Německá revoluce v dálkové dopravě nese jméno ICx

Deutsche Bahn, jako největší středoevropský dopravce, připravily plán modernizace svých dálkových vlaků do roku 2030. Hlavní část obnovy je založena na kontraktu se společností Siemens na nákup až 300 vlaků ICx. Nové jednotky mají německého dopravce přijít na deset miliard eur, tedy asi 250 miliard korun. Dodávky první a druhé série po 130, respektive 90 vlacích jsou již potvrzeny. Na zbývajících 80 jednotek mají DB předkupní právo.

Tyto vlaky mají nahradit především starší klasické soupravy spojů InterCity, ve kterých jsou zařazeny modernizované vozy zejména ze 70. let. Počítá se s nimi ale také jako s náhradou jednotek ICE1 uvedených do provozu v roce 1991 a ICE2 z poloviny 90. let. 

Stavebnicový rychlovlak

Projekt vlaku ICx počítá s vysokou flexibilitou umožňující sestavit soupravy o různé kapacitě a vybavení pro rozličné napájecí a zabezpečovací systémy. Základem je pět typů vozů: čelní řídicí, vložený motorový, vložený nemotorový, jídelní a servisní. První tři typy přitom mohou být v uspořádání 1. nebo 2. třídy a mohou zahrnovat i další prostory, například oddíl pro přepravu jízdních kol. Výrobce udává, že díky flexibilní kombinaci těchto vozů může zákazníkům dodávat tyto vlaky ve 24 různých konfiguracích od pětivozových po čtrnáctivozové jednotky pro rychlost 230 nebo 249 km/h.

DB si zatím objednaly sedmivozové (předpoklad 112 jednotek) a desetivozové (předpoklad 108 jednotek) varianty.

Sedmivozový vlak nabídne cestujícím celkem 499 míst k sezení, 8 míst pro jízdní kola, restaurační vůz se 17 místy k sezení a barem s místy pouze na stání. Vlak bude mít 3 motorové vozy s celkovým výkonem 4 950 kW. Maximální rychlost bude 230 km/h. Délka soupravy je plánována na 202 metrů. Dvanáct vlaků bude dodáno jako třísystémové s možností provozu v Nizozemí. Desetivozový vlak pak nabídne 724 míst k sezení, 8 míst pro jízdní kola, restaurační vůz tentokrát s 23 místy k sezení a opět s barem bez míst k sezení. Vlak bude mít 5 motorových vozů, které mu poskytnou výkon 8 250 kW. Maximální rychlost bude 249 km/h a délka celého vlaku dosáhne 288 metrů. Některé jednotky budou přizpůsobeny také k provozu v Rakousku nebo ve Švýcarsku. 

Chytrá konstrukce šetří finance

Zřejmě každého zaujme neobvyklá maximální rychlost vlaků 249 km/h. Na vysokorychlostní vlaky s rychlostí 250 km/h a více jsou totiž kladeny přísnější evropské požadavky a normy TSI, takže musí být vybaveny některými dalšími zařízeními, například detektorem vykolejení. Navíc mohou mít tyto vlaky maximální zatížení na nápravu jen 17 tun, což ICx nesplňuje kvůli neobvyklé délce vozových skříní. Snížením maximální rychlosti těsně pod hranici 250 km/h se tak výrobce vyhne schvalování v nejpřísnější kategorii TSI, což bude mít logicky pozitivní dopad na cenu jednotek.

Vložené vozy mají délku neobvyklých 27,9 metru a řídicí dokonce 28,6 metru. To však umožňuje snížit počet vozů v jednotce a tím také drahých a na údržbu náročných podvozků. Například přibližně stejně dlouhé jednotky ICE2 (205 metrů) nebo ICE3 (200 metrů) jsou sestaveny celkem z 8 vozů a nabízejí méně než 400 míst k sezení. 

Uspěje jako Velaro?

S ohledem na vážné technické problémy, které potkaly poslední nákupy nejen vysokorychlostních vlaků DB (praskání náprav, závady klimatizace atd.), bylo rozhodnuto v tomto případě provést před zahájením sériové výroby náročné provozní zkoušky s prototypovými jednotkami, a to včetně asi ročního ostrého provozu s cestujícími. První vlaky ICx se mají na tratích objevit v roce 2016.

Nové soupravy mají reálnou šanci na evropský úspěch, podobně jako předchozí rychlovlak Siemens Velaro, který byl objednán v různých variantách dopravci z Německa, Španělska, Ruska, Číny a společností Eurostar. Například švýcarské dráhy SBB nyní poptávají několik desítek rychlovlaků pro provoz novým základovým Gotthardským tunelem. A právě ICx se zdá být jedním
z  vlaků, který by mohl požadované parametry úspěšně splnit.