Před 140 lety železná dráha spojila Olomouc s Krnovem

Na Moravě uplatnila svůj vliv Ferdinandka, když získala v roce 1867 koncesi pro trať Brno –Nezamyslice – Olomouc – Šternberk s odbočkou z Nezamyslic do Přerova pod názvem Moravskoslezská severní dráha. V roce 1869 byl nejdříve otevřen úsek z Nezamyslic do Přerova a teprve v červenci 1870 přijel první vlak z Brna přes Nezamyslice a Prostějov na přemístěné a přestavěné nádraží do Olomouce a do konečné stanice ve Šternberku. Trať měla podle původního záměru pokračovat přes Rýmařov a Bruntál do Krnova a Zlatých Hor – to se ale neuskutečnilo. A tak se dostala železnice pouze na severní okraj Hané. Severnější obce jako Moravský Beroun, Bruntál, Rýmařov, Krnov a Opava však stále usilovaly o spojení s Olomoucí.

Zvítězil zdravý rozum

Vzniklo proto několik sdružení, která předložila své návrhy. Nakonec bylo úspěšné olomoucké komité, které získalo 10. srpna 1869 koncesi na stavbu tratě Olomouc – Moravský Beroun – Bruntál – Krnov – Hlubčice s odbočkami do Rýmařova, Vrbna pod Pradědem a Opavy a ke státní hranici směrem na Nysu. Zpočátku nebyla opavskému sdružení konkurence příliš po chuti, ale zvítězil rozum a vzájemný prospěch. Opavané se spojili s olomouckým komité a společně získali 21. dubna 1870 novou koncesi, jež umožnila vybudování výše uvedených spojnice. Do měsíce se ustavila akciová společnost s názvem Moravskoslezská ústřední dráha – „centrálka“.

Budování železnice bylo neobyčejně náročné. Bylo nutné prorazit skalnatým terénem pět tunelů v délce 744 metrů, postavit více než 400 z větší části kamenných mostů, jen asi v padesáti případech umožnil terén užít snadnějších a levnějších dřevěných konstrukcí. Stavba byla zadána bratřím Kleinům, podnikatelům ze Sobotína. Hlavní trať z Olomouce do Krnova byla otevřena 1. října 1872, do Opavy se začalo jezdit jen o měsíc později. A dalšími úseky do roku 1875.

Železnice upevnila vztahy regionů s centrem

Výchozím bodem dráhy byla stanice Olomouc Severní nádraží, která byla vybudovana v roce 1870 v souvislosti se vznikem Moravskoslezské severní dráhy z Brna do Šternberka. První byly stanice Olomouc-Bělidla, Velká Bystřice, následovaly Hlubočky-Mariánské Údolí, Hlubočky, Hrubá Voda, Domašov nad Bystřicí, Moravský Beroun, Dětřichov nad Bystřicí, Valšov, Bruntál, Milotice nad Opavou, Brantice a Krnov, směrem do Opavy pak Skrochovice a trať končila na Centrálním nádraží v Opavě. Většina dalších stanic a zastávek byla zřízena do roku 1895, kdy byla Moravskoslezská ústřední dráha spolu s Moravskoslezskou severní dráhou zestátněna a bylo pro ně zřízeno ředitelství státních drah v Olomouci. Některé stanice, například Olomouc-Bělidla, po čase zanikly.

Hlavní trať z Olomouce do Krnova měří 86,942 km, do Opavy je to dalších 27,753 km. Díky trati se sever Moravy a sousední část Slezska dočkaly železnice, která podstatně přispěla k rozvoji těchto obtížně přístupných regionů a upevnila vztahy s přirozeným centrem – Olomoucí. Význam železné dráhy je dnes podstatně menší než v době, o níž je zde řeč, ale ani dnes není rozhodně zanedbatelný. A projížďka romantickým údolím řeky Bystřice je stále krásná jako kdysi.