Němci řeší, jak nahradit jízdenku za 9 eur

Jízdenku, která za měsíční paušál devět eur umožňuje cestovat regionální dopravou po celé zemi, vláda zavedla v červnu na čtvrt roku, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny energií a pohonných hmot. Lidé tak mohou celý měsíc bez omezení cestovat regionální a městskou dopravou, výhoda neplatí jen v rychlících, rychlovlacích ICE a dálkových autobusech.
Podle statistik Svazu německých dopravních podniků (VDV) si jen během června tuto jízdenku v Německu zakoupilo asi 31 milionů lidí. Fakt, že se myšlenka levného jízdného Němcům líbí, dokládá nejen prodej devítieurového lístku, ale také výsledky průzkumu agentury Ipsos. Podle něj by 85 % Němců přivítalo dlouhodobou státní podporu hromadné dopravy.

Nově za 69 eur?
VDV proto nyní vládu vyzval, aby v celoněmeckém tarifu pro regionální dopravu pokračovala. Cenu jízdného navrhuje 69 eur (v přepočtu asi 1 690 Kč), což je sice výrazně víc než původní devítieurová jízdenka, zároveň by ale cestující zaplatili méně, než kolik stojí třeba měsíční předplatné na hromadnou dopravu v Berlíně. Takový návrh VDV se zamlouvá spolupředsedkyni vládních Zelených Ricardě Langové. Tvrdí, že je nezbytné v celoněmeckém jízdném za výhodnou cenu pokračovat. 
Na dorovnání výpadků příjmů za devítieurové jízdné vyčlenil Scholzův kabinet 2,5 miliardy eur (61,2 miliardy Kč). Podle propočtů VDV by 69eurová jízdenka přišla rozpočet na dvě miliardy (48,9 miliardy Kč) ročně.
VDV není jediný, kdo celoněmecké jízdné navrhuje. Spolkový svaz spotřebitelských centrál by chtěl měsíční jízdenku za 29 eur (710 Kč). Sociální demokracie zase hovořila o jízdném za 365 eur ( 8 933 Kč) na rok, 29eurový lístek by pak ročně vyšel na 348 eur (8 517 Kč).
Nevýhodou devítieurového lístku je to, že neplatí pro dálkovou dopravu. Zatímco přímé rychlovlaky ICE zvládnou jízdu z Berlína do Mnichova zhruba za čtyři hodiny, regionální dopravou by takový výlet trval s několika přestupy minimálně devět hodin.