Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Zahradní železnicí vozí nadšence i kočku

Zahradní železnicí vozí nadšence i kočku

6.5.2016 – autor: MARTIN HARÁK

Městečko Hulín, jež cestující znají spíše jako železniční křižovatku a přestupní stanici, skrývá v jednom nenápadném rodinném domku malé překvapení. Na jeho zahradě a dvorku se prohání nádherná motorová lokomotiva řady T 47, která je věrnou zmenšenou replikou jednoho ze strojů, jejž železniční nadšenci znají například z dráhy Třemešná ve Slezsku – Osoblaha nebo z Jindřichohradecka. Zahradní železnici o délce 333 metrů obsluhuje její majitel, projektový manažer Petr Sovadina z dceřiné společnosti DPOV Přerov.

Zahradní železnicí vozí nadšence i kočku

Jak sám říká, nic není náhoda. Myšlenka a vlastně i uskutečnění samotné modelové dráhy je staršího data, protože první vozy si stavěl ještě jako junior v dílně u rodičů. „Před sedmi lety jsme si se ženou při hledání rodinného domu v rodném Hulíně dali jasné parametry – dobrý přístup, pokud možno ne žádnou řadovku a hlavně velkou zahradu, kam by se dala postavit malá železnice. Nakonec máme řadovku, byť totálně přestavěnou, ale hlavně s úžasnou zahradou,“ směje se sympatický třicátník. Při opravě domu nebyl důvod na nic čekat, hned začal stavět úzkorozchodné kolejiště a související železniční stavby.

Kolejišti vévodí „túčko“ s věrným zvukem

Železnice Petra Sovadiny má tříkolejnou stanici a na každou stranu jednu vratnou smyčku. Do nádraží je napojeno depo a kolej do dílny. Volba vozidlového parku byla prý naprosto jasná. „Jsem blázen do úzkého rozchodu, takže hlavním hnacím vozidlem je lokomotiva T 47.002, přívěsné vozy jsou hlavně nákladní řad Z/u, Va/u a V/u, stavěné podle skutečných vzorů. Ačkoli je „teúčko“ motorový stroj, na mé drážce je poháněno elektrickou energií z trakčních akumulátorů. Stroj má ale k dispozici zvukový modul s nahraným zvukem motoru lokomotivy T 47, takže reálný vjem je zachován,“ objasnil Sovadina.

Lokomotivy váží zhruba 400 kilogramů, takže nejde o žádný drobek, který se dá zastavit na pár metrech. Řízení včetně regulace rychlosti, brzdy a směru je pomocí rádiových vln. Výkon stroje, který činí 1 kW, a dobrý převodový poměr zaručuje bezproblémový provoz šesti přívěsných vozů, třeba plně naložených dětmi. Majitel hulínské malodráhy však spřádá další plány. V práci má již stavbu parní lokomotivy, vůz řady Balm/u, původní německý Sasák a počítá i s vozy řad Ci/u, případně BCi/u. „Drážka nejezdí jen k obveselení našich dětí a jejich kamarádů, ale plní i čistě praktickou funkci, neboť vozí dřevo do krbu, odpad na skládku, úrodu ze zahrady, spadané listí nebo větve. Prostě šetří lidskou dřinu a díky husté síti po celé zahradě se vlakem dostaneme prakticky kamkoli. Jízdu mašinou dokonce miluje i naše kočka,“ vysvětlil hrdý majitel víceúčelovost drážky.

Nesedí jen v kanceláři

K železnici se Petr Sovadina dostal díky vzorům v rodině. Tatínek jezdil jako strojvedoucí, což ho poznamenalo od dětství. Občasné jízdy na stanovišti Krabičky řady 810 nebo Kocoura řady 742 se pro něj staly svátkem a předznamenaly jeho budoucnost. Začal pracovat nejprve jako technik a mechanik a až později se stal projektovým manažerem v přerovských Dílnách pro opravu vozidel (DPOV). Možná leckoho napadne, co taková práce projektového manažera vlastně obnáší. Řada lidí si představí člověka v saku a kravatě za počítačem, který vše řídí na dálku a z kanceláře se vzdaluje tak maximálně na oběd, případně často odjíždí na služební cesty do zahraničí. Podle Petra Sovadiny je ale skutečnost mnohem prozaičtější. „Práce projektového manažera v DPOV funguje zcela na jiné bázi. Já i moji kolegové pocházíme z různých technických profesí a naším cílem je, aby vozidla jezdila a vypadala tak, jak mají, a byla bezpečná. Nedílnou součástí je i finanční stránka, a tak se musíme snažit, aby jejich oprava byla co možno nejlevnější, ale zároveň kvalitní. Proto hodně času trávíme v našich dílenských provozech, a naopak minimum v našich kancelářích,“ řekl.

Další vášní je přerovský modelářský klub

Mladý Petr se stal hluboko v devadesátých letech členem Občanského sdružení Klub železničních modelářů a přátel železnic Přerov a spolku je věrný dodnes. Každým rokem jejich klub pořádá na konci listopadu víkendovou výstavu pro širokou veřejnost například podle různých časových epoch. Jednoduše řečeno – jeden víkend si na své přijdou milovníci nejstarších parních mašin a druhý naopak ti, co milují modernu a třeba railjety.

Nedávno vyvstala otázka, co bude s klubem dál. Do současných výstavních prostor je pro návštěvníky složitý přístup, a navíc je oddíl v bývalé vodárně v pronájmu. „Před pěti lety jsme si vyhlédli krásnou, ale opuštěnou budovu starého přerovského skladiště z roku 1934. Složité vyjednávání o jejím získání završila v červenci 2014 koupě. Pokud vím, jsme jediný modelářský klub v republice, který šel do takové celkem riskantní a finančně náročné akce zcela samostatně,“ dodal. Objekt už má novou střechu a všechny inženýrské sítě a v části sloužící klubovní činnosti je prakticky vše hotovo. Budově chtějí modeláři pod vedením Petra Sovadiny navíc vrátit její původní podobu z venkovní strany a v plánu mají ještě koupit vyřazenou elektrickou Bobinu 141.023, v jejímž interiéru by vznikl bufet s kavárnou se zachováním jednoho stanoviště.

PETR SOVADINA

Po ukončení kroměřížské střední odborné školy elektrotechnické se zaměřením na silnoproudou elektrotechniku v roce 2002 začal pracovat jako technik v Opravně nákladních vozů, později jako vozový elektrikář naopak v Opravně osobních vozů v Přerově. V červenci 2004 vykonával funkci návěstního technika v SDC Zlín. O dva roky později přešel do DPOV Přerov, kde nastoupil jako mechanik elektronických zařízení, posléze technik a dnes pracuje jako projektový manažer, případně i jako strojvedoucí.


Průměrné hodnocení (14 hlasů): 3.86

Další články této rubriky

Karel Otava: Odmítám výraz „Nejde to“Karel Otava: Odmítám výraz „Nejde to“

7.10.2020 - Renesanční muž či vizionář. Tak bychom mohli označit zkušeného železničáře, starostu Lysé nad Labem, odborného poradce a místopředsedu Výboru pro dopravu Středočeského kraje Karla Otavu. Už jako mladý výpravčí navrhl… »

Každý by si měl najít svoji trasuKaždý by si měl najít svoji trasu

27.8.2020 - Jak si myslíte, že tráví ministr svůj volný čas? S golfovou holí nebo na tenisovém kurtu? A co třeba s rodinou, baťohem, psem a vychlazeným pivkem na lokálce uprostřed českých hvozdů. Málokdo ví, že vicepremiér Karel Havlíček… »

Jaroslav Rudiš: Pandemie mě paradoxně uklidnilaJaroslav Rudiš: Pandemie mě paradoxně uklidnila

29.6.2020 - Je známý nejen v České republice, ale hlavně v německy mluvících zemích, kde se jeho romány hojně čtou i vydávají. Spisovatel Jaroslav Rudiš, který je pověstný náklonností k vlakům – proslavila ho železničářská komiksová… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika