ANALÝZA NEHOD | Řikonín 1970: Tragédie expresu Pannonia

Bylo kalné prosincové ráno a na sklonově náročném úseku tratě Vlkov u Tišnova – Řikonín panoval rušný provoz. Kolem sedmé hodiny ranní do těchto míst mířily tři vlaky a všechny se staly aktéry tragédie, která odhalila často bagatelizovanou skutečnost – nejen na lokálkách, ale i na některých frekventovaných tratích prakticky neexistuje žádné zabezpečovací zařízení a spoléhání se čistě na lidský faktor se může krutě vymstít. Zachránil by polské železničáře, kteří se nic netušíce vraceli z dovolené v prvním voze expresu Pannonia a později se stali obětí nehody, autoblok?

Uzlová stanice byla přeplněná nákladní dopravou

Vše začalo na socialistické železnici všedním úkazem – zpožděním. Navíc uzlové stanice byly přeplněné nákladní dopravou a jejich výpravčí s železnou pravidelností zakazovali jízdu dalších, protože pro ně zkrátka nebyla volná kolej. Stejný scénář se odehrál i 11. prosince 1970 na zmiňovaném úseku, když se do Brna blížil spěšný nákladní vlak Sn 4094. Ve Vlkově projel v 6.57, byť zde měl plánován pravidelný pobyt. Úmyslem bylo krátit několikahodinové zpoždění. Když se blížil k hlásce Níhov (průjezd v 7.03), výpravčí následující stanice – Řikonína – se dozvěděl, že Tišnov „nebere“. V duchu ustanovení dopravních předpisů proto nechal vlak zastavit u vjezdového návěstidla a teprve po spolehlivém zjištění, že se tak skutečně stalo, měl v úmyslu dovolit jeho vjezd do stanice. Tento postup byl nutný, aby strojvedoucí vlaku, který měl podle grafikonu pravidelně stanicí projíždět, zjistil, že má výpravčí v úmyslu jej zastavit. Náklad zastavil 300 metrů od vjezdového návěstidla a jeho konec tak zasahoval až na kamenný viadukt. Bylo 7.08.

O dvě minuty později byla z Vlkova vypravena samostatná Laminátka S 489.0041 jako násled vlaku 900, která se vracela z postrkové služby do maloměřického depa. Protože předcházející vlak (Sn 4094) byl stále na trati, zastavila lokomotiva na hlásce Níhov v 7.14. Po zastavení na stanoviště strojvedoucího nastoupil traťmistr, který se na hlásce zdržoval již při průjezdu nákladu, a prostřednictvím hláskařky, jež sloužila svou první samostatnou směnu, žádal o zastavení vlaku, aby se tímto způsobem dostal do zaměstnání. Teď k tomu byla ideální příležitost. Hláskařka stále čekala na odhlášku za Sn 4094. Tedy měla čekat.

Nevyužitých 45 vteřin

Pravděpodobně v důsledku toho, že v prostoru hlásky se tou dobou nacházel i další drážní zaměstnanec (podle některých pramenů pochůzkář) a bylo by zcela iluzorní si myslet, že neprohodili s hláskařkou nic mimo služební komunikaci, došlo k její nesoustředěnosti. Zřejmě i proto hláskařka postavila „strojovce“ oddílové návěstidlo na návěst Volno, aniž by obdržela odhlášku. Mašina odjela v 7.15, a te­prve když za ni hláskařka dávala telefonickou odhlášku do Vlkova (v 7.16), všimla si v dopravní dokumentaci, že ještě nemá zapsaný čas odhlášky za předchozím vlakem. Svůj omyl si okamžitě uvědomila a spojila se s řikonínským výpravčím.

Situace byla vážná a šlo o vteřiny, výpravčí si toho byl vědom, a proto okamžitě postavil vjezdovou cestu pro stojící nákladní vlak. Bohužel ale zvažoval jen směr do Vlkova a vůbec mu nedošlo, že očekává i vlak od Brna. Tím byl Ex 57 Pannonia a již měl postaven průjezd Řikonínem. Predikce toho, jaký důsledek může mít srážka mašiny s nákladem pro sjízdnost druhé koleje, u něj bohužel neproběhla. Podle vyšetřovatelů měl 45 vteřin na to, aby se rozhodl a „shodil“ odjezdové návěstidlo pro Ex 57. To však neudělal.

Pád rychlíku z mostu způsobil astronomickou škodu

V 7.18 narazila lokomotiva S 498.0041 v rychlosti 58 km/h do konce vlaku Sn 4094. Vlivem toho osm posledních vozů vykolejilo a vybočilo do profilu druhé traťové koleje. Lokomotivní četa nákladního vlaku sice náraz registrovala a strojvedoucí vyslal pomocníka podívat se, co se stalo, sám však nestihl na svém stroji rozsvítit červená světla a tím varovat strojní četu blížícího se expresu. Ten projel Řikonínem minutu po nárazu. Protože si vezl dvacetiminutové zpoždění, bratislavská četa svůj stroj S 499.0117 nešetřila a vy­užívala maximální traťovou rychlost. Po necelé minutě vrazila dvanáctivozová Pannonia v rychlosti asi 80 km/h do vyšinutých nákladních vozů.

Po nárazu se prvnímu vozu za lokomotivou (lehátkový PKP) oddělila od rámu skříň a zřítila se z mostu do hloubky 36 metrů, druhý vůz se zastavil po dvanáctimetrovém pádu. Třetí zůstal stát po vykolejení na mostě, po­dle očitých svědků však k jeho pádu chybělo pár decimetrů. Následky byly strašlivé – třicet polských železničářů zahynulo na místě, jedna cestující při převozu do nemocnice, těžce zraněno bylo 16 lidí, další dva lehce. Díky duchapřítomnosti pomocníka na vlakové lokomotivě Pannonie, který ve chvíli, kdy uviděl vyšinuté vozy, uskočil ze svého místa za strojvůdcova záda, přežila strojní četa naštěstí bez úhony. Hmotná škoda se vyšplhala na tehdy astronomickou částku 4,6 milionu korun.

Tresty byly tvrdé, informovanost veřejnosti ale jen omezená

Vyšetřovatelé došli k logickému závěru, že prvotního pochybení se dopustila hláskařka, soud však obvinil i výpravčího z Řikonína, který mohl destrukci Pannonie zabránit. Oba byli odsouzeni k několikaletým nepodmíněným trestům. Tragédie nebyla z ideologických důvodů příliš medializována a kromě krátké zprávy v Rudém právu z následujícího dne se o příčinách široká veřejnost nic podrobnějšího nedozvěděla. V železničářských kruzích se však již krátce poté diskutovalo, proč je tak významná spojnice v řadě traťových úseků zabezpečena jen telefonickým dorozumíváním s vysokým rizikem fatálního omylu, a řada odborníků proto vyzývala k urychlené instalaci autobloku. Toho se však trať dočkala až za dlouhých dvanáct let.

CO SE STALO

Srážka vlaku nsl. 900 se stojícím nákladním vlakem Sn 4094. Následný náraz Ex 57 projíždějícího po sousední koleji do vyšinutých nákladních vozů.

NÁSLEDKY

Usmrceno 31 cestujících (z toho 30 polských občanů) z Ex 57, těžce zraněno 16, lehce 2 cestující. Hmotná škoda dosáhla částky 4,6 milionu Kčs. Celkové náklady i s odškodněním pozůstalých po obětech pak činily 13 milionů Kčs.

PŘÍČINA

Povolení jízdy vlaku nsl. 900 do obsazeného oddílu na hlásce Níhov. Nezastavení provozu ve druhé traťové koleji v úseku Řikonín – Vlkov u Tišnova.

ODPOVĚDNOST

Strážník oddílu z hlásky Níhov (v osudný den první samostatná směna) – odsouzena k odnětí svobody na 6,5 roku nepodmíněně. Výpravčí stanice Řikonín – odsouzen k odnětí svobody na 4,5 roku nepodmíněně.