Mohou elektromobily pomoci železnici?

Představte si, že vůbec nemusíte vlastnit automobil a přesto můžete využívat všech jeho výhod a navíc ekologicky. Představte si, že přijedete vlakem do Prahy, přímo na nádraží si z dobíjecí stanice vyzvednete elektromobil a vyrazíte po silnici ve vlastním jízdním pruhu třeba do centra, kam bude dříve či později vjezd konvenčním autům omezen nebo úplně zakázán. Ve chvíli, kdy už „vlastní“ vůz nebudete potřebovat, jednoduše ho vrátíte k jednomu z dobícejích míst. Fikce? V naší domovině zatím ano, ale asi ne nadlouho. První vlaštovky v podobě půjčoven elektrokol se rozlétly nejen v hlavním městě, ale v režii Českých drah například v západních Čechách. A právě národní železniční dopravce rozvoj elektromobility podporuje a nabízí své zázemí. Aby vize čisté dopravy začala zajímat více lidí, potřebuje podporu odborníků, státu, ale zejména dostatek prostředků, zejména finančních. Abychom byli úspornější vůči přírodě i zdrojům, potřebujeme zkrátka více peněz. 

Londýnská elektrománie, berlínská progresivnost

Česko samozřejmě není „pupkem světa“ v čisté mobilitě a příkladů, kde se podobné projekty úspěšně či méně úspěšně realizují, je poměrně dost. Hlavním městem elektromobilů je dnes bezesporu Londýn. Tamní starosta Boris Johnson je doslova elektromaniakem, který v roce 2009 nastartoval ambiciózní plán počítající se sto tisíci elektromobilů v metropoli během několika let. Postupem času se ale ukazuje, že vytvoření funkčního systému čisté mobility je nejen otázkou nákupu vozidel, ale zejména spolehlivé dobíjecí sítě, což Londýn podcenil.

Potřebu infrastruktury potvrzují i čeští odborníci, kteří se sešli na konferenci pod záštitou občanského sdružení Future Age 20. září v Praze. Čistá mobilita má být zatím doplňkem městské dopravy, její nástup pozvolný, ale přesvědčivý. A to je možné zajistit jen výstavbou dostatečného počtu dobíjecích stanic a také (což je neméně důležité) správně dimenzovanou přenosovou sítí. Dalším krokem je účelný záměr, jak tento subsystém městské dopravy využít, a v neposlední řadě kvalitní klientský servis. Tady se přímo nabízí příklad Deutsche Bahn.

BeMobility je berlínský výzkumný projekt, jehož hlavním partnerem jsou Německé dráhy. „Podobně jako České dráhy jsou DB největším veřejným dopravcem v zemi a disponují všemi stavebními kameny pro městskou mobilitu. Projekt v Berlíně zahrnuje zatím zhruba 40 vozidel, sedmnáct míst pro půjčení a navrácení elektromobilů a šedesát dobíjecích stanic. Vyhodnocení projektu, které má proběhnout v příštím roce, může přinést zajímavé poznatky pro aplikaci v českém prostředí,“ popisuje Martina Mannová, ředitelka Projektové kanceláře Českých drah, projekt, který je asi nejblíže teoriím, jak by mohlo soužití železnice a elektromobility vypadat. 

Rezervace po webu, zapůjčení na In-kartu

Přestože se plány na realizaci systému městských elektromobilů teprve rodí, již nyní je jasné, že bez spolupráce největších dopravců, energetických firem, výrobců automobilů a podpory státu zůstane jen u smělých idejí. České dráhy proto na zmiňované konferenci jasně deklarovaly svůj vstřícný postoj k otázce čisté mobility. „České dráhy mají parkovací plochy v blízkosti nádraží pro budování dobíjecích stanic a center pro zapůjčování a vracení vozidel. Náš propracovaný rezervační systém a eShop by mohly najít využití i při objednávání návazných služeb typu rezervace elektromobilu. Ve spojení s In-kartou může vzniknout nástroj, kdy si cestující koupí jízdenku v eShopu, zarezervuje v destinaci elektromobil či elektrokolo a zaplatí zákaznickou kartou. Pro národního dopravce je právě elektromobilita jednou z cest, jak nabídnout  cestujícímu komplexní služby přepravy od dveří ke dveřím. Navíc ekologicky a pohodlně,“ říká Martina Mannová.

Již v úvodu bylo řečeno, že ekologie je věc poměrně nákladná. Podle odhadů nelze do roku 2040 očekávat výraznější rozšíření elektromobilů jako platformy dopravy a jejich počet nepřesáhne podle nejpříznivějších prognóz deset tisíc (dnes jich je v ČR registrováno pouze 34). Přesto by rozvoj čisté mobility a zejména budování dobíjecí sítě neměl být opomenut, zejména jako alternativa pro velká města. Pokud se podaří prosadit čistou mobilitu alespoň v testovacích či pilotních projektech a provázat ji s veřejnou dopravou, pro železnici to může znamenat jedině přínos, protože dnešní elektromobily s dojezdem kolem 150 kilometrů pro ni nejsou konkurencí, ale doplněním služeb.