Černohorská železnice zdolává překážky při cestě do EU

Černou Horou prochází 326 km železničních tratí, což není ani k velikosti země příliš mnoho, naprostým unikátem ale je, že pětina kolejí se nachází buď v tunelu, nebo na viaduktech. V zemi také najdeme nejvyšší železniční viadukt na světě Mala Rijeka. Tento zajímavý poměr je důsledkem značně hornatého terénu, jak již název země napovídá. V minulosti se mnohým mocnostem například Benátkám, Osmanské říši či Rakousku-Uhersku opakovaně nedařilo Černou Horu obsadit, protože horské základny byly snadno ubránitelné nebo prakticky nepřístupné. Černohorci žijící v horských skrýších později tvořili také významnou část odboje proti nacistické okupaci.

Tři železniční trati, jedna má mimořádný význam

Željeznički Prevoz Crne Gore (ŽPCG) provozuje své vlaky na třech existujících tratích. Nejdůležitější pro celou černohorskou ekonomiku je trať ze srbského Bělehradu vedoucí přes hlavní město Pod­gorici do mořského letoviska Baru. Trať napojuje černohorské železnice na klíčové evropské koridory VII. a X. a přístav Bar tvoří významný přestupní bod pro nákladní dopravu.

I proto letos srbská strana oznámila, že bude zahájena modernizace v srbské části pro navýšení stávající kapacity trati a hlavně zvýšení provozní rychlosti na 80–100 km/h. Tento koridor je klíčový i pro osobní přepravu, v letní sezoně provozují Železnice Srbije s ŽPCG a zahraničními partnery čtyři páry vlaků na trati z Bělehradu. V naprosté většině turisté směřují na rekreační pobyt u Jaderského moře. Součástí jednoho ze spojů je dvakrát týdně i přímý sezonní lůžkový vůz Českých drah nabízející cenově příznivější alternativu oproti leteckým dopravcům a navíc i jedinečné zážitky a výhledy z oken během cesty.

Druhou tratí spíše lokálního významu je spojení Podgorice s městem Nikśič, kde se vyrábí populární balkánské pivo Nikśičko. Trať byla před několika lety kompletně zrekonstruována, traťová rychlost navýšena a spojení těchto významných měst se zkrátilo na 50 minut. Zásluha zde patří konsorciu českých firem, jež rekonstrukci realizovalo, přičemž financování stavby zajišťovala Česká exportní banka. Staronová trať si vyžádala také obnovu vozového parku, ŽPCG nakoupila tří soupravy CAF Civity ze Španělska. Ostatní trati nadále obsluhují modernizované vozy 412/416 EMU, vyrobené koncem sedmdesátých let v sovětské Rize.

Poslední třetí trať není v současné době využívána k přepravě cestujících, přestože politické reprezentace opakovaně vyhlašují plán zavedení osobní dopravy. Nejmladší železniční trať v Černé Hoře z roku 1986 vychází z Podgorice přes Tuzi, směřuje do albánského Skadaru a dále do Tirany. Převážně jednokolejný úsek využívá výhradně k nákladní přepravě společnost Montecargo AD.

Letos navštívil Černou Horu premiér Kosova. Jednalo se o potenciální výstavbě železnice do kosovského města Pec a zajištění dodávky uhlí do tepelné elektrárny Pljevlja. S ohledem na politickou situaci v regionu a vztahu Srbska a Kosova není realizace tohoto projektu v nejbližším horizontu pravděpodobná.

Železniční doprava je v Černé Hoře vlastněna holdingem Željeznice Crne Gore (ZCG), který prostřednictvím třech dceřiných firem odděluje od roku 2009 správce infrastruktury (Željeznicki Infrastruktura Crne Gore), provozování osobní železniční dopravy (Željeznički Prevoz Crne Gore) a výše zmíněnou nákladní přepravu (Montecargo). 

Země se snaží o vstup do EU

Černá Hora v posledním desetiletí přijala řadu opatření v železniční dopravě, aby harmonizovala svou legislativu s právem Evropského společenství. Součástí změn bylo i zavedení „Železničního super úřadu“, který má pravomoci podobné našemu Drážnímu úřadu a zároveň plní i funkci regulátora na trhu. Vláda zastává již dlouhodobě jednoznačný proevropský kurz a směřuje zemi do Evropské unie. Od roku 2007 je Černá Hora součástí Středoevropské zóny volného obchodu a od 2012 a vyjednává se o případném vstupu země do EU. To je ale v brzké době spíše utopií, zejména kvůli slabému výkonu ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a značné míře korupce.

S ohledem na očekávaný další nárůst významu cestovního ruchu bude nezbytné další zlepšení stavu infrastruktury, modernizace zastaralé pozemní i železniční dopravní sítě, zkvalitnění ubytovacích kapacit a jiných služeb.

Turismus hraje klíčovou roli

Turistický ruch hraje v HDP Černé Hory klíčovou úlohu, každým rokem počet náv­štěvníků v této zemi narůstá a platí to i pro počty turistů z České republiky, kteří se vydávají převážně do přímořských letovisek. Zatímco do Budvy či starobylého Kotoru se dostanete jen autobusy, kvalitní železniční spojení je zajištěno do Sutomore, Šušanje a Baru. Přeprava po kolejích je v této balkánské zemi výrazně levnější než autobusy, ale limitována malým rozsahem sítě.

Černá Hora se dlouhodobě pokouší lákat turisty i mimo letní období a také dále od pobřeží. Fantastické výhledy a zážitky nabízejí například návštěvy národních parků. Tím nejznámějším je Skadarské jezero. Největší jezero na Balkáně nabízí celou řadu aktivit, od kajaků a koupaní k cyklovýletům a rybaření. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z největších ptačích rezervací v Evropě, můžete strávit celý den pozorováním mnoha ptačích druhů, včetně symbolu národního parku, pelikána. Do pomyslného turistického centra jezera, Virpazaru, jezdí vlak z oblíbeného letoviska Sutomore za pouhé 1 euro. Na své si přijdou i železniční fotografové. Pokud vylezou na nedaleký kopec Zekova Glava, mohou si velice snadno udělat úžasné snímky vozidel s pozadím celého Skadarského jezera a okolních hor.