Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Provoz / ANALÝZA NEHOD | Hradčovice 1977: Příběh „moravské Stéblové“

ANALÝZA NEHOD | Hradčovice 1977: Příběh „moravské Stéblové“

20.1.2016 – autor: VÁCLAV RUBEŠ

Řekne-li se mlha a železniční nehoda, většině z nás se vybaví nejtragičtější událost na tuzemské železnici – srážka vlaků u Stéblové roku 1960. Za velmi podobných okolností se však odehrála i jiná tragédie o 17 let později na Moravě. Spojení husté mlhy a záměny návěstí tu sehrálo podobně katastrofální roli a i zde umírali lidé. Hradčovice na Vlárské dráze se v roce 1977 staly „moravskou Stéblovou“.

ANALÝZA NEHOD | Hradčovice 1977: Příběh „moravské Stéblové“

Pátek, jedenáctý listopad 1977. Na jihovýchodě Moravy panuje typicky pošmourné, vlhké a mlhavé podzimní počasí. Na Vlárské dráze se ve stanici Bylnice schyluje k zahájení výluky, a proto je z Uherského Ostrohu vypraven pracovní vlak sestávající ze sedmi nákladních vozů (tzv. chopperů) ložených štěrkem právě pro potřeby traťového hospodářství. V jeho čele supí jedna z posledních provozních parních lokomotiv depa Veselí nad Moravou – Štokr 556.0211. Jízda vlaku probíhá bez mimořádností až do Kunovic, kde je zastaven, aby dal přednost ranním dělnickým osobákům. Ve chvíli, kdy Štokr postává se soupravou v Kunovicích více než hodinu, vjíždí do sousední stanice Hradčovice osobní vlak 4104 jedoucí z Újezdce u Luhačovic do Brna.

Nedovolený odjezd místo posunu

V husté mlze dochází k první události, která odstartuje řetěz chyb. Strojvedoucí osobáku, který vedla Bardotka (v těchto končinách přezdívaná spíše Cecule) T 478.1063, zastavuje na první (průběžné) staniční koleji tak, že konec soupravy sestavený z vozů řady Bai (By) zasahuje až na vjezdové zhlaví. Vzhledem k tomu, že výpravčí v Hradčovicích přijal od kunovického kolegy pracovní vlak s tím, že v jeho stanici proběhne mimořádné křižování s Os 4104, dává proto souhlas s mimořádným posunem osobáku tak, aby byla souprava popotažena a uvolnila uherskobrodské zhlaví. Jenže o zamýšleném posunu nezpraví lokomotivní četu, ale pouze doprovod vlaku.

Průvodčí v mlze dává návěst Popotáhnout vyjádřenou svislým pohybem odshora dolů a zpět bílým světlem. Lokomotivní četa (podle dostupných zdrojů pravděpodobně pomocník strojvedoucího) návěst přijímá, ale protože Bardotka nabírá rychlost, je zřejmé, že návěst Popotáhnout byla zaměněna za návěst Odjezd. Jak je možné, že byla zaměněna bílá barva světla za zelenou, se už nikdy nedozvíme. Os 4104 vyráží na obsazenou trať, po které se blíží náklad, a jediný zaměstnanec na vlaku, který ví, že má být prováděn pouze posun – průvodčí – nezasáhne.

Snahy o zastavení selhaly

Lokomotivní četa si při nedovoleném odjezdu nevšimla ani odjezdového návěstidla v poloze Stůj, ani toho, že došlo jízdou jejich vlaku k rozřezu výhybky. Bez reakce zůstává také návěst na vjezdovém návěstidle pro opačný směr, které dovoluje vjezd od Kunovic. I to by mohlo posádku varovat, v husté mlze je však šance takového zjištění mizivá. Toho si je dobře vědom hradčovický výpravčí, který takřka okamžitě žhaví traťový telefon a snaží se prostřednictvím hláskaře v Popovicích u Uherského Hradiště zastavit u oddílového návěstidla nebo návěstí Stůj, zastavte všemi prostředky blížící se náklad. Slova hláskaře „Už projel“ však pohřbívají veškeré šance.

Četu na Štokru zachránil kotel

Rychlost Pn 64105 byla asi 40 km/h, rychloměr Bardotky atakoval sedmdesátku. Strojvedoucí se uviděli na 50 metrů. Z děsivě vyhlížející hromady kovu se jako první sama vysvobodí strojní četa parní lokomotivy, které zachránil život dlouhý kotel Štokra. Přední podvozek Bardotky je zaklíněn pod běhoun páry a v troskách lokomotivy, které záhy vzplanou (oheň uhasila četa parní lokomotivy), nachází smrt strojvedoucí osobního vlaku. Jeho tělo bylo nalezeno v prostoru strojovny u parního generátoru. Usmrceni byli i čtyři cestující ve dvou zcela zdemolovaných „baikách“. Dalších pět lidí bylo těžce zraněno. Minimálně zvláštní byl přístup k přeživší posádce Štokra. Bezprostředně po nehodě byli oba muži jen zběžně prohlédnuti lékařem a hned poté podrobeni několikahodinovému výslechu na Veřejné bezpečnosti. Podle pamětníků byli strojvedoucí a topič orgány VB zpočátku označeni jako jasní viníci katastrofy.

Účet za tragédii kromě pěti lidských životů přesáhl dva miliony korun. Obě lokomotivy byly zrušeny, kromě dvou vozů Bai (By) byl zcela zničen i služební vůz řady D. S výjimkou počtu obětí (118 versus 5) je podobnost hradčovické nehody s tragédií u Stéblové až zarážející (záměna návěsti, marný pokus o zastavení vlaku na trati, přežití strojní čety lokomotivy, požár). Je proto skoro s podivem, že nejtragičtější železniční nehoda na našem území se nestala mementem a podle téměř shodného scénáře se odehrála po dlouhých 17 letech znovu. Její následky však naštěstí nebyly tak tragické.

 

CO SE STALO

Srážka Pn 64105 s Os 4104 v km 108,250 mezi stanicemi Kunovice a Hradčovice (trať 341)

NÁSLEDKY

Usmrcen strojvedoucí Os 4104 a čtyři cestující. Hmotná škoda cca: 2,1 milionu Kčs

HLAVNÍ PŘÍČINA

Nedovolený odjezd Os 404 ze stanice Hradčovice na traťovou kolej směr Kunovice bez řádné výpravy proti jedoucímu Pn 64105

ODPOVĚDNOST

Strojní četa Os 4104 (strojvedoucí + pomocník strojvedoucího)
Vlaková četa Os 4104
Výpravčí žst. Hradčovice (nezpravení lokomotivní čety Os 4104 o zamýšleném posunu)


Průměrné hodnocení (22 hlasů): 4.5

Fotogalerie

Další články této rubriky

České dráhy zvažují zavedení bezpečnostního zařízení Crash CallČeské dráhy zvažují zavedení bezpečnostního zařízení Crash Call

17.12.2020 - Automaticky vyslat informaci v případě nehody – to bude úkolem nového bezpečnostního prvku s názvem Crash Call. Unikátní projekt Českých drah je ve fázi předběžných tržních konzultací, jejichž cílem je zjistit situaci na trhu… »

Opravy CityElefantů se postupně navýšíOpravy CityElefantů se postupně navýší

1.12.2020 - První patrové příměstské elektrické jednotky CityElefant řady 471 vyjely do pravidelného provozu přesně před dvaceti lety. O opravy těchto vozidel se stará výhradně dceřiná společnost Českých drah DPOV ve svém přerovském… »

Ejpovický tunel otestován na dvoustovkuEjpovický tunel otestován na dvoustovku

25.11.2020 - V Ejpovickém tunelu mezi Plzní a Rokycany se uskutečnila série zkušebních jízd rychlostí 200 km/h. Jejich hlavním cílem bylo získat praktické poznatky o chování trakční soustavy v dlouhém jednokolejném tunelu při této rychlosti.… »

 

Všechny články rubriky Provoz

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika