Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Lidé a příběhy / Archivář a dokumentarista na Kroměřížské dráze

Archivář a dokumentarista na Kroměřížské dráze

11.2.2013 – autor: MARTIN HARÁK

Stále se usmívající mladík snad nesmí chybět na žádné jízdě historického vlaku na střední Moravě. Poznáte ho zpravidla podle fotoaparátu, který má vždy u sebe. Stanislav Plachý jako člen a aktivista občanského sdružení Kroměřížská dráha pomáhá organizovat řadu nostalgických akcí a plánuje i vydání odborné knihy o historii železnice v regionu.

Archivář a dokumentarista na Kroměřížské dráze

Kroměřížská dráha zahájila svou činnost v srpnu 2007. Od té doby sdružení zorganizovalo nebo se organizačně podílelo na celé řadě jízd zvláštních vlaků. Kromě toho se pravidelně prezentuje se svou sbírkou artefaktů ze železniční historie na různých výstavách a pořádá přednášky ve školách. Jednou z nejviditelnějších tváří občanského sdružení je Stanislav Plachý, jeden z dobrovolníků, kteří provázejí nostalgické vlaky v historických uniformách. 

Pořizuje fotografie a natáčí filmy

„Hlavním cílem Kroměřížské dráhy je pořádání zvláštních jízd v regionu, ale také vybudování železničního muzea v Kroměříži, které by mělo veřejnosti připomenout význam železniční dopravy v historii,“ vysvětluje Stanislav Plachý, který také zdůrazňuje, že sdružení se podílí na řadě jízd pořádaných krajskými centry osobní dopravy Českých drah. Na těchto akcích vystupují i zaměstnanci ČD a současně členové Kroměřížské dráhy, například Martin Šůstal, který je civilní profesí strojvedoucí.

Stanislav Plachý poprvé narazil na členy sdružení Kroměřížská dráha v květnu 2009 v souvislosti s akcí Českých drah Vlakem do pohádkového lesa, která se konala na trati Kroměříž – Zborovice. „Ve 
stejný den se konala také fotografická jízda pod názvem S Pielstickem do Tovačova. Tehdy jsem už věděl, že se blíží okamžik, kdy na nádraží ve Zdounkách prodají poslední jízdenku, a tak jsem si naposled pořídil otisk staničního razítka, a to i zborovického, které bylo v pokladně k mání. Následně jsem zkoušel na internetu dohledat jakékoli informace o zborovické trati, až jsem našel stránky Kroměřížské dráhy a zkontaktoval její členy. V první chvíli jsem začal pro spolek točit videoreportáže a v únoru 2011 jsem se stal řádným členem a dokumentaristou sdružení,“ vzpomíná. 

Kvůli knize hledá pamětníky a bádá v archivech

Nadšený dobrovolník by rád v budoucnu vydal knihu o železniční trati Kroměříž – Zborovice. Původně chtěl napsat jen jeden článek, ale u toho nezůstal. Dnes mu sbírání podkladů zabírá velkou část volna. „Inspirovala mě knížka s názvem Střípky z dějin tratí Kroměřížské dráhy z roku 2002, kde je ale o trati 305 jen malá zmínka. Sbírání materiálů chce hodně trpělivosti, jen pátrání po bývalém náměstkovi přednosty kroměřížské stanice Janu Šmídovi mně zabralo několik hodin. Musel jsem chodit dům od domu, než jsem ho našel. Tato námaha se následně ukázala jako velmi užitečná, neboť pan Šmíd je doslova studnicí informací,“ říká Plachý. Ke svému bádání využívá i moderní způsoby komunikace jako Facebook.

Hlavními zdroji informací jsou bezesporu archivy. Stanislav Plachý se proto vydal i do archivu v Kroměříži, kde si telefonicky domluvil materiály ke studiu. Jenže narazil na malou překážku: paní archivářka mu přinesla staré spisy v němčině. „Při listování mnoha dokumenty jsem pochopil, že jen čtením a přepisováním se moc stihnout nedá. Proto jsem začal fotit dokumenty pro pozdější prostudování doma. I tak jsem zjistil, že jednou návštěvou v kroměřížském archivu práce nekončí. Proto jsem postupně studoval kroniky měst nebo cukrovaru ve Zborovicích. V každém odvětví se našla nějaká perlička, která téma obohatila. Navštívil jsem i Moravský zemský archiv v Brně a pochopitelně i archiv Českých drah,“ říká Stanislav Plachý, který ještě jednou děkuje všem lidem, kteří mu pomohli dokumentovat historii železnice na Kroměřížsku.

STANISLAV PLACHÝ

Po základní škole vystudoval tříletý obor Strojní mechanik pro stroje a zařízení, následně absolvoval dvouleté nadstavbové studium oboru Provozní technika zakončené maturitou. Od ledna 2000 pracoval ve firmě NIOB Hluk jako dělník v kovovýrobě. Od února 2003 do současnosti pracuje jako mechanik ve firmě DICOM, která se zabývá výrobou pro vojenský průmysl. Volný čas věnuje občanskému sdružení Kroměřížská dráha.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5

Fotogalerie

Další články této rubriky

Karel Otava: Odmítám výraz „Nejde to“Karel Otava: Odmítám výraz „Nejde to“

7.10.2020 - Renesanční muž či vizionář. Tak bychom mohli označit zkušeného železničáře, starostu Lysé nad Labem, odborného poradce a místopředsedu Výboru pro dopravu Středočeského kraje Karla Otavu. Už jako mladý výpravčí navrhl… »

Každý by si měl najít svoji trasuKaždý by si měl najít svoji trasu

27.8.2020 - Jak si myslíte, že tráví ministr svůj volný čas? S golfovou holí nebo na tenisovém kurtu? A co třeba s rodinou, baťohem, psem a vychlazeným pivkem na lokálce uprostřed českých hvozdů. Málokdo ví, že vicepremiér Karel Havlíček… »

Jaroslav Rudiš: Pandemie mě paradoxně uklidnilaJaroslav Rudiš: Pandemie mě paradoxně uklidnila

29.6.2020 - Je známý nejen v České republice, ale hlavně v německy mluvících zemích, kde se jeho romány hojně čtou i vydávají. Spisovatel Jaroslav Rudiš, který je pověstný náklonností k vlakům – proslavila ho železničářská komiksová… »

 

Všechny články rubriky Lidé a příběhy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika