Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Vlaky Praha – Plzeň jezdí už 40 let bez páry

Vlaky Praha – Plzeň jezdí už 40 let bez páry

15.8.2013 – autor: MIROSLAV PETR

V prvních červnových dnech roku 1973 skončilo pravidelné nasazování parních lokomotiv na trati Praha – Plzeň. Pro hodně pracovníků železnice a příznivců historie se tehdy uzavřela jedna velká kapitola života. Derniéra připadla na víkend 2. a 3. června, kdy se měnil jízdní řád.

Vlaky Praha – Plzeň jezdí už 40 let bez páry

Úvodní fotografie: archiv Michal Málek

Lokomotivní depo Plzeň mělo na jaře před čtyřiceti lety k dispozici ještě slušný počet parních lokomotiv. Čtveřici jedničkových Albatrosů doplňovalo třináct Pětasedem řady 475.1. Také pobočné depo Smíchov pro manipulační vlaky do Berouna ještě používalo poslední Kremáky řady 534.03. Do konce jejich pravidelného nasazování do provozu ale zbývaly už jen týdny. Právě proto bylo – zvláště o víkendech – okolí tratí plné fotografů a příznivců železnice. A to nejen z tuzemska, ale také z Anglie, Německa, ba dokonce z Japonska.

Klíčový okamžik nastal první víkend v červnu. Kvůli denním výlukám v úseku mezi pražským a smíchovským nádražím docházelo už od začátku května k operativním změnám oběhů lokomotiv. Oba typy osobních lokomotiv se operativně vzájemně nahrazovaly. Šlo i vypočítat (i když s problémy), jaká řada lokomotivy poveze konkrétní vlak. Jedno bylo jasné: úplně posledním vlakem, který bude z Plzně do Prahy v parní trakci vypraven, se stane večerní rychlík R 62 v sobotu 2. června s turnusovou četou Václav Linda – František Petržílek z kmenové lokomotivy 498.105. 

Musíme jet s Albatrosem

Jenže plánovaná lokomotiva, jak se říká, „lehla“ a 30. května večer musela kvůli netěsnosti na kotli vychladnout. Hrozilo, že na vlak bude vystavena některá z Pětasedem řady 475.1, takže Albatros by tím pádem poslední vlak neodvezl. Vedení provozu i správkárny depa Plzeň se k této komplikaci naštěstí postavilo čelem, což nebývalo v dané době normální. Vzpomenout lze souhlas náčelníka depa Ladislava Zikmunda, provozního náměstka Karla Novotného a vedoucího správkárny Jaroslava Zborníka.

Četař kotlářů Franta Mašek poté dostal úkol, aby předvedli, jak s kolegou Milanem Bergrem a svářečem Kurylukem umějí pracovat, a opravu stroje 498.105 dokončili. Na sobotu 2. června byl už Albatros provozuschopný a odvezl ranní rychlík R 66 do Prahy. Odpoledne se vrátil do Plzně v čele regionálního spoje Os 609. Zbýval poslední „pravidelný pražský parní rychlík“ – lázeňský R 62 s odjezdem v 18.40 h z Plzně. 

Dojemné setkání v oblouku

U nástupiště III. západní část se ve stanici před jeho odjezdem sešlo hodně kamarádů z řad strojních čet i dalších. Jako člověk, který se léta programově zabývá historií plzeňských lokomotiv, jsem u toho nechtěl chybět. Jenže stalo se, že rychlík v opačném směru, R 67 z Prahy vedený lokomotivou 475.1147, na jejímž stanovišti jsem právě konal kontrolní jízdu, měl zpoždění. S vlakem R 62 jsme se potkali na širé trati u Plzně u obce Chlumek, v oblouku u bukovecké papírny. Čety na sebe mávaly a na dálku houkaly píšťaly. Na těch několik sekund trvající dojemné loučení nelze zapomenout. Škoda že se ho nepodařilo zvěčnit ve filmu.

V neděli ráno 3. června přijely do Plzně ještě úplně poslední parní vlaky, jejichž lokomotivy a čety od předchozího dne v Praze přenocovaly. Vlaky měly už nová čísla. Osobní vlak Os 603 se stal Os 7804, rekreační rychlíky ROH už nebyly vedeny jako R 371 a R 373, ale R 1170 a R 1102. Přivezly je postupně lokomotivy 475.1126, 498.108 a jako poslední přijela 498.105. V pondělí 4. června stály všechny plzeňské Albatrosy v kopřivách a s nimi část Pětasedem. Mnoho z lokomotiv, které se účastnily popisované epizody, po nějaké době znovu muselo vyjet na trať, když očekávaná motorová řada T478.3 – pozdější 753 – zklamala svou nízkou spolehlivostí. Znovu se mimořádně jezdilo parou i z Plzně do Prahy, ale sláva skončila přece jen už v červnu 1973.

Konec parní trakce v depu Plzeň

Skutečně poslední plzeňská osobní parní lokomotiva vyjela s vlakem až 12. listopadu 1978. Stalo se tak na trati do Domažlic. Historii provozu parních lokomotiv s vysokými koly v depu Plzeň ten den uzavřel stroj 475.1134. O další tři roky později – přesně 12. září 1981 – se depo Plzeň s pravidelným provozem parních lokomotiv rozloučilo úplně. V souvislosti s Albatrosy řady 498.1 je třeba dodat, že letos v prosinci vyjde podrobná monografie, kde budou shrnuty údaje veřejnosti často neznámé z historie těchto krásných, výkonných a dokonalých, bohužel předčasně zrušených lokomotiv na celé síti ČSD.


Průměrné hodnocení (18 hlasů): 4.94

Další články této rubriky

Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rekorduPřed 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku

2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »

Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rekorduLegendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu

1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »

Před 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová EsaPřed 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová Esa

5.10.2024 - Přesně před čtyřiceti lety, 5. září roku 1984, převzaly tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) první sériový stroj původního označení ES 499.1003. Tím odstartovaly postupné dodávky sériově vyráběných traťových… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika