Železničář / Téma / Téma - všechny zprávy
Téma - všechny zprávy
Od úvratí k úvratím aneb aneb nenápadná pozoruhodnost železnice
4.3.2015 - Není jich mnoho a vědí o nich spíše fandové železnice. Navíc jejich výstavba poměrně výrazně snížila význam jednotlivých tratí a stavitelé se k tomuto řešení uchylovali, jen pokud to bylo opravdu nevyhnutelné. Přesto jsou úvraťové stanice nedílnou součástí tuzemské železniční sítě. Jak vlastně taková nádraží vypadají a kde je v současné době v českých a moravských krajích najdeme?
Česko-slovenský duel staronových obojživelníků: 363.5 ČD Cargo vs. 361.1 ZSSK
18.2.2015 - V rubrice Test vozidel zpravidla porovnáváme vozidla, která jsou nasazována na podobné výkony. Tentokrát však uděláme výjimku a podíváme se na „zoubek“ dvěma lokomotivám, které – ač každá slouží k dopravě diametrálně odlišných vlaků – mají stejné kořeny a jejich modernizace je koncepčně prakticky totožná. Jak se s omlazením Peršingů řady 163 poprali v Plzni a jak na to šli ve Vrútkách? Potvrdí se platnost rčení, že když dva dělají totéž, nikdy to není totéž? Síly změří stroje řady 363.5 ČD Cargo a 361.1 slovenského dopravce ZSSK.
Marketingová válka o prestiž, image a kvalitu
4.2.2015 - Tuzemské koleje dnes zcela běžně brázdí vlaky s nejrůznějším označením. Kategorizace obchodních značek vlaků Českých drah má přesná pravidla, a podobně jako je tomu v zahraničí, do značné míry souvisí s požadavky zákazníků na garantovanou kvalitu služeb. Roli v označování jednotlivých spojů má i rostoucí konkurence na celém trhu osobní dopravy, a to nejen té železniční. Pro železničního dopravce jsou hlavním produktem jeho spoje, a proto je logické, že je označuje určitými pojmenováními, kategoriemi, stejně jako je tomu například u aut či v dalších oborech.
Dvoukolejná z nouze ctnost aneb (ne)výstavba dalších traťových úseků
21.1.2015 - Na nejdůležitějších tepnách je vnímáme jako samozřejmost, často voláme po jejich rozšíření. Už si ale neuvědomujeme, že (až na výjimky) nebyly součástí železnice od samého začátku. Rodily se na základě rostoucí potřeby větší kapacity tratí, zanikaly jako důsledek válečného běsnění. Řeč je o druhých (případně třetích) traťových kolejích, jejichž výstavba byla nákladnou investicí, realizovanou často po kratších úsecích. Fenomén (ne)výstavby druhých kolejí je dodnes jedním z aspektů, který může železniční trať vyzdvihnout nebo pohřbít. Z dnešního pohledu už řešíme jen nejpalčivější místa a zatím čekáme na rozhodnutí, zda sníženou kapacitu nahradí zcela nové VRTky.
Všechny cesty vedou na Wien Hauptbahnof
8.1.2015 - Nejdůležitejší nádraží v Rakousku. Od poloviny loňského prosince jím denně projde více než sto tisíc cestujících z několika set vlaků, které tady každý den zastaví. Vídeňské hlavní nádraží – superstavba za miliardu eur – se po pěti letech výstavby dostává do plného provozu. Radost neudělalo jen Vídeňanům. Díky uskutečnění vize ústředního vídeňského nádraží staré více než sto let se z rakouské metropole stává jedna z nejvýznamnějších železničních križovatek Evropy.