Zraněný strojvedoucí pomáhal cestujícím po střetu na přejezdu

Devatenáctého září 2018 nastupoval strojvedoucí Tomáš Stránský ve čtvrt na devět večer na noční směnu, která bývá podle jeho slov zpravidla klidná a bezproblémová. Půl hodiny před půlnocí odvezl poslední spoj vedený jednotkou řady 814 z hanácké metropole do Moravského Berouna, kde měl přerušenou pracovní směnu. Pár hodin se prospal a brzy ráno se vracel s prvním „dělnickým“ vlakem nazpět. „Vzpomínám, že i ráno byly ideální povětrnostní podmínky, sucho, dobré rozhledové poměry, jednotka šlapala jako hodinky. Většina cestujících pospávala, a to až do okamžiku, kdy jsme se blížili před pátou ranní k olomouckému hlavnímu nádraží. Asi půl kilometru před vjezdem do stanice je ve čtvrti Bělidla železniční přejezd se světelnou signalizací. Jasně jsem viděl, že svítí červená přerušovaná světla. Jde o poněkud netypický přejezd, přes který jezdí i tramvaje, proto mu věnuji zvýšenou pozornost. A to se mi vyplatilo! V jedné vteřině jsem zahlédl na levé straně, jak se na přejezd doslova řítí nákladní automobil s návěsem, který ale evidentně nebrzdí. Okamžitě mi došlo, že přejet nestihne a střet je nevyhnutelný. Proto jsem začal rychločinně brzdit a šlápl na pedál lokomotivní houkačky,“ říká strojvedoucí Tomáš.

Nárazu se nedalo zabránit

Pan strojvedoucí říká, že v ten moment v něm doslova „hrklo“. Uvědomil si, že když se rozjetá „hmota“ motorové jednotky a nákladního automobilu sečte dohromady, tak je jasné, co nastane. Fyzika je neomylná. „Vše se seběhlo tak rychle, a ač jsem se snažil utéct ze stanoviště, nepodařilo se mi to. Šlo doslova o milisekundy. Jen jsem se zvedl ze sedačky, otočil se a vtom se ozvala velká rána. Bylo to jak ve snu, upadl jsem a chvíli čekal, co bude, a zda to vůbec přežiji. Hlavně bylo velké štěstí, že kamion s návěsem nevezl nějaké plechy, ale krabice s bojlery, které jsou obalené těsnicí hmotou, takže nic naštěstí neprošlo vlakem, úhony doznalo hlavně stanoviště RegioNovy. Vlak nárazem odmrštil návěs kamionu do strany a díky kinetické energii ještě RegioNova popojela pár desítek metrů. Byl jsem jen lehce raněný a zprvu jsem to ani nevnímal, až později v sanitce. To ráno nade mnou musel doslova bdít anděl strážný.“

Pomáhala také vlakvedoucí

Pak prý nastoupil adrenalin, a tak Tomáš Stránský naštěstí funkční vysílačkou zavolal výpravčímu do stanice, kterého o situaci informoval a požádal o příjezd složek záchranného integrovaného systému. Hned poté odešel s kolegyní vlakvedoucí Petrou Matouškovou, která je také mezi oceněnými zaměstnanci, zkontrolovat zdravotní stav cestujících. „Lidé byli spíše v šoku, takže ve vlaku nebyl ani křik či nářek. S kolegyní jsme zjistili, že řada lidí má naraženiny hrudníku a rukou, tak jsme je provizorně ošetřili. Některé cestující jsme museli uklidňovat, protože byli v psychickém šoku. Do pěti minut byli na místě hasiči, a o malinko později i první sanitky. Poněkud hořce na mě zapůsobilo, že nejrychleji byl na místě nehody kameraman z jedné soukromé televizní stanice. To bych snad ani nechtěl komentovat.“  Nehoda způsobila dokonalý dopravní kolaps v severní části Olomouce včetně přerušené tramvajové dopravy do čtvrti Pavlovičky. Z nejbližší stojící tramvaje si udělali záchranáři provizorní obvaziště, odkud se zranění začali rozvážet do místních nemocnic. „Byla to pro mě velká zkušenost, kterou bych snad ani nemusel prožít. Do té doby jsem znal modelové situace jen z předpisů, nyní už ji mám doslova pod kůží, a tak díky tomu jednám daleko rychleji a lépe předvídám situace. A když vidím jakýkoli automobil, který má snahu nerespektovat předpisy při jízdě přes přejezd, tak pro jistotu snižuji preventivně rychlost… Bezpečí ctím nade vše,“ vysvětluje Tomáš Stránský.

TOMÁŠ STRÁNSKÝ

Po studiu Střední elektrotechnické školy v Olomouci v oboru slaboproudá elektrotechnika začal studovat obor bezpečnosti a managementu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V roce 2016 odešel k Českým drahám, kde absolvoval kurz na strojvedoucího, a od roku 2017 jezdí samostatně na vlacích regionální dopravy v Olomouckém kraji.