ÖBB o vodíkovém pohonu neuvažují

Při hledání bezemisních pohonů na železnici je nyní k dispozici vedle obvyklé elektrizace tratí pohon bateriový nebo vodíkový. Bateriový na železnici má již více než stoletou historii, zatímco vodíková technologie se zkouší teprve několik let. Mnozí politici i zástupci průmyslu sázejí na nové technologie a vkládána jsou do nich velká očekávání. Výrobci kolejových vozidel předvídají velký obchod, vyrobili prototypy a nedávno i sériové vozy. 
Také ÖBB vyzkoušely prototypová vodíková vozidla, nicméně po krátkých zkouškách tuto technologii přestaly dál sledovat. Považují ji za příliš drahou, nevyzkoušenou a mnohem méně šetrnou k životnímu prostředí, než se uvádí. Pro získání poznatků z vodíkového provozu podnikaly ÖBB zkušební jízdy s přestavěnou posunovací lokomotivou řady 1063 a jednotkou Coradia iLint. Zkoušky sice dopadly kladně, ale ÖBB nepřesvědčily o vhodnosti nastoupit na cestu vodíkového pohonu. Podle zástupců dopravce proti němu hovoří hospodářské a technické důvody. Drahá by například byla výstavba síťového logistického systému pro zabezpečení provozu vozidel. K tomu je nutno přičíst fakt, že přeměna elektrické energie na vodík do palivových článků není ani hospodárná, ani šetrná k životnímu prostředí. Zohlednit se musí i nízká úroveň účinnosti kvůli dvojí přeměně energie, přičemž případný nákup proudu z atomových elektráren ze zahraničí není v Rakousku politicky žádoucí. K tomu by zůstala otevřená otázka trakce u nákladních vlaků na neelektrizovaných tratích, kde by jezdily vodíkem poháněné osobní vlaky. ÖBB se proto rozhodly vodíkový pohon na železnici dále nesledovat a nerozvíjet a v rámci snižování emisí oxidu uhličitého se raději zaměřit na nasazení bateriových vozidel a především na elektrizaci tratí. Ta podle expertů představuje skutečně trvalou investici do dlouhodobě zavedené technologie pro bezemisní pohon vlaků.

Rozčarování v Německu
Poněkud odlišná je situace v Německu, kde se spolkové země Hesensko a Dolní Sasko rozhodly pořídit větší počet vodíkových vlaků typu Alstom Coradia iLint 54 pro Hesenskou zemskou dráhu a Zemskou dopravní společnost Dolní Sasko pro regionální dopravu. Již krátce po uvedení nových vozidel do provozu však přišlo velké rozčarování. Mnoho vodíkových vozidel muselo být v důsledku různých technických a provozních problémů, především při nízkých teplotách, odstaveno a nahrazeno pronajatými dieselovými jednotkami Talent řady 644 nebo Lint. Očekávaný větší akční rádius – proběh mezi plněními – vodíkových vlaků proti bateriovým díky vyšší úložné kapacitě palivových článků na vozidle se zatím neprokázal. V Německu si také stále více kladou otázkou, jak dalece je vodíkový pohon na železnici použitelný v každodenním provozu a zda jsou podstatně vyšší výdaje ve vztahu k potenciálu ochrany životního prostředí ospravedlnitelné.