Indické železnice sází na elektřinu

Doprava patří v současnosti k největším zdrojům emisí CO2. V Indii spotřebuje zhruba čtvrtinu veškeré vyprodukované a dovezené energie a spotřebovává dokonce polovinu veškeré využité ropy. Přitom se očekává další růst nákladní dopravy a přepravy osob. Indie je podle některých zdrojů považována za nejlidnatější zemi světa. Její počet obyvatel, aktuálně asi 1,4 miliardy, stále roste. V této souvislosti se počítá i růstem mobility Indů. Do deseti let by mohl vzrůst přepravní výkon železnice na neskutečných 2,4 bilionu oskm a do roku 2051 dokonce na 5,7 bilionu. V nákladní dopravě se předpokládá růst přepravy na 1,5 bilionu čtkm v roce 2026, v roce 2031 by měl výkon stoupnout na zhruba 2,5 bilionu a o dalších 10 let později dokonce na skoro 4 biliony čtkm. 
To vyžaduje rozsáhlou modernizaci železnice, pořízení výkonných elektrických lokomotiv, kapacitních elektrických jednotek, nákup nových osobních vozů a rozsáhlou elektrizaci tratí. Ta je jednou z cest, jak zvládnout rostoucí požadavky na železnici, protože umožňuje zvyšovat hmotnost vlaků i cestovní rychlost. Na hlavních tratích má být zavedena rychlost 160 km/h. Na elektrifikované tratě nyní připadají zhruba 2/3 nákladní dopravy a 60 % osobní, ale jen 38 % nákladů na trakční energii. 

Parní vlaky do roku 1995
Změna trakcí a odklon od pevných paliv je ve statistikách výrazný. Ještě koncem 80. let bylo v Indii v provozu zhruba 4 000 parních lokomotiv, které dojezdily teprve v roce 1995. Provoz přecházel na nové trakce postupně, ta elektrická však zaznamenala raketový růst teprve v poslední dekádě. Například v roce 2015 bylo elektrifikováno pouze 34 % tratí, což odpovídá zhruba podílu elektrifikovaných tratí v Česku. Indie však zvedla velmi rychle podíl elektrifikovaných tratí na současných více než 80 %, to je zhruba 52 500 km. A cílem je stoprocentní elektrifikace železniční sítě. 
V této souvislosti se očekává velký nárůst spotřeby elektřiny ze strany železnice. Proto Indické dráhy investují velké prostředky do elektrifikace a vlastních energetických zdrojů, především do obnovitelných. Na drážních pozemcích a střechách budov mají vyrůst solární elektrárny. Solární panely jsou umisťovány dokonce na střechy osobních a motorových vozů a napájí větrání nebo osvětlení. Projekt montáže solárních panelů na 250 přípojných vozů má přinést úsporu více než 500 000 litrů nafty a snížit emisi CO2 o více než 1 300 tun.    

Velkolepé investice do vozidel
Velký nástup elektrifikace znamená také masivní investice do moderních elektrických lokomotiv. Na výrobě hnacích vozidel se podílejí tři tradiční domácí producenti: Chittaranjan Locomotive Works (CLW), Banaras Locomotive Works (BLW, dříve Diesel Locomotive Works) ve Varanasi a Patiala Locomotive Works (PLW), dříve Diesel Loco Modernisation Works. V letech 2020 až 2021 dodaly 721 elektrických lokomotiv. Další dva podniky s mezinárodní účastí vznikly v uplynulé dekádě. Madhepura Electric Locomotive byl založen ve spolupráci se společností Alstom a během 11 let má dodat 800 lokomotiv v hodnotě 190 miliard rupií, které vycházejí ze strojů Prima. Druhý podnik Diesel Locomotive Factory vytvořily Indické železnice a GE Transportation (dnes Wabtec) a je zaměřený na produkci dieselových lokomotiv na platformě americké řady Evolution. 
Tento podnik měl během 10 let dodat tisíc dieselelektrických lokomotiv, z toho mělo být 300 výkonnějších řady WDG-6G (Co‘Co‘, 100 km/h, výkon 4 500 kW, hmotnost 138 t) a 700 menších lokomotiv WDG-4G (Co‘Co‘, 100 km/h, výkon 3 400 kW, hmotnost 138 t). Zatím bylo dodáno 62 silnějších a 438 slabších strojů. Původně měly moderní stroje nahradit starší dieselové lokomotivy dodávané od 60. let, ale po upřednostnění elektrifikace se mají stát především strategickou zálohou. 

Nástup elektrických strojů
Hlavní úsilí nyní směřuje do produkce elektrických lokomotiv. Pro Indické dráhy jsou stěžejní dodávky tři lokomotivních řad. Pro osobní vlaky je určena řada WAP-5 s rychlostí 160 km/h a výkonem 4 500 kW. Stroje vyvinula švýcarská firma ABB a v roce 1995 do Indie dodala prvních 10 kusů. Jejich konstrukce vychází ze švýcarské řady Re 460 a německé BR 120. Následoval přesun technologie do Indie a dosud bylo vyrobeno 239 strojů. U této řady je potenciál zvýšit rychlost až na 200 km/h, což se také v praxi otestovalo. S vlakem o hmotnosti přes 1 400 tun, což představuje 24 osobních vozů, dosáhne rychlost 110 km/h za přibližně 5 minut, a to na dráze dlouhé zhruba 6 km. Nejtěžší vlaky však mohou díky vícenásobnému řízení dopravovat také ve dvojicích. Například vlaky Gatimaan Express a Bhopal Shatabdi dopravují v úseku Dillí – Agra rychlostí 160, resp. 150 km/h. 
V modernizaci lokomotiv v nákladní dopravě představuje stěžejní typ stroj WAG-9. I v tomto případě jde o vývoj firmy ABB. Prvních 22 strojů bylo dodáno z Evropy a uvedeno do provozu v roce 1996. Následoval transfer technologie do Indie, kde výroba pokračuje dosud. Vyrobeno bylo už 3 981 vozidel. Stroje mají instalované třífázové asynchronní motory a elektrodynamická brzda umožňuje rekuperaci do trakčního vedení. Lokomotivy poskytují vícenásobné řízení několika strojů, ale s ohledem k zatížení infrastruktury se využívá maximálně dvojitá trakce. Jedna lokomotiva přitom může dopravovat nákladní vlak o hmotnosti až 4 500 tun. Vyrobeny však byly i výkonné stroje se zvýšeným výkonem 6 711 kW.  
Nejnovější počin v obnově elektrické trakce představuje nákup 800 lokomotiv řady WAG-12 vyvinutých společností Alstom a vyráběných ve společném podniku v Indii. První byla uvedena do provozu 10. dubna 2018 za přítomnosti indického premiéra Naredrou Modima. Výroba je plánovaná do roku 2028 se současnou produkcí až 100 lokomotiv ročně. Typ WAG-12 má zajistit dopravu těžších vlaků vyšší rychlostí. Dopravovat má soupravy o hmotnosti přes 6 000 tun rychlostí až 100 km/h.    
Indické dráhy provozují síť s délkou přes 65 000 kilometrů, z toho je zhruba 90 % délky o tzv. indickém rozchodu 1 676 mm. Na ní je přes 7 000 nádraží. Denně vypravují kolem 13 000 osobních a 7 000 nákladních vlaků, které přepravují přibližně 23 milionů cestujících a 3,5 milionu tun zboží. Dopravce disponuje více než čtvrt milionem nákladních vagonů, má přes 80 000 osobních vozů a zhruba 11 000 lokomotiv.