticky zredukována. Oproti střední Evropě má menší význam.