Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Skupina ČD / Prvky automotive implementované ve společnosti VUZ

Prvky automotive implementované ve společnosti VUZ

27.7.2022

Standardizace a zlepšování, které jsou běžné v oblasti automobilového průmyslu (například KAIZEN, 5S, TPM, OEE), nejsou zcela obvyklé v oblasti železniční dopravy. Prvky KAIZEN v automobilovém průmyslu vznikaly desetiletí především u společností, jako je Toyota a Ford. Společnost Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) začala, jako leader v oblasti železničního a zkušebního segmentu, aplikovat tyto oblasti zlepšování do svých procesů. Z těchto prvků bychom chtěli vyzdvihnout 5S a TPM, které implementujeme do našich procesů. Především se jedná o pracoviště Dynamické zkušebny (DZS) a Zkušebního okruhu, tedy haly, kanceláře, odstavné koleje, místa pro dispečery, ale i naše lokomotivy.

Prvky automotive implementované ve společnosti VUZ

Velký důraz v naší společnosti klademe na implementaci systému TPM (Total Productive Maintenance), který je jedním z nejdůležitějších prvků v oblasti snižování a předcházení poruchovosti strojů. Systém TPM a autonomní údržba, jež je jeho nezbytnou součástí, má za úkol zvyšovat výkonnost strojů a zařízení (nástrojů) prostřednictvím snižování jejich poruchovosti a prodlužování životnosti. 
Ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR (FZÚ) spolupracujeme na výzkumném projektu, jenž zahrnuje instalaci a provoz zařízení, které – mimo jiné – slouží k zajišťování a vyhodnocování informací potřebných pro úspěšné zavádění prediktivní údržby. Instalace zařízení je provedena v hale DZS u klíčových pohonů – elektromotorů, pracujících v nepřetržitém režimu. Konkrétně jde o elektromotory Schenk Hydraulikaggregat Typ PP 165B a několik dalších pomocných strojů. 
Zatímco VUZ určil klíčová zařízení a definoval potřebné výstupy, FZÚ připravil zařízení, které je vhodné nejenom pro sledování výše uvedených pohonů, ale i pro jiné obdobné elektrické stroje. Tímto zařízením jsme v našem případě schopni zaznamenat i minimální anomálie svědčící o postupné degradaci materiálu, mechanickém poškození ložisek, respektive degradaci maziva ložisek a jiných vadách. Zařízení zatím není schopné přesně přiřadit zaznamenaný poruchový jev konkrétnímu typu poruchy, to bude možné až po získání většího množství provozních dat. 

Zatím v režimu offline
Zařízení je v současné době provozováno v režimu bez přístupu k internetu s následným uložením dat na SD kartu a pozdějším vyhodnocením dat, avšak jako perspektivnější se jistě jeví režim online, ve kterém bude docházet k automatickému průběžnému vyhodnocování stavu sledovaných strojů a standardizovaných výstupů pro potřeby TPM. Ovšem ještě před tím, než bylo monitorovací zařízení sestrojeno a instalováno v DZS, bylo nutné urazit dlouhou cestu od teoretických základů přes experimentální měření magnetického pole a také nezbytnou náhodu, která pomohla uvědomit si, k čemu všemu je vlastně sledování magnetického pole dobré.
Na základě dlouhodobého výzkumu na poli magnetismu prováděného ve FZÚ na oddělení spintroniky a nanoelektroniky je známo, že každé elektrické zařízení má ve frekvenčním spektru svůj specifický obraz, pro přiblížení si jej můžete představit jako otisk prstu. Obraz je navíc tím zřetelnější, čím je větší magnetické pole v okolí zařízení, respektive proud tekoucí přívodním kabelem k takovému zařízení.
Pokud nedochází k přemisťování sledovaného zařízení nebo k výrazným změnám v jeho blízkém okolí, otisk takového zařízení zůstává v čase shodný, či téměř neměnný. Dochází-li k jeho změnám, pak lze předpokládat změny v technickém stavu zařízení, typicky související s opotřebením stroje a potřebou servisního zásahu.
Za pomoci optimalizovaných bezdotykových detekčních zařízení sestrojených na FZÚ, pokročilých výpočetních metod a s využitím umělé inteligence (dále jen AI) lze výše popisované změny otisku sledovaných zařízení velice dobře sledovat a vyhodnocovat. Společně s paralelním pozorováním skutečného stavu zařízení lze dovodit kauzality ve změně otisku a jeho projekci do skutečného stavu zařízení. Příkladem může být změna otisku a k ní příslušející postupné zvýšení vibrací stroje, nebo například postupné zvyšování teploty ložiska, značící jeho vyšší opotřebení. 

Vznik prototypu
Pro potvrzení experimentálně zjištěných kauzalit tak nakonec vznikl ve spolupráci FZÚ a VUZ prototyp průmyslově použitelného zařízení, které je schopné monitorovat až osm zařízení a zobrazovat jejich stav na displeji v místě nasazení a také vzdáleně. Klíčové informace jsou dále shromažďovány v databázi a prostřednictvím speciálních algoritmů, pomocí kterých je možné identifikovat odchylky a potenciálně nebezpečné děje, dále tříděny.
Zařízení je nasazené v budově Dynamického zkušebního stavu (DZS) pro sledování dlouhodobě provozovaných klíčových zařízení. Instalováno je v blízkosti kabelových přívodů ke klíčovým elektrickým strojům tak, aby byl sledován co největší počet strojů. Jednotlivé bezdotykové magnetické sondy jsou umístěny přímo na přívodní kabely. Signál ze sond je dále přes rozbočovač veden do mikropočítače, který provádí základní zpracování a vyhodnocení dat a zobrazuje výsledky na displeji. Komplexní vyhodnocení dat a hledání kauzalit pak probíhá vzdáleně za použití složitějších algoritmů a AI (viz graf 3a a 3b). Ze shromážděných dat lze kromě speciálních výše uvedených informací získat i další údaje, jako je orientační průběh zatížení stroje (lze si představit jako bezdotykový ampérmetr) a provozní časy strojů, resp. jejich využití v čase. Veškeré tyto informace poslouží k tomu, aby odpovědné osoby zajišťující provoz a údržbu dokázaly zajistit potřebnou údržbu, ale také k tomu, aby získaly potřebné technicko-ekonomické znalosti o rentabilitě jednotlivých zařízení.     
V současné době, přibližně po dvou měsících ostrého provozu zařízení v DZS, lze s jistotou říci, že zvolené technické řešení úspěšně ověřilo předchozí teoretické a experimentální předpoklady a poskytuje očekávané informace. Dalším vývojovým krokem by mělo být zohlednění zákaznické zpětné vazby do systému, tak aby poskytoval jednoduché a srozumitelné informace; cílem by měla být integrace informací ze zařízení do podnikového systému. 
Závěrem bychom rádi poděkovali zaměstnancům VUZ za to, že umožnili využití vědeckých poznatků v praxi, a dík rovněž patří kolektivu vývojářů FZÚ, mimo jiné Janu Kučerovi, Evě Matuszné a Tomášovi Nepivodovi. ○
 


Průměrné hodnocení (3 hlasů): 2.33

Další články této rubriky

Zkušební laboratoř VUZ rozšiřuje portfolio zkoušekZkušební laboratoř VUZ rozšiřuje portfolio zkoušek

28.6.2022 - Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) a jeho Zkušební laboratoř si klade za cíl neustále se rozvíjet a rozšiřovat rozsah své akreditace. Nyní můžeme s radostí oznámit, že naše práce byla úspěšná a do našeho portfolia přibyly… »

VUZ potvrzuje pozici na špici v oblasti certifikaceVUZ potvrzuje pozici na špici v oblasti certifikace

1.6.2022 - V roce 2021 vydal Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) celkem 485 certifikátů a zůstal stejně jako v předchozích letech největším železničním certifikátorem v Evropě. Na druhém místě žebříčku vydaných certifikátů… »

Tunel Sitina má díky ČD - Telematice nový řídicí systémTunel Sitina má díky ČD - Telematice nový řídicí systém

31.5.2022 - Sdružení společností ČD - Telematika a Tritium Systems provedlo v rekordně krátkém čase výměnu centrálního řídicího systému a vizualizace dálničního tunelu Sitina v Bratislavě. Celá akce, zahrnující nainstalování a… »

 

Všechny články rubriky Skupina ČD

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika