Železničář / Historie / Značka DR: dědictví Říše přežilo desetiletí socialismu
Značka DR: dědictví Říše přežilo desetiletí socialismu
11.11.2015 – autor: JAN DVOŘÁK
Je až s podivem, že po prohrané druhé světové válce nechaly vítězné mocnosti kontroverzní název Deutsche Reichsbahn – v jednotném čísle Německá říšská dráha – pro železničního dopravce v bývalém východním Německu. A co víc: jeho historie se uzavřela teprve před jednadvaceti lety a společnost pod tímto jménem fungovala dlouhá desetiletí.
Německo má bohatou železniční historii. Současný hlavní dopravce Deutsche Bahn (DB) je následnickým subjektem železničních firem dřívějších částí rozděleného německého státu po 2. světové válce, a to Deutsche Bundesbahn – DB (NSR), Deutsche Reichsbahn – DR (NDR) a VdeR (Západní Berlín). Deutsche Bahn AG byla založena 1. 1. 1994 jako akciová společnost vlastněná státem.
Po skončení 1. světové války odevzdalo Německo na účet reparací 5 000 parních lokomotiv, přes 10 000 osobních a 150 000 nákladních železničních vozů. Tehdy také dostalo německé ministerstvo dopravy úkol organizovat provoz železnic, které v roce 1920 přešly do správy tehdejší Německé říše. Vznikla Německá říšská dráha – Deutsche Reichsbahn (DR) podřízená ministerstvu dopravy. Ač se jednalo o veřejnou dopravu, byla železnice vedena i jako strategický dopravní prostředek pro vojenské účely, a tudíž zde platil zákaz fotografování.
Elektrizaci tratí přerušila válka
Němci byli pokrokoví. Už v roce 1905 vznikla na německém území první elektrizovaná železniční trať. Elektrizace postupovala kupředu hlavně ve 20. letech, tedy již za vlády DR. Během 2. světové války se uskutečnily práce související s elektrizací železniční trati Mnichov – Berlín, na níž se stal důležitým uzel Saalfeld na jihu Durynska. Kvůli válečným událostem v roce 1944 však k zahájení provozu v elektrické trakci nedošlo na celé trati. Neuskutečnila se ani elektrizace dalších rozestavěných tras.
Ve 2. světové válce byla velká část zařízení elektrizovaných železničních tratí zničena, takže provoz musel být udržován v parní trakci. Obrovské byly škody na technickém zařízení. Po 2. světové válce bylo v provozu pouze 65 % parních lokomotiv, 40 % osobních a 75 % nákladních železničních vozů v porovnání se stavem v roce 1936. Řízení provozu železnic příslušelo spojeneckým armádám. V důsledku škod, které vznikly během války, a změnami vyplynuvšími z poválečného rozdělení německého území, se projevila nutnost obnovy železničních zařízení a výstavby zcela nových. Postup určily změněné hranice i zahraniční vztahy. Nejprve byla nutná oprava tratí pro jednokolejný provoz, později pro dvojkolejný. Vznikly nové úseky v okolí Berlína, jež umožnily vést železniční dopravu mimo západní část města. Ale protože východní území Německa bylo více poničené válkou než západní, trvala obnova a modernizace v nově vzniklé NDR podstatně déle než v západní části Německa, kde vznikla NSR.
Vzniklo osm ředitelství DR
S elektrizací se na DR pozvolna začínalo až v roce 1951, ale to už se týkalo pouze východního Německa, kde byl rozvoj elektrické trakce daleko pomalejší než na západě u DB. Východní část Německa byla po válce ve velmi špatném stavu a k situaci nepřispělo ani drancování ze strany Sovětského svazu, zatímco v západní části se obnovy chopily USA, Velká Británie i Francie. Po válce pokračovala DR v NDR (německy DDR) v dlouholeté tradici vozby parními lokomotivami a také motorovými vozy. Vzniklo osm ředitelství DR: Berlin, Cottbus, Dresden, Erfurt, Greifswald, Halle, Magdeburg a Schwerin. Pro spojení NDR se skandinávskými zeměmi byla důležitá námořní trajektová doprava železničních vozů. Německá říšská dráha byla vlastníkem několika trajektových lodí. Mezi Dánskem a německým Warnemünde se vlaky plaví od roku 1903, o šest let později začala fungovat námořní trajektová linka z přístavu Sassnitz do Švédska.
V roce 1974 byl zrušen zákaz fotografování a filmování lokomotiv, vlaků i dalších provozních zařízení na území NDR. Focení bylo dovoleno na DR na místech přístupných veřejnosti, zákaz se nadále vztahoval na pohraniční přechodové stanice včetně trajektových a přístavních zařízení a na vojenské přepravy.
Na východě vládla pára
Zatímco přelom 70. a 80. let minulého století znamenal u nás velké omezení a ukončení parního provozu, ve východním Německu stále vládla pára. Velká koncentrace parních lokomotiv byla u DR v již zmíněnem Saalfeldu, kde se stalo tradicí, že most přes severní zhlaví stanice u depa byl obležen fotografy a filmaři, kteří čekali na odjezdy parních vlaků. Ještě v roce 1981 tak na jihozápadě NDR jezdily hlavně parní lokomotivy.
Za celou éru převezly vagony DR miliony cestujících, mnoho důležitých nákladů od strojů přes dobytek, ropu a písky až po uhlí, ale také se podílely na přepravě zbraní na frontu a odvážely zbídačelé zajatce a vězně i jejich umučená těla do koncentračních táborů. Vozily ukořistěné věci z dobytých území nebo ukradené kostelní zvony k přelití na kov pro zbraně…
Po 2. světové válce na Německo tvrdě dopadly různé sankce. V roce 1945 byly z rozhodnutí vítězných mocností rozpuštěny všechny německé sportovní organizace a kluby. To se týkalo i organizací politických. Ale až rokem 1994 skončila Deutsche Reichsbahn a tím i definitivně památka na kdysi nacisty plánovanou německou Třetí říši, která podle nacistického vůdce Adolfa Hitlera měla být tisíciletá.
Další články této rubriky
Bardotka přežila milénium a slaví šedesátku
5.12.2024 - Patří k nezaměnitelným a dnes již legendárním strojům. Lokomotiva T 478.1, známější spíše pod přezdívkami Zamračená nebo Bardotka, je považována za jeden z nejzdařilejších strojů z bývalého pražského závodu ČKD. První… »
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »