Párek nebo svíčkovou? Stevardi v Pendolinu je donesou

Každý, kdo pravidelně cestuje Pendolinem, je musí znát. Stevardi v bistrovoze přinášejí hladovým pasažérům nejenom občerstvení včetně nápojů, ale tak trochu i kus dobré nálady. Úsměv na tváři je vlastně jejich pracovním nástrojem. Málokdo z těch, kterým přinesou snídani nebo oběd, si uvědomí, jak namáhavá je někdy jejich práce. 

Na ranní směnu vstávají ve dvě hodiny

„Na Pendolino, které odjíždí ve 4.32 z Bohumína, musím vstávat ve dvě hodiny ráno. Na tento spoj, který je o hodinu pozdější, ve tři ráno,“ říká Patrik Barták, stevard společnosti JLV, který, ač rodák z Mostu, do Bohumína dojíždí z Karviné. „Kruté to pro mě bylo hlavně ze začátku, na druhou stranu jsem brzy doma,“ dodává. Jeho kolegyni Evě Hermanové trvá dojíždění z Havířova 20 minut autem, tedy přesně tolik, kolik potřebuje na probuzení, umytí a nalíčení. „Nepříjemná je směna, při které musím přespat v Praze a pak vstávat ve tři ráno. Když někdy přijedu v poledne zpátky do Ostravy, mám chuť si zdřímnout. Ale dneska ne, pěkně to utíká a už se těším za svým devítiletým synem na hokejový trénink a na večerní cvičení,“ vypráví půvabná stevardka Eva. 

Do soupravy přistupují lidé a oba stevardi pokračují v rituálu svých povinností. Patrik je za barem a vykonává funkci vedoucího směny. Eva obsluhuje s pojízdným minibarem. Také roznáší noviny a vodu, což je novinka – tento úkol stevardi a stevardky převzali od vlakových čet Českých drah RCVD Ostrava. Patrik po objednávce odnáší zákaznici až na stolek u jejího místa vonící vaječnou omeletu s pitím a Eva dodává, že nejvíce na odbyt jdou při snídani párečky. 

Populární jsou těstoviny a řízek

Bufetový oddíl jednotky 680, který se dokonce dostal i do bondovky Casino Royal, nabízí menu v rámci konceptu nazvaného Nová gastronomie. Eva i Patrik se shodují, že nejlepší je prý svíčková. Mezi cestujícími se těší popularitě také těstoviny nebo řízek se salátem, tortilly a sendviče. V Pendolinu vám také natočí malé pivo, a to za 29 korun.

Někdy jsou ale přání cestujících prapodivná. Eva Hermanová vzpomíná na jednu paní středního věku, která si přinesla vlastní jídlo v plastové krabičce a poprosila obsluhu, aby jí to ohřáli, ale ne v mikrovlnce. „I když jsem ji ujišťovala, že horkovzdušné zařízení je neškodné, ta paní se stejně naší trouby lekla a šťouchané brambory s kuřecím masem, které měla z domova, si nakonec snědla studené,“ směje se stevardka Eva Hermanová. 

A jak je to s jazykovým vybavením? Přece jen v Pendolinech, ačkoli se jedná o vnitrozemské spoje, jezdí dost cestujících ze zahraničí. Patrik v minulosti pracoval v Německu na lůžkových a lehátkových vozech. K němčině ze školy se ještě doučil anglicky. Eva hovoří anglicky a „malinečko“ německy, jak sama říká. Oba mi přiznávají, že v Pendolinu často potkávají španělsky a rusky hovořící cizince. Korejci zase podle Evy „ohýbají“ anglická slůvka po svém, takže když chtějí kávu, řeknou místo „kofí“ roztomile „kopí“. 

Bez papírování to nejde

Hosté se střídají v bufetovém voze a cesta na sever Moravy rychle ubíhá. S koncem směny naší posádky se blíží předávka služby a s ní spojená administrativa. „Provádí se účetní uzávěrka, jakási inventura, do véózetek se zapisují soupisy zboží, počáteční a konečné stavy, a po ukončení směny se udělají součty. Vyplněné listy se jednak předají další směně, jeden putuje v obálce na centrálu a také se pomocí terminálu udělá celkový výjezd,“ vysvětlují mi učeně oba stevardi. Zaměstnanci si mezi směnami samozřejmě vyměňují také informace o běžných provozních věcech jako lhůtách povolené spotřeby potravin. Ty jsou důležité pro takzvané zbrojíře na pražském hlavním nádraží nebo Odstavném nádraží Jih, kteří doplní čerstvé zásoby. Krátce po čtvrt na jednu přijíždí Pendolino 680.007 na ostravské hlavní nádraží. Zatímco já mám většinu pracovního dne ještě před sebou, Patrikovi a Evě právě skončil.