Rakouskou infrastrukturu čekají změny hodné obdivu

Od prosincové změny jízdního řádu čeká na cestující v Rakousku plno změn. Tou největší zřejmě bude zahájení provozu na nové vysokorychlostní trati mezi Vídní a St. Pöltenem. Železniční infrastruktura tak získá moderní, kapacitní trať o délce asi 40 km, která doplní relativně pomalou historickou trasu s mnoha oblouky přes pohoří Vídeňský les. Více než polovina z nové trasy navíc povede v tunelech. Zároveň bude na okraji Vídně otevřen nový, přibližně 13 kilometrů dlouhý tzv. Lainzer Tunnel, který zajistí přímé spojení Západní dráhy s nádražím Meidling, novým hlavním nádražím a Východní a Severní dráhou.

Další podstatnou změnou bude zavedení ETCS Level 2 na nových tratích. Tím dojde ke zvýšení bezpečnosti a současně to umožní další zvýšení rychlostí a zkrácení cestovních časů. Díky tomu plánuje společnost ÖBB u spojů railjet zkrácení cestovního času mezi Vídní a Salcburkem o 23 minut, tedy ze současných 2 ho­din 45 minut na 2 hodiny 22 minut. Další novou tratí uváděnou letos do provozu bude úsek mezi Kundlem a Baumkirchenem v Tyrolsku na tzv. Unterinntalstrecke. Nová dvoukolejná trať zvýší kapacitu v údolí Innu a zlepší stav životního prostředí díky značným protihlukovým opatřením. 

Nové hlavní nádraží využijí první cestující

Nejznámější infrastrukturní stavbou Rakouska je ale dnes hlavní nádraží ve Vídni. Tam se chýlí ke konci první etapa výstavby a chystá spuštění částečného provozu od prosince letošního roku. Dokončeny jsou již první koleje napříč nádražím. Od prosince jich bude v provozu celkem 5, z toho 4 se nacházejí u nástupišť a jedna bude průjezdná. Od 6. srpna sem již byly přesměrovány první vlaky, např. spoje railjet Mnichov – Budapešť nebo EuroCity Vídeňské Nové Město – Praha a dosavadní provizorní spojka přes staveniště byla zrušena. První vlaky na hlavním nádraží zastaví ale až s prosincovou změnou jízdních řádů. Zatím to budou pouze regionální vlaky, například linek S60 nebo S80.

Dálkové a mezistátní vlaky zastaví na hlavním nádraží až v závěru roku 2014 a celá výstavba má být dokončena v roce 2015. Plánovači počítají, že tím vznikne nejdůležitější středoevropský přestupní uzel. Setkávat se zde mají dálkové spoje Mnichov – Budapešť a Graz – Praha, které by mohly jezdit dokonce k jednomu nástupišti. Další přestupní možnosti nabídnou ostatní dálkové spoje, regionální vlaky, městská rychlodráha a také další linky městské dopravy. Revitalizace celé oblasti, která dříve sloužila železničnímu provozu v místech Jižního a Východního nádraží, však bude pokračovat až do roku 2020. Na ploše přes 59 hektarů vzniknou nové čtvrti. Počítá se s výstavbou kancelářských budov, obytných domů s byty, mateřské a základní školy i městského parku.

Význam nového vídeňského hlavního nádraží jako středoevropského dopravního uzlu vzroste také díky přímému napojení na mezinárodní letiště Schwechat. Umožní to výstavba 2,1 kilometru dlouhé spojky, tzv. Klederinger Schleife, která byla slavnostně zahájena v květnu letošního roku. Dvoukolejná trať pro maximální rychlost 100 km/h propojí v blízkosti vídeňského centrálního seřaďovacího nádraží Východní dráhu a rychlodráhu na letiště. Investice v hodnotě 65,3 milionu eur má být dokončena v roce 2014. Dominantou stavby budou dva oblouky ocelových mostů s celkovou hmotností 4 800 tun, kterými nová spojka překoná nákladové nádraží. Od prosince 2014 tak mají mířit na letiště Schwechat zvláštní letištní expresy, ale i přímé dálkové vlaky ze západního Rakouska. Plánovaný cestovní čas mezi hlavním nádražím a letištěm je pouhých 15 minut! 

Za 3 miliardy eur postaví trať v délce 27 kilometrů

Federální a zemští politici i zástupci ÖBB letos odstartovali další významnou stavbu – Semmering-Basistunnel neu. O výstavbě nového základového tunelu přes Alpy na Jižní dráze se hovoří již několik desetiletí. Zdá se, že nyní stavba nové tratě skutečně začne. Nákladem 3,1 miliardy eur mají být vybudovány dva asi 27 km dlouhé jednokolejné tunely mezi stanicemi Gloggnitz a Mürzzuschlag. Tunelové roury o průměru 10 metrů mají být od sebe vzdáleny 40 až 70 metrů a po 500 metrech budou propojeny příčnými únikovými štolami. Kromě toho bude uprostřed trasy mezi oběma tunely zřízena záchranná stanice. Vlaky v něm pojedou maximální rychlostí až 230 km/h. Jízdní doba z Vídně do Grazu se sníží ze dvou a půl hodiny na 1 hodinu a 50 minut.

Semmering-Basistunnel neu má velký význam také pro tranzitní nákladní dopravu mezi jihem a severem Evropy. Umožní zvýšit objem přepravovaného zboží po této transevropské magistrále při menším počtu lokomotiv (místo až 3 lokomotiv na jeden vlak bude stačit jedna) a tedy také při nižších nákladech. První tunelářské práce mají být zahájeny v roce 2014 ve Fröschnitzgrabenu, v roce 2015 začnou práce také v Gloggnitzu a u Göstritzu. V roce 2021 mají být tunely proraženy a v roce 2024 by měly být plně v provozu.