Železničář / Zahraničí / V Litvě se úspěšně snaží, aby cargo i lidi přitáhli do vlaků
V Litvě se úspěšně snaží, aby cargo i lidi přitáhli do vlaků
3.7.2014 – autor: HALINA MARŠÁLKOVÁ
Litva je křižovatkou nákladní dopravy mezi Černým a Baltickým mořem a současně mezi Ruskem a západní Evropou. Přes poměrně nevelkou délku tratí je si země vědoma svého strategického významu v nákladní železniční dopravě. Osobní železniční přeprava zde hraje naopak relativně malou roli, i když v současnosti se zvažuje obnovení přímé linky mezi Vilniusem a Rigou.
Nákladní doprava v Litvě se odehrává většinou na kolejích. Podíl železnice představuje asi 54 procent, přičemž skoro 90 procent tržeb připadá na národní společnost LG. Hlavní zdroj zisku plyne z tranzitní dopravy mezi Ruskem a Kaliningradskou oblastí nebo přístavem Klaipeda, litevskou branou k Baltskému moři a Skandinávii.
Nemunas a Viking
V době ekonomické krize, která dobíhala ještě v loňském roce, byl u železničních přeprav zaznamenán pokles o 2,9 procenta. Snížení objemu přeprav bylo zapříčiněno ekonomickými problémy v Rusku, na jehož trhu jsou pobaltské státy silně závislé. Aby Litevské železnice (LG) zmírnily dopad krize, zahájily koncem roku 2013 provoz kombinované dopravy „Nemunas“ z Minsku do litevského Kaunasu, která funguje ve spolupráci s běloruskými drahami. „Kombi“ vlak je vypravován každý týden a společnost LG plánuje prodloužit tuto trasu až do přístavu Klaipeda u Baltského moře. Zahájení provozu Nemunasu bylo výsledkem společné domluvy mezi litevskými a běloruskými orgány, které zjednodušily odbavení na hraničním přechodu Kena poblíž Vilniusu. V důsledku toho byla zkrácena doba odbavení na pouhých třicet minut pomocí moderních počítačových systémů a automatizované kontroly.
Viking je další významný projekt intermodální přepravy, kde litevská železniční společnost LG spolupracuje nejen s běloruskými, ale i ukrajinskými drahami. Vlaky spojují přístavy Oděsu, Iljičivsk a Klaipedu a přepravují kontejnery a návěsy, které jsou přiváženy do přístavu Klaipeda po moři ze Skandinávie. Odtud dále putují po kolejích do vnitrozemských terminálů v Bělorusku a na Ukrajině, jakož i do ukrajinských černomořských přístavů za účelem další přepravy trajektem do Gruzie a Turecka. Cesta z Klaipedy do Oděsy trvá téměř 55 hodin. Společnost LG se také snaží rozvíjet intermodální přepravu dále na východ. V roce 2013 založila pobočku v Číně a Bělorusku, rozšířila činnost v Rusku a v současné době se snaží otevřít své zastupitelství v Kazachstánu. Navíc provozuje kontejnerovou přepravu z Číny a Kazachstánu do západní Evropy.
Rail Baltica jako příklad velké investice
Důležitým mezníkem ve spojení Litvy se západní Evropou bude dokončení první fáze tratě Rail Baltica v roce 2015, která povede od polských hranic do Kaunasu. Tato dráha umožní další rozvoj nákladní dopravy mezi Polskem a Litvou. Litevské železnice jsou silně závislé na mezinárodní nákladní dopravě, a proto pociťují každý dopad ekonomické krize velmi silně. Litevci plánují do roku 2020 investovat do rozvoje infrastruktury 5,14 miliardy litů (zhruba přes 40 miliard korun), z toho přes tři miliardy litů poskytne Evropská unie. Tyto peníze mají být použity především na elektrizaci stávajících tratí. V současnosti se elektricky jezdí jen z Vilniusu do Kaunasu, resp. do Trakaie nebo Naujoji Vilnis. Nově elektrizovaný úsek mezi Naujoji Vilnis a Kenou na běloruských hranicích bude dokončen za dva roky. V roce 2020 se plánuje dokončení elektrizace obchvatu Vilniusu a v roce 2027 by měla přijít na řadu trať mezi seřaďovacím nádražím Radvilškis a přístavem Klaipeda.
A bude se jezdit vysokorychlostně
Litevská vláda navíc vyčlenila prostředky na projekční práce na trati nazvané Rail Baltica 2, což je nová vysokorychlostní trať, která spojí polské hranice s litevskou metropolí Vilniusem, lotyšským hlavním městem Rigou a estonským Tallinnem. Paralelně s modernizací infrastruktury Litevské železnice plánují obnovu vozidlového parku. Pro letošní a příští rok mají v plánu pořídit 16 dieselových posunovacích lokomotiv a také do roku 2020 hodlají investovat v přepočtu osmdesát dva milionů eur na pořízení 980 nákladních vagonů. Stávající osobní soupravy z dob Sovětského svazu mají být vyřazeny během pěti let.
V současnosti jsou v Litvě již jako první vlaštovky provozovány patrové elektrické jednotky české výroby či polské moderní motorové vozy. Ve vzdáleném horizontu LG počítají s nákupem lokomotiv a vagonů pro vysokorychlostní trať Rail Baltica 2, která se plánuje již na standardním rozchodu 1 435 mm. Díky programu trvalých investic a rozšiřování standardního rozchodu, který zlepší spojení s Polskem a západní Evropou, získají LG dobrou příležitost zotavit se z nejhorších dopadů hospodářského útlumu a oživit železniční dopravu.
Další články této rubriky
Nizozemsko čeká velká změna jízdních řádů
19.11.2024 - Nizozemské dráhy NS představily veřejnosti plánovaný jízdní řád pro rok 2025. Jde o největší změnu v železničním provozu v zemi za poslední roky. V nabídce přibude 1 600 vlaků týdně a na mnoha linkách se zavádí zkrácený… »
Deutsche Bahn chystá více ICE Sprinterů i přímých spojů
12.11.2024 - Od nového jízdního řádu pro rok 2025 nabídnou Deutsche Bahn cestujícím více mezinárodních spojů. Dopravce zavede například spojení Mnichova a Amsterodamu prostřednictvím nové přímé linky. Navýší se také počet vlaků ICE… »
Bulhaři si koupí až 25 nových jednotek od Škody Group
30.10.2024 - Škoda Group získala zakázku na výrobu a dodávku až 25 bezbariérových elektrických jednotek do Bulharska, které nahradí zastaralé soupravy a nabídnou více než 300 míst k sezení, klimatizované vozy a minimální hluk. Základní… »