Vlakvedoucí sbírá ceny v cyklistických závodech

Oldřich Präsens pracuje u ČD od roku 1993, kam nastoupil po rozdělení Československa na místo agenta v nově zřízené pohraniční přechodové stanici v Kútech na Slovensku. „Po redukci pracovních míst jsem v roce 2003 přijal nabídku pracovat jako průvodčí vlaků osobní dopravy a začal doprovázet nejprve regionální vlaky, později i rychlíky. V posledních třech letech pracuji jako dispečerský vlakvedoucí,“ říká na úvod pan vlakvedoucí.

Rozhodl závod z hecu

Nápad poměřit síly při sportovním klání se zrodil při oslavě Oldřichových čtyřicátých narozenin, kdy se s bratrem vyhecovali, že se spolu utkají na triatlonovém závodě nazvaném Gumomuž, pořádaném v rodné Břeclavi. V závodě nakonec bratra porazil a zjistil, že nejlépe ze všech triatlonových disciplín mu jde jízda na kole. To byl milník. Kolo jej táhlo do přírody a postupně svou výkonnost posouval výš. Také začal jezdit s partou lidí na náročné cyklovýlety po vlastní ose. Postupně dojel na Zakarpatskou Ukrajinu či k Balatonu. Hodně zajímavý a náročný byl výlet, kdy se svým parťákem objeli Českou republiku po cyklostezkách co nejblíže ke státní hranici. Za patnáct dní urazili skoro dva tisíce kilometrů v náročném a kopcovitém terénu, přičemž denní dávka činila v průměru asi 130 kilometrů. Poslední dálkový výlet uskutečnil loni, kdy si usmyslel, že dojede s kamarádem na kole k moři do Itálie. Po ose Břeclav – Vídeň – Salcburk – Udine dorazili do přímořského městečka Grado po asi tisíci našlapaných kilometrech. „Na cyklodálnici Alpe Adria, která začíná za Tarvisiem a najíždí na těleso zrušené železnice Pontebbana, je perfektní asfalt, osvětlené tunely, staré drážní domky a nádraží, původní železniční mosty a úžasné horské scenerie okolo, což je skutečný cyklistický ráj,“ vypráví nadšený cyklista.

Milníkem závod v Oderských vrších

Závodění na horském kole se stalo Oldřichovou velkou vášní. Poté, co byl zrušen v roce 2007 jeden z dalších ročníků triatlonu, se rozhodl, že bude hledat na internetu nějaké své další uplatnění v této sportovní disciplíně. „Přihlásil jsem se na závod Oderská mlýnice, což je dost náročná soutěž, ale krásná. Týden před vlastním závodem jsem si okruh projel nanečisto a zjistil jsem, že na trekovém kole to nedám, a navíc jsem prorazil hned v prvním prudším sjezdu přední pneumatiku. Ten samý týden jsem si koupil pořádné horské kolo, dvakrát ho vyzkoušel a závod jsem absolvoval ještě nesladěný s novým kolem. Při závodě jsem si navíc narazil žebra, protože jsem to ještě v kopcích neuměl. I přes všechny svízele jsem tak vlastně nastartoval kariéru závodění na horském kole.“

Jezdí v barvách Českých drah

Počínaje rokem 2008 v každé volné chvilce vlakvedoucí trénuje a závodí skoro jako vrcholový sportovec. Od roku 2017 jezdí v dresu v barvách národního dopravce a loni začátkem října na Nova cupu v Mikulově v kategorii 50+ obsadil krásné druhé místo. „Týden před Nova cupem jsem ve své kategorii zvítězil na závodě Valtické cyklobraní a v dresu ČD jsem objel i další podniky. Jen jsem měl smůlu na Vranovské přehradě, kde mě cestou poštípali sršni a po závodě, kde jsem dojel na čtvrtém místě, jsem skončil na kapačkách,“ usmívá se stále dobře naladěný Oldřich. Určitě každého napadne, na jakých kolech začínal, a na jaké značce jezdí dnes. Sám závodník říká, že jeho první závodní kolo z roku 2007 byla Merida „26“ a za skoro deset let na něm najezdil okolo třiceti tisíc kilometrů. V současné době vlastní lehounký karbonový bicykl Author „29“ s kotoučovými brzdami Shimano, výbornou americkou odpruženou vidlicí Fox a hlavně bezdušovými ráfky, které umí účinně zabránit defektům. „Díky nim jsem neměl žádný defekt a neztratil tak cenné minuty s výměnou při vlastním závodě,“ vysvětlil Oldřich Präsens.

OLDŘICH PRÄSENS

Po absolvování břeclavské Střední průmyslové školy dopravní byl zaměstnán v Lokomotivním depu Břeclav jako kandidát strojvedoucího. Mezi roky 1986 až 1993 pracoval v mimodrážní organizaci a poté přijal místo takzvaného agenta, později celního deklaranta u ČD v pohraniční přechodové stanici Kúty. Po roce 2003 přešel do DSVČ Břeclav nejprve jako průvodčí, později jako vlakvedoucí rychlíků a vlaků regionální dopravy. Ročně najede až osm tisíc kilometrů na horském a trekovém kole.