Železničář / Provoz / Peršingy a Esa WTB: Stroje se smyslem pro Sysla
Peršingy a Esa WTB: Stroje se smyslem pro Sysla
30.8.2012 – autor: VÁCLAV RUBEŠ
V listopadu loňského roku se objevily v provozu nové řídicí vozy řady Bfhpvee295, známější pod přezdívkou Sysel. Protože Syslové umějí komunikovat pouze se stroji vybavenými technologií WTB (Wire Train Bus), České dráhy si nechaly upravit u firmy CZ LOKO několik starších lokomotiv. Jde zejména o řady 163 a 362, které dostaly do vínku nejen schopnost komunikace po digitálním rozhraní, ale i několik dalších zajímavých funkcí.
Výhody vratných souprav (nebo také Push-Pull) jsou dostatečně známé již několik desetiletí. Také České dráhy se rozhodly racionalizovat provoz rozšířením tohoto druhu vozby s plánovaným počtem 34 kusů nové řady řídicích vozů.
Pro nové řídicí vozy Bfhpvee 295, vznikající zásadní přestavbou vagonů řady Bdt 295 v Pars nova Šumperk, ale nebyly v parku odpovídající elektrické lokomotivy vybavené technologií umožňující komunikaci s řídicím systémem Syslů. Nejrychlejší a nejschůdnější cestou se ukázala úprava relativně moderních lokomotiv řad 163 a 362 z počátku devadesátých let.
Přichází digitální evoluce
Protože Syslové používají digitální řídicí systém, bylo hlavním úkolem přizpůsobit analogovou lokomotivu tak, aby povelům z řídicího vozu nejen „rozuměla“, ale uměla na ně i správně reagovat. Strojům s tyristorovou regulací a pulzními měniči zůstala silová část bez zásadních změn, ale byly vybaveny elektronickým systémem od firmy MSV Elektronika, který se stal jakýmsi „překladačem“ z analogového do digitálního jazyka a opačně.
Zcela nový centrální regulátor vozidla (CRV) zajišťuje převod požadavků na trakci či brzdu jak z lokokomotivy samotné, tak z řídicího vozu (nebo jiné lokomotivy WTB) na analogové signály srozumitelné pro původní regulátor tahu. Zároveň do tohoto nového mozku lokomotivy přicházejí informace o stavu ochran lokomotivy (skluzy dvojkolí, nadproudy a podobně). V případě indikace nestandardního stavu CRV okamžitě reaguje, aby nedošlo k poškození lokomotivy nebo potenciálně nebezpečné situaci. Veškeré původní ochranné prvky proto nahradily nové – digitální. CRV asistuje další digitální část řídicího systému – diagnostický počítač vozidla (DPV), jehož úkolem je předávání informací strojvedoucímu na nové LCD zobrazovače, výstup z kamerového systému a také má za úkol vyhodnocovat systémy vozidel připojených do systému prostřednictvím tzv. Zelené linky. Elektronický systém jako celek je napojen na komunikační uzel – tzv. gateway, po kterém se přenášejí informace nejen z řídicího vozu, ale i z dalších WTB vozidel zařazených v soupravě vlaku. Úpravy jsou tedy takového charakteru, aby poměrně spolehlivá lokomotiva neztratila nic ze svých dobrých vlastností, ale porozuměla jazyku, kterým „mluví“ nová vozidla.
Revoluce na stanovišti
Jestliže ve strojovně nedošlo k nijak zásadním změnám (na rozdíl od řady 363.5 ČD Cargo, kde se přestavba dotkla i silové části lokomotivy), o to víc se úprava na WTB komunikaci projevila na stanovišti strojvedoucího a změnilo se i ovládání stroje samotného. Všechny původní analogové přístroje (kromě manometrů) byly integrovány do dvou LCD zobrazovačů. Ty strojvedoucímu poskytují komplexní informace o jízdě i stavu lokomotivy. Stroj i nadále disponuje automatickou regulací rychlosti (ARR) a navíc i systémem automatického vedení vlaku (AVV), a to jak ve variantě počítající s pevnou traťovou částí (MIBy), tak i ve verzi spolupracující se satelitním GPS. ARR i AVV se ovládají z nové rozměrné klávesnice umístěné přímo před strojvedoucím. Novinkou na této řadě je i sdružená jízdní páka, která slučuje ovládání jízdy, elektrodynamické (EDB) i průběžné brzdy do jednoho ovladače, což mimo jiné umožňuje intuitivněji i efektivněji využívat EDB.
Stále na žebříčku oblíbenosti
Přestože modernizace lokomotiv na WTB komunikaci posouvá stroje pocházející konstrukčně z 80. let o notný kus k současným moderním vozidlům, podle některých hlasů z provozu mohla jít ještě dál. „Nezodpovězenou otázkou zůstává, proč nový systém neumí být ještě šetrnější k provozním nákladům, například využíváním jedné motorové skupiny stroje pro udržení konstantní rychlosti – polovičním výkonem a tudíž polovičním odběrem enegrie, což by pro digitálně řízený stroj neměl být problém,“ vysvětluje jednu z dalších možností, jak více využít novou elektroniku, strojvedoucí Petr Pikner z Depa kolejových vozidel Praha. Novinka v podobě informačního systému pro cestující také ještě není zcela doladěna a občas posádka „bojuje“ s jeho zprovozněním v obratové stanici. Rovněž jakási „pestrost“ soupravy, kdy lokomotiva využívá systém MSV Elektronika a řídicí vůz systém Škoda se zcela odlišným vizuálním stylem i logikou obsluhy, vyžaduje od strojvedoucích koncentraci na to, odkud vlak ovládají.
Podle prvních ohlasů se i přes drobné výtky a počáteční dětské nemoci zdá, že stroje s digitálním mozkem budou i nadále minimálně stejně oblíbené jako původní lokomotivy. Strojvedoucí postupně odhalující možnosti, které jim nové technologie přinášejí, se vesměs shodují na tom, že tento „starý pes“ se novým kouskům rozhodně naučil.
CO JE WTB?
Vlakovou komunikační linku (z anglického Wire Train Bus) si lze představit jako počítačovou síť, do které jsou připojena všechna vozidla v soupravě vlaku prostřednictvím komunikačního uzlu (gateway). Fyzicky jde o dva páry vodičů, každý pár je funkčně navázán na jednu stranu vozidla. Po těchto linkách se přenášejí takřka veškeré provozní informace, povely i diagnostika jednotlivých vozidel. Lze tak nejen plně ovládat všechna hnací vozidla v soupravě vybavená WTB a zjistit informace o jejich stavu a funkci, ale i ovládat a kontrolovat uzavření dveří vozů, jejich osvětlení, klimatizaci a další funkce. Průkopníkem tohoto systému jsou Rakouské spolkové dráhy ÖBB, které mají naprostou většinu vozidel schopných WTB komunikace, ovšem pouze v národním protokolu, a nejsou tak mezinárodně kompatibilní.
Fotogalerie
Další články této rubriky
V olomouckém depu ČD vylaďuje podvozky vozů nový měřicí lis
15.11.2024 - České dráhy investují nejen do modernizace vozidlového parku, ale i do údržbové a servisní základny. Investice jdou i do vybavení stávajících středisek údržby. V olomouckém depu pracují technici s novinkou, která zajišťuje… »
Na Dni dodavatelů se řešila kvalita i termíny dodávek
10.11.2024 - České dráhy v říjnu uspořádaly další setkání s výrobci nových vlaků, zástupci opravárenských firem i dodavateli náhradních dílů. Už 4. ročník Dne dodavatelů se zaměřil především na kvalitu a termíny dodávaných vozidel… »
Hrubá stavba velkorysého bubenského nádraží je hotova
28.10.2024 - Při jízdě vlakem z pražského Masarykova nádraží na Kralupy nad Vltavou si nejde nepovšimnout působivé stavby nového nádraží Praha-Bubny. Z celého dříve rozsáhlého kolejiště tamější stanice zbyla jediná kolej, která obloukem… »