Vyzkoušel si práci u soukromníka, teď je zpět u Českých drah

Po studiu pražské dopravní průmyslovky nastoupil Jiří Vondra do depa v Praze Libni, kde absolvoval v lednu 1989 zákonité zkoušky na post strojvedoucího a po absolvování pětiměsíční vojenské služby začal jezdit na zálohách. „Od začátku své kariéry jsem se cítil spíše jako traťový strojvedoucí, zálohy mi příliš neseděly. Ač jsem v té době bydlel v Praze, umístění jsem dostal až v Čerčanech, neboť blíž nikde nebylo volné místo. To zní v dnešní době obecného nedostatku strojvedoucích neuvěřitelně,“ říká Jiří Vondra. Po několika letech ježdění na Posázavském pacifiku se profesně vrátil v roce 1992 zpět do Prahy, tentokrát ale do vršovického depa – tehdy Lokodepa Praha Jih, kde setrval šestnáct let. „Pak jsem se rozhodl radikálně změnit život. Odešel jsem do jedné soukromé firmy, později k českotřebovské železniční společnosti LokoTrain. Nejprve jako strojvedoucí s vizí pronájmu strojvedoucích dalším dopravcům na železnici. V LokoTrainu jsem začal na lokomotivách 740 a postupně přes vícero motorových a elektrických lokomotiv jsem dospěl k Vectronům. Po nějaké době jsem dostal nabídku dělat provozního ředitele. Tu jsem přijal, ale zároveň jsem si neustále udržoval licenci strojvedoucího. To bylo pro mě důležité hlavně z psychického hlediska, neboť jsem si chodil v době volna ‚zajezdit‘, abych ze sebe setřásl stres z kanceláře,“ vzpomíná na práci ve firmě LokoTrain Jiří Vondra.

Vyčerpávající dojíždění

Z LokoTrainu vedla další životní cesta Jiřího Vondry do společnosti GW Train Regio, kde dostal na starost zprovoznění regionální železniční linky R 25 z Plzně přes Žatec do Mostu. Po této misi byl přesunut na jihočeské lokálky, které souhrnně jezdí pod názvem Šumavské linky. „Přemístění do jižních Čech jsem nesl dost těžce. Bydlel jsem v té době v Břeclavi. Už dojíždění do Mostu bylo dost komplikované, ale ježdění z Břeclavi na Šumavu bylo opravdu náročné. Raději jsem to po nějaké době vzdal. Pak jsem ještě na chvilku využil nabídky jít ‚rozjet‘ nákladní dopravu u brněnské společnosti Transport Line Cargo, kde jsem zastával i místo vedoucího provozu. Záhy jsem toho ale nechal,“ vysvětluje Vondra. A protože má za sebou jedenáct let tvrdé zkušenosti v privátní sféře, troufá si ji porovnat s ČD. Soukromý sektor prý nabízí často i vyšší mzdy, ale na druhou stranu má strojvedoucí u soukromého dopravce více povinností, respektive kumulované funkce, které u Českých drah nedělá. „V případě potřeby musí strojvedoucí vytvářet soupisy vozů, částečně zastat práci vozmistra, a když je například porucha na lokomotivě, tak si musí drobné závady sám odstranit. Objem práce je jednoduše mnohonásobně vyšší, ale zase některé procesy řízení samotného provozu jsou rychlejší,“ říká Jiří.

Není nad vlastní zkušenost

A proč vlastně od Českých drah odešel? Sám říká, že mu zde tehdy vše připadalo neflexibilní. „U ČD existuje určitá hierarchie, dodržují se služební postupy, které mají své klady a zápory. Člověk musí projít i tvrdou zkušeností, aby ocenil to, čím někdy třeba lehce pohrdal. Já se po těch jedenácti letech u soukromníků cítil vymačkaný jako citron. A navíc jsem delší dobu už bydlel v Břeclavi, která je přece jen na opačném konci republiky, než jsem zpravidla pracoval, takže jsem se rozhodl a přijal práci u nás v depu, na které vidím z domu.“

 Od roku 2015 se také zabývá myšlenkou vylepšení informačních pomůcek pro strojvedoucí. Z jeho pohledu je systém AVV, tedy Automatické vedení vlaku, výborná záležitost, nedá se však praktikovat na všech tratích a mašinách. Proto se snaží prosadit sofistikovanou navigaci pro strojvedoucí, o niž by po nedávné nehodě na Chebsku, kde vykolejil nákladní vlak, mohl být velký zájem. „Jsem ve stadiu patentové ochrany a hledám další partnery, kteří by finančně pomohli. Chtěl bych dostat svůj systém na každé stanoviště strojvedoucích, aby se zvýšila bezpečnost a krizové momenty eliminovaly na minimum. Proto jsem se mimo jiné vrátil k Českým drahám,“ dodává Vondra.

JIŘÍ VONDRA

Po ukončení studia Střední průmyslové školy dopravní v Praze v roce 1987 odešel pracovat k tehdejším ČSD v lokomotivním depu Praha-Libeň jako strojvedoucí. Od roku 1992 přešel do depa Praha Vršovice, kde sloužil jako strojvedoucí vlaků osobní dopravy až do roku 2008. Poté přešel jako strojvedoucí ke společnosti LokoTrain, kde později pracoval jako provozní ředitel. Odtud v roce 2016 přešel ke společnosti GW Train Regio nejprve do severních, pak jižních Čech, odkud odešel v roce 2018 k nákladnímu dopravci Transport Line Cargo. V roce 2019 se vrátil zpět k ČD jako strojvedoucí vlaků osobní dopravy.