THALYS – vínové vlaky pro vysokorychlostní trati slaví dvacetiny

Thalys vyjel poprvé mezi Paříží, Bruselem a Amsterdamem 2. června 1996. Cesta z Paříže do Bruselu trvala 2 hodiny a 3 minuty a do Amsterdamu 4 hodiny a 47 minut. Přípravy na zahájení provozu začaly už v roce 1987, kdy padlo mezinárodní rozhodnutí o realizaci takového spojení Paříže, Bruselu, Amsterdamu a Kolína nad Rýnem. V roce 1993 byla založena pracovní skupina IPM, která projekt připravila, a o dva roky později byla založena společnost Westrail International se sídlem v Bruselu. Ta měla vlaky provozovat a v roce 1999 se přejmenovala na Thalys International.

Nejrychlejší mezistátní vlaky světa

Nadnárodního společnost Thalys zakládaly francouzské a belgické železnice SNCF (podíl 70 %) a SNCB (podíl 30 %). Pro provoz v Nizozemí byla zřízena dceřiná firma Thalys Nederland. V letech 2007 až 2012 patřilo 10 % Thalysu také německé DB. Od 14. prosince 1997 začala fungovat celá síť včetně spojů do Kolína nad Rýnem a díky dalším vysokorychlostním tratím se zkrátila cestovní doba mezi Paříží a Bruselem na 85 minut a do Amsterodamu na čtyři a čtvrt hodiny.  V dalších letech byla doplňována sezonní spojení. Například v zimě do francouzských Alp a v létě do Avignonu a Marseille. V Německu byly spoje prodlouženy do oblasti Porúří (Dortmund, Essen). Rychlovlaky začaly využívat postupně dobudované vysokorychlostní tratě v Belgii a Nizozemí pro rychlost až 300 km/h a modernizovanou trať Aachen – Kolín nad Rýnem (až 250 km/h). V současné době trvá cesta z Paříže do Bruselu asi 85 minut, do Amsterodamu přibližně 3 hodiny a 22 min. a do Kolína nad Rýnem kolem 3 hodin a 20 minut. Vlaky Thalys jsou nejrychlejší mezistátní vlaky světa s průměrnou rychlostí mezi Paříží a Bruselem okolo 220 km/h. 

Vítězství nad leteckou dopravou

Během 20 let provozu se zlepšovaly také služby. Například od roku 2005 byly vlaky Thalys postupně vybavovány wi-fi připojením k internetu a v roce 2009 zahájil provoz první vlak s modernizovaným interiérem. Thalys spolupracuje také s několika leteckými společnostmi, pro které úspěšně zajišťuje „lety ve výši nula“ mezi Paříží a Bruselem po zrušení mnoha leteckých spojů.  

Za dvacet let provozu přepravily rychlovlaky Thalys přes 100 milionů cestujících. Zatímco v roce 1997 cestovalo rychlovlaky 3 miliony cestujících, nyní počet přepravených lidí za rok atakuje 7 milionů. Thalys se stal velkou konkurencí individuální i letecké dopravě. Podíl železnice mezi Paříží a Bruselem stoupl z 24 % na více než polovinu a drtivá většina letecké dopravy byla zastavena.

Technika vychází z TGV

Společnost Thalys využívá dva typy rychlovlaků označených podle prvních písmen cílových stanic jako PBA (Paříž Brusel Amsterdam) a PBKA (Paříž Brusel Kolín Amsterdam). Původně deset jednotek PBA vychází z vlaků TGV Réseau, se kterými mají také shodný design čelního vozu. Tím se liší od vlaků PBKA s modernějším designem užívaným u patrových TGV.

Dvě stě metrů dlouhá a 386 tun těžká souprava PBA se skládá z 8 vložených a 2 čelních hnacích vozů. Je vybavena pro provoz na tratích Francie, Belgie a Nizozemí včetně tří napájecích a všech potřebných zabezpečovacích systémů pro rychlost až 320 km/h. Vlak má 377 míst k sezení, z toho 122 je v 1. třídě.  Vyrobeny byly v letech 1991 až 1993. 

Sedmnáct novějších jednotek PBKA je čtyř systémových a navíc vybavených také německými zabezpečovači PZB a LZB. Vlaky o délce 200 metrů a hmotnosti 416 tun mají 377 míst k sezení, z toho 120 míst je v 1. třídě. I ony mají celkem 10 vozů, z toho oba čelní představují stejně jako u jednotek PBA v podstatě lokomotivu. Jejich maximální rychlost je 320 km/h, výkon se však liší podle použité trakce od 8,8 MW u 25 kV 50 Hz po 3,7 MW u 3 kV a 1,5 kV ss. Jednotky byly uvedeny do provozu v letech 1996 ­až 1997.

Spojení Paříže a Beneluxu

Už mezi světovými válkami patřilo mezi nejrychlejší mezistátní spojení v Evropě. V roce 1924 byl zaveden vlak typu Rapide, který 309 kilometrů mezi francouzským a belgickým hlavním městem urazil za 3 hodiny a 45 minut. V roce 1927 se rozjel luxusní vlak Étoile du Nord a o dva roky později vlak Oiseau Bleu, které provozovala na lince Paříž – Brusel – Amsterdam společnost CIWL. Až deseti vozové soupravy zkrátily cestování mezi Paříží a Bruselem na 3 hodiny. Cesta do Amsterdamu jim trvala necelých 8 hodin. Po válce jezdilo mezi Paříží a Bruselem až 6 párů luxusních TEE, z toho dva pokračovaly do Amsterdamu. Jízdní doba mezi Paříží a Bruselem se zkrátila na 2 hodiny a 20 minut. Čas Paříž – Amsterdam se postupně zkrátil na 5 hodin. V roce 1993 Francouzi otevřeli první úsek vysokorychlostní trati LGV Nord a klasické soupravy na trase Paříž – Brusel začaly postupně během let 1995 a 1996 nahrazovat rychlovlaky TGV a později Thalys.