Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Před dvaceti lety se objevily Bardotky s elektrickým topením

Před dvaceti lety se objevily Bardotky s elektrickým topením

24.1.2013 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Dlouho jsme si železnici bez legendárních Bardotek neuměli představit. Ještě před dvaceti lety to byla natolik nepostradatelná řada, že byla modernizována pro elektrické vytápění vlaků. Dnes se tyto lokomotivy objevují v čelech osobních vlaků již velmi sporadicky. Jejich čas se chýlí ke konci a stávají se v podstatě historií.

Před dvaceti lety se objevily Bardotky s elektrickým topením

Psal se 28. červenec 1992, když lokomotiva, tehdy ještě označená 751.039, ale již přestavěná pro elektrické vytápění vlakových souprav, absolvovala technicko-bezpečnostní zkoušku. Pár dní nato, 2. srpna, obdržela nové číselné označení 749.039. Zrodila se nová řada.

Ano, pokud se o kolejová vozidla zajímáte, správně vás napadá, že tato lokomotiva dodnes slouží u Českých drah. Dokonce byla před časem jako jediná opatřena modro-žlutým reklamním nátěrem společnosti AŽD Praha a bývá letmo nasazována zejména na rameno Praha – Turnov nebo v létě na Posázavský pacifik. V dnešní době, kdy se na většině významných neelektrizovaných tratích prohánějí motorové vozy a jednotky, se rozhodnutí vybavit velké množství dieselových lokomotiv topným alternátorem může zdát nesmyslné. Na začátku 90. let však jiná vhodná vozidla u ČSD nebyla. 

První byla Devětatřicítka

Brejlovců se do roku 1995 pro Česko i Slovensko rekonstruovalo na „elektrickou“ řadu 750 celkem 165 kusů. Zdálo se, že to bude málo, a tak v posledních měsících federace tehdejší Ústřední ředitelství ČSD a výrobce Bardotek ČKD Lokomotivka Praha navrhly alternátor TA 415 dosadit i na starší, leč spolehlivé stroje řady 751 a 752. Dieselelektrické lokomotivy Kryšpínova označení T 478.1 se vyráběly v letech 1964–1971 v počtu 230 kusů, v letech 1969–1970 k nim v počtu 82 kusů přibyla nákladní řada T 478.2. Z ní bylo devět kusů dodatečně vybaveno parním topením a přeznačeno na T 478.1231 až 239.

Dvě lokomotivy (751.039 a 51) zkušebně přestavěla lokomotivní depa Jihlava a Šumperk. ČKD k tomu využil díly z přestavby Brejlovců, samozřejmě s nutnými úpravami. Jistým úskalím bylo, že motor o průměru válců 310 mm na Bardotkách je pomaluběžný a má nižší výkon. V rámci rekonstrukce dostala Devětatřicítka i elektronický regulátor přenosu výkonu či zařízení pro zrychlený ohřev naftového motoru. Navenek odlišuje řadu 749 od 751 a 752 pouze vyvedená zásuvka pro kabel topení na čelech. 

Prověrka na Stříbrném větru

Druhá lokomotiva 749.051 byla rovněž v Jihlavě dokončena 1. února 1993. Přestavěno bylo nakonec několik desítek Bardotek. Těm vzniklým z řady 751, tedy s parním generátorem, bylo ponecháváno původní inventární číslo. Stroje zrozené z nákladních lokomotiv 752, kde byl místo parogenerátoru jen balast, dostaly pořadová čísla od 240 (protože poslední inventární číslo Zamračených bylo 239) až do 265. Čekaly je poměrně náročné výkony, například ty šumperské v Jeseníkách nebo českobudějovické na Šumavě. Poslední náročnou prověrkou pražských lokomotiv řady 749 bylo zaturnusování na „lehké“ rychlíky Praha – Písek – České Budějovice, kterým se přezdívalo Stříbrný vítr. Fyzické kondici Bardotek tu neprospívaly ani velmi ostré jízdní doby, ani dosud nevídaný kilometrický proběh.

Při dělení vozidlového parku mezi mateřskou společnost České dráhy a dceru ČD Cargo získal nákladní dopravce i „elektrické“ Zamračené (čísel 018, 019, 187, 247 a 251). Zejména pro potřeby vojenských přeprav prodělala lokomotiva 749.018 v DPOV PSO Nymburk celkovou modernizaci a je nasazena na Českobudějovicku. To je ale bohužel světlá výjimka. I osobní dopravce v rámci generační výměny v motorové trakci rychle posílá k lítosti všech fandů tyto populární stroje na odstavné koleje.

JIHLAVSKÁ HVĚZDA 749.039

Lokomotivu s původním označením T 478.1039 vyrobili v ČKD Praha pod číslem 7044 roku 1967. V říjnu toho roku ji předali do Lokomotivního depa Jihlava, kde 2. listopadu absolvovala technicko-bezpečnostní zkoušku. Z Jihlavy odešla – už coby přestavěná jako součást řady 749 – teprve 24. května 2000 do Chomutova (DKV Louny), kde s velkými nápisy domovského depa nad čelními okny několik let duněl její motor s rychlíky v údolí Ohře. Později skončila v DKV Praha, PJ Vršovice, odkud vozila hlavně rychlíky do Tanvaldu a Českých Budějovic i osobní vlaky do Čerčan. Jako přípřežní vezla v září 2003 Orient expres z Prahy přes Karlovy Vary do Chebu. U příležitosti dokončení dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení na trati Zdice – Protivín byla opatřena reklamním nátěrem společnosti AŽD Praha, s nímž jako jediná reklamní lokomotiva ČD nezávislé trakce jezdí dodnes.

 


Průměrné hodnocení (7 hlasů): 4.29

Fotogalerie

Další články této rubriky

Jak pijí parní lokomotivyJak pijí parní lokomotivy

15.10.2020 - Voda – životodárná tekutina pro vše živé. Ale i pro nejznámější stroj na světě je voda základním předpokladem bytí či nebytí. Tím systémem je legendární vynález průmyslové revoluce – Wattův parní stroj. »

Hungaria: 60 let legendy na kolejíchHungaria: 60 let legendy na kolejích

15.10.2020 - Je jen málo expresů v Evropě, které se mohou pochlubit kulatým jubileem začínajícím šestkou. Naše Hungaria se mezi ně zařadila. Už 60 let slouží cestujícím mezi metropolemi Německa, Česka, Slovenska a Maďarska a po desetiletí… »

Horní Dvořiště aneb stanice s bohatou historiíHorní Dvořiště aneb stanice s bohatou historií

25.9.2020 - Na tuzemské železniční síti snad neexistuje stanice či zastávka, kde by se psaly dějiny země i české železnice tak výrazně jako v Horním Dvořišti na jihu Čech. Přijel tudy do nově vzniklé vlasti i prezident Tomáš Garrigue… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika