Kraj pod Ještědem: prim hrají sklářské písky a dřevo

Nejprve si kraj trochu představíme. Má rozlohu 3 163 km², žije zde přibližně 435 tisíc obyvatel. Rozlohou je Liberecký kraj po Praze druhý nejmenší v ČR, naopak hustotou obyvatel převyšuje republikový průměr. Největším sídlem je samozřejmě krajský Liberec s více než 100 tisíci obyvateli. Dalšími významnějšími sídly jsou pak Jablonec nad Nisou, Česká Lípa či Semily.

Projekt V. koridoru by pomohl navýšit objem přeprav

Poloha Libereckého kraje na trojmezí Česka, Polska a Německa přímo vybízí k realizaci zajímavých mezinárodních projektů. Ty jsou však zaměřeny spíše na osobní dopravu. Nejznámějším je projekt Regiotram NISA – systém pro zajištění regionální dopravy na principu propojení tramvajové a železniční dopravy. Mnohem zajímavější z pohledu nákladní dopravy je projekt „V. koridoru“ Praha – Liberec. Trať z Prahy do Liberce a dále přes Frýdlant do Polska je uváděna jako terciální trať systému AGTC pro kombinovanou dopravu a její modernizace by mohla přinést navýšení přepravních objemů.

Řada hraničních přechodů byla zrušena po skončení 2. světové války a dnes je pro pravidelnou nákladní dopravu využíván pouze přechod z Frýdlantu v Čechách do Zawidówa. Přes tento přechod putují do Polska zásilky s vápencem, hutními výrobky a od loňska také opět s automobily značky Škoda. Zpět do Česka tudy míří především hnědé uhlí z dolů v nedalekém Turoszówe a chemické produkty. Přechod je využíván i pro návrat prázdných železničních vozů. Hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Zittau pro nákladní dopravu slouží jen výjimečně, a to zejména soukromým dopravcům.

Významná je přeprava nerostných surovin

Liberecko bylo vždy známé jako kraj textilek, skláren nebo výroby bižuterie. Výroba ve většině textilek ale byla kvůli silné konkurenci zastavena, krize se projevila i na sklářské výrobě. Dnes zde převažuje lehký průmysl, jehož výrobky jsou přepravovány spíše automobily. Proto nezanedbatelný podíl na nakládce železničních vozů v kraji představují nerostné suroviny, především sklářské písky. V Libereckém kraji, konkrétně v Provodíně, se nacházejí ložiska velice kvalitních sklářských a slévárenských písků. Z Jestřebí odjíždějí jak ucelené vlaky, tak jednotlivé vozy s písky k odběratelům nejen v ČR, ale i na Slovensku nebo ve Slovinsku. Pro nakládku nerostných surovin byla ještě nedávno důležitá stanice Brniště. Štěrk těžený v lomu Tlustec odtud putoval na řadu koridorových staveb. Další nakládanou komoditou je dřevo. Nejvíce se ho naloží v Novém Městě pod Smrkem, Višňové, Mimoni a v Kořenově. Obsluha posledně jmenované dopravny na zubačce se odehrává v noci. Manipulační vlaky mezi Tanvaldem a Kořenovem jezdí s ohledem na značné stoupání vždy sunuté.  

Po kolejích jezdí odpad i uhlí

Podobně jako v ostatních krajích je i na Liberecku významná nakládka kovového odpadu. Nejvíce se ho naloží na vlečkách Kovošrotu v České Lípě a v Ostašově, ale zanedbatelná není ani nakládka v dalších lokalitách. Dalším významným zákazníkem je společnost Oleo Chemical, respektive její výrobní závod v Liberci-Rochlicích. Silná je i vykládka tříděného uhlí, které je po železnici rozváženo do celé řady stanic Libereckého kraje. Nejvíce paliva dodáváme do stanic Liberec, Semily, Jablonné v Podještědí a Malá Skála. Uhlí do stanice určení Raspenava míří k další reexpedici po silnici do Polska.

Zajímavé jsou i přepravy realizované pro státní podnik DIAMO, pro odštěpný závod Těžba a úpravna uranu ve Stráži pod Ralskem. V okolí Stráže probíhala jak hlubinná, tak chemická těžba uranu. A protože těžbu nelze ukončit ze dne na den, vrty se ještě dotěžují. Po železnici se do úpravny přepravují kyselina sírová a dusičná, čpavek, v nádržkových kontejnerech chlor a mletý vápenec. V roce 1989 byla zprovozněna tzv. Žízníkovská spojka umožňující přímou jízdu nákladních vlaků od Nymburka a Bakova nad Jizerou do Brniště. Využívána měla být pro dopravu uranové rudy a také pro vojenské vlaky mířící do/z vojenského výcvikového prostoru Ralsko využívaného sovětskou armádou. Ve stejné době však nastal útlum těžby a také „bratrská“ vojska byla odsunuta. Trať už je proto vy­uží­vána jen sporadicky.

Železniční síť v Libereckém kraji

Kraj pod Ještědem nedisponuje přiliš rozsáhlou železniční sítí. Délka všech tratí dosahuje 356 km, z toho je 270 km tratí celostátních a 86 km tratí regionálních. Všechny tratě jsou jednokolejné, bohužel žádná není elektrizovaná, což je s ohledem na horský charakter oblasti poměrně nepříznivý faktor ovlivňující rentabilitu železničního provozu. Z pohledu mezinárodní dopravy je důležitý hraniční přechod Frýdlant v Čechách – Zawidów.

Nakládka za rok: cca 750 tis. tun zboží (včetně vstupu na PPS)

Vykládka za rok: cca 500 tis. tun zboží (včetně výstupu na PPS)