Vzpomínka na zaniklou lokálku: (ne)jedeme z Dvorců na Moravský Beroun

V Čechách se do dnešních dní udržely z veřejných úzkorozchodných drah pouze dvě tratě na Jindřichohradecku. Jedná se o trať do Nové Bystřice z roku 1897 a o sedm let mladší dráhu do Obrataně přes Kamenici nad Lipou. Severočeská „mezistátní“ trať z roku 1900 spojující Frýdlant v Čechách s Heřmanicemi a Saskem fungovala po roce 1945 už jen jako vnitrostátní a do Heřmanic přestaly vlaky jezdit úplně v roce 1976. Na Moravě a ve Slezsku se „dráhy o koleji ouzké“ uplatnily na severu, a to díky Rakousko-uherské společnosti státní dráhy. Obě byly zprovozněny na konci roku 1898: 14. prosince se poprvé rozjel vlak z Třemešné do Osoblahy a 31. prosince z Ondrášova do Dvorců na Moravě. 

Trať do Osoblahy přečkala všechny bouře

Osoblaha byla okresní město s třemi tisíci německých obyvatel, s cukrovarem a textilkami. Po několikaletých jednáních se podařilo získat příspěvek 50 tisíc korun od obcí a 237 tisíc korun od Moravského zemského sněmu a trať byla nakonec v roce 1898 postavena. Vede nenáročným terénem. Z Třemešné ve výšce 395 m n. m. trať mírně stoupá do Liptaně a pak až do Osoblahy klesá na 225 m n. m. Délka tratě kvůli zajížďkám přesahuje 20 km a i dnes ji vlak projede za hodinu, tedy úctyhodnou dvacítkou. Že to byla (o třetinu levnější) dráha úzkorozchodná, se mnohým nelíbilo a existovaly snahy o její přestavění na normální rozchod.

Po roce 1945 se několikrát jednalo o zrušení, zatím ale všechny tyto bouře trať přečkala. Nákladní dopravě již neslouží, podvalníky zde neuvidíte, ale Osoblažka je v současnosti jediná úzkorozchodka provozovaná Českými drahami. Osobní vlaky zde provozuje také o. p. s. Slezské zemské dráhy. V létě o víkendech se zde lze svézt historickým parním vláčkem.

Jedenáct kilometrů za padesát minut

Dnešní stanice Moravský Beroun se v minulosti jmenovala Beroun-Ondřejov nebo také Ondrášov. Jedenáct kilometrů dlouhá trať vedla přes stanici Moravský Beroun město a zastávky Čabová a Rejchartice do konečné stanice Dvorce na Moravě. Vláček nepospíchal, rychlostí necelých 15 km za hodinu to zvládl asi za 45–50 minut. Na trati jezdily smíšené vlaky s osobními vozy 2. a 3. třídy, náklad se přepravoval ve vlastních vozech nebo v normálně rozchodných na podvalnících. Moravský Beroun, město s asi čtyřmi tisíci německých obyvatel, podléhal okresnímu hejtmanství Šternberk. Později – až do 50. let 20. století – byl sídlem politického okresu se soudními okresy Dvorce a Město Libavá. Byl zde textilní průmysl, zejména přádelny. Ve Dvorcích s 2 600 německými obyvateli se nacházel okresní soud, textilky a v okolí břidlicové lomy.

Ve 20. letech se objevily plány na přestavění tratě na normální rozchod a prodloužení do Budišova nad Budišovkou (stejná úvaha vznikla po 2. světové válce: na tělese zrušené úzkorozchodky postavit normálně rozchodnou trať a protáhnout ji do Budišova). Nic z toho se ale realizace nedočkalo. Hospodářská krize v 30. letech donutila ČSD omezit nebo zastavit provoz na ztrátových tratích. První, kterou tato restrikce postihla, byla trať do Dvorců. Posledním dnem provozu bylo 12. září 1933. Zatímco provoz na většině takto postižených tratí byl po čase obnoven, úzkokolejka do Dvorců se obnovy nedočkala. ČSD v té době, právě s omezováním provozu na nerentabilních tratích, zaváděly dopravu vlastními autobusy, a tak i v Ondrášově vznikla garáž a autobusová linka Ondrášov – Moravský Beroun – Dvorce na Moravě – Budišov nad Budišovkou železnici nahradila. Také přeprava nákladů se přesunula na silnici – auty ČSD a soukromých dopravců. 

Pár stop v terénu ještě zbylo

Nešťastná trať z Ondrášova do Dvorců byla ještě do roku 1938 snesena a v současnosti lze jen stěží nalézt její stopy. U nádraží v Moravském Berouně je možno přejít můstek, po kterém trať vedla. Vydáme-li se po její původní trase, nalezneme jen zbytky zářezů v terénu, další asi dvě nebo tři propustky, místy zbytky štěrkového lože. Vzácným dokladem její existence je také několik dochovaných betonových mezníků s označením StB – tedy Státní dráha. Poslední větší relikty představují bývalé staniční budovy – stanice Moravský Beroun město, dnes v areálu podniku Granitol, stanice Dvorce na Moravě, obytný dům a zastávka Čabová. Nenajdeme už ani výtopnu v Ondrášově, ani jiné stavby. Sloužila ale jen o málo více než jedné generaci.

Kromě těchto dvou úzkorozchodných tratí ČSD byla řada veřejných úzkorozchodných i normálně rozchodných tratí na Ostravsku, provozovaných městy Moravská Ostrava a Bohumín, společnostmi Slezské dráhy a Moravské zemské dráhy a také železárnami Vítkovice. Ty všechny převzal v roce 1949 Dopravní podnik města Ostravy, úzkorozchodné buď přestavěl na normální rozchod, nebo zrušil a nahradil autobusy.