Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Provoz / V Nymburce křísí k životu stříbrný unikát z ČKD

V Nymburce křísí k životu stříbrný unikát z ČKD

14.3.2013 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Navenek nablýskaný historický motorový skvost, který vedle Slovenské strely patřil k vrcholům předválečné konstrukční školy, uvnitř stroj napěchovaný moderními technologiemi. Řeč je o Stříbrném šípu, unikátním motorovém voze M 260.001 z ČKD Praha, který se v podstatě zázrakem dochoval dodnes a jemuž v těchto měsících specialisté DPOV v Nymburce fakticky podruhé pomáhají na svět.

V Nymburce křísí k životu stříbrný unikát z ČKD

Stříbrný šíp je jenom jeden. Jenže popravdě řečeno se z něj dochovala jen skříň s oběma podvozky. Slavný motorový vůz, který poprvé vyjel na koleje těsně před okupací Českolovenska v únoru 1939, teď vzniká vlastně znovu, a to včetně konstrukce, která místo na rýsovacím prkně probíhá v počítači. Od 21. ledna 2011 je Stříbrný šíp v rukou odborníků společnosti DPOV v Nymburce, kteří musí vyrobit kompletně nový interiér, většinu pohonu a ovládání. 

Technologie 21. století zahalená do retro hávu

Například nápravové převodovky jsou původní, ale musely se opravit a vyzkoušet. Dvojkolí musela projít defektoskopickou kontrolou a monobloky dostaly nový profil a nápravová ložiska. Dosazena je již brzda DAKO, kterou doplňuje přídavná brzda, přičemž existuje i varianta brzdění do retardéru převodovky. Vozidlo bude mít hydromechanický přenos výkonu, přičemž na podvozky opatřené novými pomocnými rámy se dodají spalovací motory typu TD 242 RV TA 25 od firmy TEDOM. „V každém podvozku je uložen jeden kus spojený s hydraulickou převodovkou ZF Ecomat 5HP602 R,“ vysvětluje Arnošt Kohl, obchodní a projektový manažer společnosti DPOV.

Zcela nově řešené musí být i topení: místo zbytkového tepla z výfuků se dosadí topení teplovodní (teplovodní agregáty se ukryjí do replik skříněk pro nářadí na spodku vozu). A vozidlo samozřejmě oživí sofistikovaný řídicí systém, o němž se pochopitelně konstruktérům v roce 1938 ani nesnilo. Použit bude od firmy MSV elektronika. Jeho ovládací a indikační prvky ovšem budou muset být „zabaleny“ do retro podoby tak, aby ovládací pult odpovídal stavu z tehdejší doby. „Nejhorší je, že mnoho věcí z vozu se nedochovalo. Ještěže se nám podařilo prostřednictvím Národního technického muzea získat původní výkresy především pojezdové části. Hodně nám pomáhají i tovární fotky z ČKD,“ odpovídá na otázku, co je na rekonstrukci vozu nejtěžší, Arnošt Kohl. 

Zrodil se do nesprávné doby

Stříbrný šíp byl svého času konstrukční lahůdkou s přepychovým, ale zároveň vkusným vybavením. Bohužel některé je­ho komplikovanější části a uzly znamenaly zápory pro jeho provoz. Tak to alespoň hodnotí odborná literatura. Spletitá problematika jeho vzniku a vývoje lehkých motorových vozidel je ale nad rámec tohoto článku. V roce 1935 vypsal správní sbor ministerstva železnic soutěž, ze které se zrodila mimo jiné proslulá Slovenská strela (1936). Ze soutěže ovšem vzešli dva výrobci (Tatra a ČKD), kteří měli dodat vozidla se záměnnými prvky a skříní Ringhoffer. V rychlém sledu byly zrušeny a vypsány další soutěže. Výsledkem té poslední bylo, že Tatra nechtěla přistoupit na výrobu vozidla s komůrkovými motory ČKD, a tak jediný prototyp vyjel nakonec z bran libeňské továrny. Stříbrný šíp měl zkrátka tu smůlu, že se zrodil do špatné doby. Na protektorátních železnicích pro něj nebylo pořádné uplatnění. Kvůli bojům byl navíc motorový provoz na železnici utlumován. 

Degradace do role skladiště a pokus o comeback

Po válce technický stav tratí příliš nepřál expresním spojům. Požadavky se kladly hlavně na kapacitu. Podle rozkazu z listopadu 1945 měl být Stříbrný šíp nasazen na spoj R 164/165 Bohumín – Bratislava, ale nikdy se tak nestalo. Unikátní vůz skončil ve výtopně Ústí nad Labem (zřejmě do roku 1951), kde prý sloužil coby zájezdové vozidlo divadla. Jindřich Bek ve svém atlasu lokomotiv také uvádí, že jezdil i na lokálce Zlonice – Roudnice či mezi Bílinou a Trmicemi. Od takovéto degradace nebylo daleko ke zrušení. K němu pak skutečně došlo po šestiletém odstavení roku 1957. Motory byly prodány Hudebnímu divadlu Karlín ke zřízení záložního elektroagregátu, vozidlo jako takové ale naštěstí přežilo. Vůz byl převezen do Šumperka, kde se z něj mimo jiné stal sklad a šatna čalouníků.

Vraku si ovšem všimli železniční modeláři (KŽM ZO Svazarmu Elitex) z Ústí nad Orlicí, kteří si jej po minimální opravě podvozků převezli na orlickoústecké nádraží, kde jim sloužil jako klubovna. Koncem 80. let odtud vůz putoval (s přispěním nedávno zesnulého mašinkáře pana Bareše) do depa v Libni a na konci 90. let jej vlastník, tedy České dráhy, přesunul do svého historického muzea v Lužné u Rakovníka. Následně byl deponován a opravován v Chomutově a v lednu 2011, jak už bylo řečeno na začátku článku, se Stříbrný šíp přesunul do Nymburka k radikální rekonstrukci, kterou zajištuje společnost DPOV. Pokud vše dobře dopadne, svezeme se v tomto nejluxusnějším a architektonicky nejzajímavějším motorovém voze, který kdy firma ČKD Praha vyrobila, snad už v letošním roce.

Předváděcí jízda za druhé republiky

Vůz vykonal technicko-bezpečnostní zkoušku 17. února 1939 a téhož dne byl přidělen ČSD, výtopně Praha Masarykovo nádraží. Jak uvádí kronika Wilsonova nádraží: „...byla provedena zkouška s novým motorovým vozem řady 260 zvaným Stříbrný šíp, který dodala továrna ČKD a dosahuje rychlosti až 130 km/h, vůz obíhá na trati Praha – Plzeň – Budějovice jako III. třída, ač má kožené polštáře.“ Předváděcí jízda pro novináře do Pardubic a zpět se konala 14. března 1939. V nočních hodinách téhož dne německá vojska překračovala hranice již okleštěného Československa, a tudíž místo oslavných článků o voze M 260.001 musela dostat prostor politická situace.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE

• Samonosná kostra byla postavena z vylehčených ocelových profilů (první elektricky svařovaná) a oplášťovaná hliníkovými plechy.
• Vozidlo mělo dva naftové osmiválcové, vodou chlazené motory po 230 koních.
• Reverzace v nápravových převodovkách typu Praga-Wilson se nacházela v každém podvozku.
• Jednalo se o první kolejové vozidlo vybavené automobilovými brzdami bubnového typu.
• Maximální rychlost činila 90 km/h, Stříbrný šíp ale mohl dosáhnout i 120 km/h, ovšem neměl potřebná brzdicí procenta, takže šestý rychlostní stupeň byl trvale zaplombován.
• Uspořádání dvojkolí: (1A)´ (A1)´
• Topení fungovalo jako teplovzdušné.
• Cestující měli k dispozici 64 míst k sezení, a to nejprve bez označení třídy, později s označením jako 3. třída, ačkoli se ve dvou oddílech nacházela kožená sedadla odpovídají tehdejší druhé, dnes první třídě.
• Při nástupu/výstupu byla k dispozici vysunovatelná stupátka.
• Současné označení vozidla je 825 001-1, původní označení Stříbrného šípu M 260.001.


Průměrné hodnocení (8 hlasů): 5

Fotogalerie

Další články této rubriky

Panter poprvé vyjel na Lipenku Panter poprvé vyjel na Lipenku

20.11.2020 - Na Lipence, trati spojující Rybník s Lipnem nad Vltavou, se poprvé objevil RegioPanter Českých drah. Elektrická jednotka 650.001 se koncem října stala součástí zkoušek přechodnosti a jízdy v obloucích menších než 150 metrů. »

ČD - Telematika dovybavuje lokomotivy systémem ETCSČD - Telematika dovybavuje lokomotivy systémem ETCS

3.11.2020 - Ve ZC Velim Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) se úspěšně testovaly lokomotivy dodatečně vybavené palubní jednotkou Evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS. Jedná se o lokomotivy řady 163 a 363, které aktuálně… »

Motorové vozy řady 811 začaly vozit cestujícíOvládání dveří ve vlacích bude mít na starosti strojvedoucí

30.10.2020 - Chybný výstup z vlaku do kolejiště místo na nástupiště by měl být v soupravách Českých drah pomalu minulostí. Dopravce do svých zhruba pěti set padesáti osobních vozů nechává instalovat systém stranově selektivního ovládání… »

 

Všechny články rubriky Provoz

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika