Železničář / Historie / Zmizelá železniční Praha na černobílých fotografiích
Zmizelá železniční Praha na černobílých fotografiích
13.5.2013 – autor: PETR HORÁLEK
Druhý díl fotografické publikace o proměnách tratí, stanic a zastávek na území hlavního města poskytuje milovníkům železnice pastvu pro oči. A někdy i pořádný šok, když například dnešní rekreační oblast na starých snímcích vypadá jako ráj průmyslu. Nebo když místo sídliště vidíte jen louku. Publikace tak názorně ukazuje, jakým dynamickým vývojem, byť ne vždy v pozitivním duchu, prošla Praha za uplynulá desetiletí.
Probírání starých fotografií není jenom o nostalgii. Ze snímku starého padesát let se sice dozvíte, jak kdysi vypadalo místo, které třeba důvěrně znáte, ale především si lépe a v širším kontextu uvědomíte změny, které kolem vás neustále probíhají. Dopravní, ale i ekonomický vývoj hlavního města můžete posuzovat i podle právě vydané knihy v rámci cyklu Zmizelá Praha, která se zaměřuje výhradně na svět železnice, a to dokonce už ve druhém dílu. Ivo Mahel pro vás sestavil poutavou kolekci černobílých fotografií, kterou náležitě vybavil vysvětlujícími popisky. Na začátku knihy navíc máte pomůcku v podobě map, v nichž jsou zakreslena místa, kde byly publikované snímky pořízeny. Aspoň párkrát se k mapám určitě vrátíte, protože nebudete věřit vlastním očím.
Dramatické proměny
Hned první fotografie z Hostivaře obsahuje kromě nádražní budovy jen louky, lesy a pole. Dnes je zde náměstí Josefa Marata s hustým silničním provozem a samozřejmě sídliště! Kniha ukrývá pár překvapení téměř pro každého. Například zastávku (dříve stanici) v Hlubočepích obklopuje les průmyslových závodů, které dávají tušit existenci vleček a velkou poptávku po přepravě nákladu po železnici. V současnosti má toto území rekreační charakter (okraj Prokopského údolí). Obyvatele Prahy 4 zase může šokovat, že trať okolo Kačerova dříve nevedla v tak hlubokém zářezu pod úrovní silnice jako dnes nebo že stanice v Braníku byla v šedesátých letech třetím nejvytíženějším nádražím v hlavním městě.
Výrazné úpravy terénu či budov si často vynutila výstavba dálniční sítě (posun stanice v Krči mimo hlavní obytnou zástavbu) nebo tramvajové sítě (vznik zastávky v Modřanech). Dramatické proměny se ale uskutečnily i v nedávné minulosti. Dnes už je to skoro k nevíře, že na pražské hlavní nádraží vedly od východu jen dvě jednokolejné tratě, z toho jedna klikatá a druhá strmá. Přitom Nové spojení bylo otevřeno až v roce 2009! Než bylo postaveno, rychlíky se ploužily v těsné blízkosti žižkovských domů a cestující se dívali, jak v osvícených bytech lidé večeří nebo se dokonce převlékají. Z bývalé tratě, která obsahuje i 303 metrů dlouhý tunel, se stala pohodlná stezka pro pěší a cyklisty.
Máte zastávku na Spořilově?
Pohled do železniční minulosti Prahy ale není u konce. Stále probíhá pátrání po snímcích některých lokalit, které dříve vypadaly docela jinak, například zastávka na Spořilově (zanikla na počátku 60. let) nebo úrovňový přejezd se závorami přes Spojovací ulici v Libni. A budoucnost už klepe na dveře. V příštích dvou letech se zmodernizuje například zastávka v Klánovicích, postaví nová zastávka v Bubenči a v souvislosti s prodloužením metra vznikne přestupní terminál ve Veleslavíně. Jednou snad přijde i modernizace koridorové tratě podél Berounky na Smíchov a třeba i železniční spojení centra Prahy s letištěm v Ruzyni. Tak choďte často fotografovat, ať se mají příští generace čemu divit.
KRÁTCE O TITULU
• Celý název knihy, která vyšla v rámci cyklu Zmizelá Praha, zní: Nádraží a železniční tratě, 2. díl, Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periferii.
• Autorem publikace a textů je Ivo Mahel, 212 černobílých fotografií pochází ze soukromých zdrojů i archivů velkých organizací (jeden snímek dodal i člen redakce Železničáře Martin Navrátil).
• Knihu o dvou stech stranách vydalo v dubnu 2013 Nakladatelství Paseka.
Další články této rubriky
Před 20 lety pokořilo Pendolino dvoustovku
2.11.2024 - Ten den se zapsal do historie české železnice. Ve čtvrtek 18. listopadu roku 2004 překonala jednotka Pendolina 681.001 rychlostní rekord. Na traťovém úseku Vranovice – Podivín na jižní Moravě dosáhla rychlosti 237 km/h. Do dějin tak… »
Legendární Albatros před 60 lety dosáhl rychlostního rekordu
1.11.2024 - Na konci srpna roku 1964 vytvořila parní lokomotiva Albatros na zkušebním okruhu VUZ u Velimi nový československý rychlostní rekord 162 km/h. Po čtvrt století vlaky u nás touto rychlostí jezdí běžně. Maximální rychlosti 160 km/h… »
Před 40 lety poprvé vyjela sériově vyráběná dvousystémová Esa
5.10.2024 - Přesně před čtyřiceti lety, 5. září roku 1984, převzaly tehdejší Československé státní dráhy (ČSD) první sériový stroj původního označení ES 499.1003. Tím odstartovaly postupné dodávky sériově vyráběných traťových… »