Učí stevardy v Pendolinu nejen servis, ale i technické ovládání

Ač je původně kuchař, vždy ho přitahovala práce číšníka nebo stevarda. „Když jsem v devatenácti letech přišel k výběrovému řízení na doplnění posádek jídelních vozů, nevěděl jsem pomalu, co znamená Pendolino, natož jak vypadá,“ směje se Rostislav Kuča. Po úspěšně zvládnutém výběrovém řízení se záhy dostal na mezinárodní spoje, vlakem EuroCity či Pendolinem začal jezdit do Rakouska nebo na Slovensko. „Naučil jsem se tehdy hlavně samostatnosti. Když jste sám v cizině a něco se přihodí, musíte si umět poradit. Byla to obrovská škola, za kterou jsem vděčný. Na vlacích do Rakouska jsem se navíc naučil překonávat jazykovou bariéru. Zdokonalil jsem se v němčině, angličtině, ale i v zákaznickém přístupu k práci.“ 

Co dělat, když vysadí elektřina

Rostislav Kuča zastává názor, že je nutné v každé situaci zachovat chladnou hlavu a rozvahu a současně je potřeba mít v sobě velkou dávku asertivity. „Například při jedné cestě Pendolinem z Bratislavy zcela vypadla dodávka elektrické energie. Přestaly jít toalety, kávovar, lednice a osvětlení se přepnulo na nouzový režim. Venku byl navíc silný mráz a ve vlaku začala být pomalu zima. V Pendolinu byla v té chvíli méně zkušená slovenská průvodčí, takže všechno zůstalo na mně a kolegyni, stevardce Janě. Cestujícím jsme co nejrychleji roznesli teplé nápoje, které nám zbyly, a informovali je, co se vlastně stalo, a dál se jim snažili zpříjemnit čekání. Takové mimořádné příhody jsou nejlepší školou života a zároveň lidsky i odborně prověří všechny zaměstnance ve vlaku.“

Většina cestujících v Pendolinu si po­dle něj zvykla obracet se právě na stevardy JLV, kteří jsou přítomni nejen na baru, ale projíždějí jednotkou s minibarem. „Své lidi se snažím naučit, aby byli prozákazničtí, optimističtí a aby byli v práci vždy dobře naladěni. Jeden úsměv dovede udělat divy i s lecjakým morousem, zvláště když je jeho nositelem hezká a sympatická dívka. Možná je to takové obehrané klišé, ale funguje to. Jde mně o to, aby byli naši zákazníci opravdu spokojení, a to je alfa a omega mého snažení,“ komentuje. 

Napůl číšník, napůl průvodčí?

Interní lektor nebo také kouč či trenér musí být schopen nejen zvládnout nejrůznější technologické postupy. Musí se ale vyznat třeba i v technice různých zařízení, barem počínaje a vlakem jako takovým konče. „V nedávné době jsme například pořídili zcela nové pojízdné minibary. Mou úlohou je postupně během jízdy seznámit posádky s jejich provozem a naučit je určité vychytávky při eventuálních poruchách. Zároveň naše nové lidi učím i technické základy fungování vlaku. Říkám jim například, jak obsluhovat klimatizace, osvětlení a podobná důležitá zařízení. Informuji je také o zastávkách našich vlaků a jejich základních přípojích. Naši zaměstnanci by totiž měli být tak trochu polovičními železničáři, bez toho to dnes opravdu nejde. Ve vlaku musíte znát nejen číšnické řemeslo, ale současně musíte být tak trochu i průvodčím,“ vysvětluje část svojí práce Rostislav Kuča. 

Líná huba, holé neštěstí

A jak nejraději tráví pan Kuča svůj volný čas? „Nejraději s rodinou a nejlepšími přáteli. V jejich přítomnosti se nejlépe uvolním, vypnu, začnu myslet na úplně jiné věci, než je práce, poslouchám jejich nejrůznější vyprávění a prostě si to jen tak užívám. To pro mě znamená ten největší relax. Ale pak zazvoní služební telefon a jsem zpátky v realitě,“ směje se Kuča a dodává, že mu tato situace nevadí. Je tu proto, aby stevardům a stevardkám dokázal poradit, kdykoli nastane problém, a zastává pravidlo, že když nevíš, zeptej se, nebo raději dej pět dotazů než jednu chybu.

ROSTISLAV KUČA

Po absolvování Střední školy společného stravování v Ostravě-Hrabůvce se v roce 2007 přihlásil do výběrového řízení na pozici stevard-stevardka u společnosti Jídelní a lůžkové vozy (dnes JLV). Nejdříve začal jezdit jako stevard na jídelních vozech klasické stavby, posléze přešel na vozbu vlaků SuperCity Pendolino, se kterými jezdil z Prahy do Bratislavy, Ostravy a Vídně. Od roku 2012 vykonává funkci interního lektora pro posádky JLV se sídlem v Bohumíně.