Železničář / Lidé a příběhy / Muzikou vlakvedoucí zaujal až v Anglii
Muzikou vlakvedoucí zaujal až v Anglii
30.11.2018 – autor: JOSEF HOLEK
S nadsázkou o sobě říká, že je na Posázavském pacifiku živoucí zkamenělinou. V soukromém životě však odhazuje profesionální a lety nadrilovanou rutinu, skládá písně a koncertuje. Pohybuje se na české klubové scéně, ale také v zahraničí. Múza mu prý na rameno klepe i v zaměstnání. Tím vším se může pochlubit vlakvedoucí Českých drah Marek Dusil.
Uměním byl Marek Dusil obklopován prakticky od mala – desky s muzikou rozličných žánrů se na rodinném gramofonu točily prý hodně často. Když přišla puberta, o slovo se přihlásila kytara. „Hra mi šla sama,“ vzpomíná. „Ale živit se hudbou? To nejde jen tak. Jakmile nejste v TOP pozici, nemáte příliš šanci. A být mezi špičkou stojí léta úsilí,“ vysvětluje. Ví, o čem mluví, jeho sestrou je zpěvačka Lenka Dusilová.
Vystudoval karlovarské odborné učiliště a třicátým rokem jezdí na regionálních spojích linek "S" z Prahy do Dobříše a Čerčan. Na hudbu i přes svou profesi nezanevřel, skladby komponuje i s využitím angličtiny, kterou se učil sám, jen tak mimochodem. A ještě víc se do muziky ponořil, když se rozvedl. „Řekl jsem si, že bych také mohl mít nějakou kapelu,“ upřesnil hudebník a fanda železnice. Formace si dnes říká Marek Dusil Blend.
Pokud však muzikant vystupuje sám, slůvko Blend (z anglického směs - pozn. red.) vynechá. „Od roku 2005, kdy jsme vydali první demo, se obsazení kapely proměnilo. První deska vznikla s jednou partou, druhá také s jinou a teď jsme také trochu namíchaní,“ vzpomíná hudebník. Nicméně od Marka a jeho lidí si už mohli fanoušci mixu folku, rocku a kvalitního písničkářství vychutnat alba Cosi a Ocean. „Koncem minulého roku jsme rozdělali další desku, Karlsbad,“ doplnil s tím, že k západu Čech má stále osobní vztah. „Dvě písně na tomto albu jsou proto vzpomínkové, melancholické.“ V „blendu“ obvykle účinkuje čtveřice hudebníků, nástroji jim jsou kytary, kontrabas, kajon a sada perkusí. „Docela zajímavě to ladí,“ hodnotí Dusil.
Čeština na britských ostrovech
Inspirace přichází na Dusilův písničkářský mozek mimoděk. Řada textů vznikla ve vlaku, ubíhající krajina je prý nějakým způsobem inspirující. „Udělám si poznámku, pak si nad tím sednu a jde to. Vždy jen vytvořím text, bez muziky. Mám ale i mezitím nějaké nápady na hudbu. Najednou zjistím, že do sebe text i hudba pasují jako puzzle,“ zmiňuje způsob své práce. „Stane se, že mi text dlouho leží v šuplíku, nemá hudbu, ale pak přijde motiv a já mám hudbu na co roubovat,“ dodává.
S tvorbou však nezaujal v tuzemsku zdaleka tolik jako ve Velké Británii. Na album Ocean Dusil nahrál čtyři písničky v angličtině a z legrace začal do náhodně vybraných anglických rozhlasových pořadů posílat nahrávky. „Angličané tomuto žánru říkají Songwriting. Tedy že člověk si sám sobě píše a interpretuje písně,“ připomíná. Redaktoři cornwallského rádia CHBN sami jeden ze songů z Dusilovy dílny zařadili do svého žebříčku a držel se v něm několik týdnů. „To v Čechách neznám. Tady se hrají hity velkých vydavatelství, alternativní muzika moc prostoru nemá. Jsme možná drobet old school,“ míní Marek Dusil. „Asi nemáme dostatek známých,“ vtipkuje. Album Ocean zabodovalo i na rádiu Marlow FM, kde ho vyhlásili Albem týdne v jednom z pořadů. „Měli jsme radost, protože z jedenácti tracků jsou jen čtyři v angličtině.“ Albionem tedy zněla i čeština.
Loni Marek Dusil Blend odjel dvacet koncertů po celé republice. Několikrát se objevil i v klubech v Praze. Letos se například objevil na jednom menším britském festivalu.
MAREK DUSIL
Vyrůstal v Karlových Varech. V první polovině 80. let se vyučil na zdejším středním odborném učilišti v oboru Železničář. Mezi lety 1985 a 1987 si „odkroutil“ vojnu, ale v Praze nastoupil již před tím, v roce 1984. Po vojně prošel potřebnými zkouškami na vlakvedoucího a nastoupil na linky Posázavského pacifiku. Tam jezdí stále a i po třiceti letech region miluje. Vlakvedoucí je rozvedený, má syna a dceru. Kromě muziky jsou mu koníčky historie, kastelologie (obor zabývající se panskými sídly) a literatura či tvůrčí psaní. Napsal paperbackového průvodce o hradu Adršpach pro nakladatelství Putujme.cz, které vydává rozsáhlou edici o hradech a zámcích.
Další články této rubriky
Nechtěli, aby učil a věnoval se dráze, dnes dělá obojí
31.10.2024 - V mládí ho varovala matka učitelka před kariérou v pedagogice a otec strojvůdce před dráhou. A tak dnes Zdeněk Michl působí na dopravní fakultě pražského ČVUT, brigádně vyráží po Evropě jako průvodce nočních vlaků a dopravě… »
Chceme ze zubačky udělat ještě větší lákadlo
4.10.2024 - Česko má štěstí na řadu jedinečných tratí. Jedna z nich ale přece jen vybočuje. Jizerskohorská železnice je v úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem jednou z posledních evropských normálněrozchodných ozubnicových drah. Unikátní… »
Na Pendolino jsem si nikdy nemyslel. O to raději ho řídím
29.8.2024 - Povídání s Ivem Valáškem vzniklo cestou mezi Prahou a Pardubicemi na palubě Pendolina. Kromě služby dráze ale svůj život zasvětil také službě vlasti. V Aktivních zálohách ozbrojených sil České republiky zatím plnil naštěstí… »