Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Tramvaje ze Smíchova mířily do východoněmeckých měst

Tramvaje ze Smíchova mířily do východoněmeckých měst

12.12.2013 – autor: JAN DVOŘÁK

Smíchovská vagonka, která vznikla v polovině 19. století, se proslavila nejen výrobou železničních vozidel. Do jejího portfolia patřily i tramvaje. Tu úplně první zde dokončili v roce 1897. V polovině šedesátých let padlo v rámci RVHP rozhodnutí, že na Smíchově přednostně zajistí všechny tramvaje pro NDR. Jenže soudruhům ve východním Německu se to moc nelíbilo.

Tramvaje ze Smíchova mířily do východoněmeckých měst

Továrna z pražského Smíchova byla svého času největším výrobcem tramvají na světě. Závod, který se po druhé světové válce jmenoval Tatra nebo ČKD Praha, patřil logicky mezi nejvýznamnější v rámci družebních vztahů socialistických států. Dne 10. července 1965 byla dokonce podepsána dohoda mezi podniky zahraničního obchodu z Německé demokratické republiky a Československa, která stanovila, že se veškeré tramvaje pro NDR budou vyrábět právě zde, a to v upravené podobě českého vozu typu T3. Smíchovská Tatra se stala přednostním dodavatelem tramvají pro východoněmecká města. 

Sériová výroba probíhala v Praze v letech 1967–68

S tímto rozhodnutím ovšem nesouhlasili někteří provozovatelé v NDR, kteří nadále požadovali menší vozy německé výroby typů T57 či T2-62. Ty se staly známé pod přezdívkou Gotha, a to podle místa jejich výroby – společnosti VEB Waggonbau Gotha. Naše čtyřnápravové tramvaje se pro východoněmecká města nehodily kvůli své mohutnosti i energetické náročnosti. ČKD Tatra byla proto nucena dočasně převzít výrobu německého vozu (výroba ve městě Gotha skončila v roce 1967). Prototyp byl v ČKD postaven už v roce 1966 a dodán do města Halle. Naše motorové vozy označené jako typ T2D a přívěsné vozy B2D se sériově vyráběly v letech 1967–68. (Písmeno T znamená Triebwagen, tedy hnací vůz, B znamená Beiwagen neboli vlečný vůz, číslice 2 odkazuje na počet náprav.)

Celkem bylo v ČKD vyrobeno 117 hnacích a 116 vlečných vozů převážně pro metrový rozchod. V Německu se totiž používalo osm druhů rozchodů pro městskou kolejovou dopravu – od 600 mm až po 1 458 mm. Některé netradiční rozchody zůstaly dodnes, např. v Chemnitzu 925 mm nebo v Rostocku 1 440 mm. A právě vzhledem k různorodosti rozchodů tratí byly „české Gothy“ dodány v omezenějším rozsahu, než se původně předpokládalo. 

Řazení pomocí volantu

Na tramvajích převládal tradiční žlutý východoněmecký nátěr, ale byla i města, kde tramvaje jezdily v barvě červené (Zwickau, Cottbus). Vůz typu T2D byl dvounápravový, jehož jednosměrná skříň spočívala na samostatném podvozku. Vlečné vozy byly vzhledově podobné konstrukce a běžně se provozovaly i třívozové soupravy. Motorový vůz o hmotnosti 12,5 tuny měl délku 11 620 mm, šířku 2 200 mm a výšku (bez pantografu) 3 115 mm. Oficiálně činil počet míst k sezení 20 a ke stání 70. Řazení jízdních a brzdových stupňů se provádělo pomocí volantu (automobilový typ Wartburg)! Pedály na podlaze sloužily k ovládání pískovačů a brzd.

V Praze na Smíchově se stavěly hrubé skříně vozů a prováděla finální montáž. Elektrickou výzbroj i jednotlivé části vozů dodávaly už německé podniky. V menší míře se na výrobě podílely i další české firmy. Hotové tramvaje se do NDR převážely po železnici ze smíchovského nádraží. Dvounápravové tramvaje typu Gotha se v NDR velmi osvědčily a v malých dopravních podnicích tvořily páteř ve veřejné dopravě více než 30 let. Tramvaje Gotha se postupem času objevily na kolejích v Rumunsku, Rusku a Ukrajině. Existovala dokonce varianta, že by se objevily na kolejích v Liberci.

Do kterých měst ČKD Praha dodala tramvaje Gotha

Halle
Cottbus
Erfurt 
Zwickau
Brandenburg
Görlitz
Plauen
Gotha
Gera
Jena

77 motorových, 97 vlečných vozů
12 motorových, 11 vlečných vozů
6 motorových, 2 vlečné vozy
6 motorových, 1 vlečný vůz
3 motorové, 2 vlečné vozy
3 motorové, 2 vlečné vozy
2 motorové, 1 vlečný vůz
4 motorové vozy
2 vlečné vozy
2 vlečné vozy

Část z výše uvedených vozů se později dostala do provozu v dalších městech v NDR.


Průměrné hodnocení (26 hlasů): 4.81

Další články této rubriky

První páry ve Skalici aneb vzpomínka na malý železniční uzelPrvní páry ve Skalici aneb vzpomínka na malý železniční uzel

6.2.2019 - Její stavba nebyla úplně jednoduchá, zejména kvůli četným tunelům a přemostěním i odporu obyvatel. A také provoz na trati byl zpočátku nerentabilní. Přesto železnice z Brna do Skalice nad Svitavou a České Třebové píše historii… »

Masarykův příjezd: okázalý návrat velkého státníkaMasarykův příjezd: okázalý návrat velkého státníka

18.1.2019 - Slavnostní, velkolepý, epochální, ale také jedinečný. Těmito přívlastky je možné popsat příjezd prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět, do nově vzniknuvšího Československa. Do rodné země se… »

Málo známá minulost trati ze Smíchova na SmíchovMálo známá minulost trati ze Smíchova na Smíchov

7.1.2019 - Skutečnost, že na 110 kilometrech této trati je zlíchovský kostelík společně se železničními vozidly druhou nejfotografovanější svatyní v Česku (první je chrám na brněnském Petrově), je notoricky známá. Proslulé je i místo,… »

 

Všechny články rubriky Historie

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika