Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

3.11.2022 – autor: JAN DVOŘÁK

Známé přísloví praví, že i cesta může být cílem. Ano, někdy je skutečně důležitější samotná jízda než její cíl. Na jedno takové místo se teď podíváme. Jedná se o čtyřkilometrovou městskou železniční dráhu v našem hlavním městě, která z devadesáti procent vede po území Prahy 2 a jen pouze pár stovek metrů kolejí leží v oblasti páté městské části.

Po Pražské spojovací dráze jezdí vlaky 150 let

Naše hlavní město bylo až do konce 19. století obehnáno funkčními hradbami s bránami, z nichž nám do dnešních dnů zůstalo mnoho památek, převážně v podobě hradeb poblíž Vyšehradu, Nového Města a vrchu Petřína. Hradby kolem Prahy měly na dopravu osob i nákladů významný vliv a v začátku výstavby železnic se to jenom potvrdilo. 
První trať, která překonala pražské opevnění a dostala se na území tehdejší Prahy, vedla od Kolína. Průlom v hradbách byl tady nahrazen vraty a ta se na noc zavírala. Další železnice, která směřovala na Prahu, byla od Berouna a zprovoznila ji Česká západní dráha v roce 1862. Její koleje byly ovšem ukončeny před hradbami na Smíchově a taktéž zde končily od roku 1872 koleje Buštěhradské železnice vedoucí z Hostivice a o rok později i koleje Pražsko-duch­covské dráhy od Slaného. Další koleje Buštěhradské dráhy končily v Dejvicích, ale pozornost si zaslouží trať od Benešova, která se na dnešní hlavní nádraží dostala tunelem ještě pod tehdy nezastavěnými Královskými Vinohrady.

První vlaky roku 1872
Vinohradský tunel byl důležitým článkem Pražské spojovací dráhy, která před 150 lety propojila tehdejší smíchovské nádraží České západní dráhy a Buštěhradské dráhy s nádražím Dráhy císaře Františka Josefa. Železniční provoz zde začal 15. srpna roku 1872. Za tunelem na této nové krátké trati, postavené podle projektu Jana Šebka podnikatelstvím bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny, projížděly vlaky přírodním údolím potoka Botiče, minuly hradby mezi novoměstským Karlovem a Vyšehradem a před smíchovským nádražím vjely na druhý pražský železniční most přes Vltavu. Jednalo se o železný most, 
ovšem zcela jiný než ten dnešní. Tehdy totiž měl pět lichoběžníkových polí o rozpětí 58 metrů a vyrobila ho v roce 1871 firma Harkort z Duisburgu podle návrhu ing. Köstlina. Je zajímavé, že toto dílo zprvu nesloužilo osobní dopravě. Až do 1. října roku 1888 se po spojovací dráze proháněly pouze vlaky nákladní.
Cesta vlakem z pražského hlavního nádraží na Smíchov dnes zabere šest minut. Například podle jízdního řádu z roku 1978 trvala deset minut, a to jak pro vlaky osobní, tak i pro rychlíky a expresy. Na přelomu 19. a 20. století to však bylo ještě podstatně déle. Vše záleželo na tom, zda vlak zastavil k odbavení cestujících na dvou mezilehlých zastávkách, ale také na skutečnosti, jak silná parní lokomotiva byla v jeho čele. 

Hradby v údolí Botiče
Pozorný cestující, sedící nyní v klimatizovaném osobním voze elektrické jednotky CityElefant, jedoucí do Berouna a projíždějící Pražskou spojovací dráhu, může stále zahlédnout kdysi tolik potřebné městské hradby v údolí Botiče. Místo, které se za 150 let změnilo z liduprázdné přírody v zastavěnou čtvrť Nusle, nad níž se pne Nuselský most. V tomto místě je to unikátní, protože v tubusu Nuselského mostu projíždějí v mnohametrové výšce po železničních kolejích soupravy pražské podzemní dráhy nad železničními pozemními vlaky. Zmizelo tu klidné údolí na hranici tehdejší Prahy, kde se rozkládaly sady a zelinářské zahrady. Nyní vlak projíždí téměř nuselskými dvory, a tak je z něj možné vidět do kuchyní a ložnic činžovních pětipodlažních domů. 
Nenávratně pryč jsou také nuselské uliční přejezdy s cinkajícími závorami, i původní železný železniční most přes Vltavu. Zcela se změnil Vinohradský tunel i bývalé přilehlé nádraží a také to na Smíchově. Zanikla rovněž čtvrť Podskalí, která se rozkládala v oblasti dnešní křižovatky Výtoň, což byla původní rybářská a vorařská osada, i kolonie vodáků na pravostranném břehu řeky Vltavy. Z celého Podskalí v současnosti zůstaly stát dvě stavby – kostel a celnice nedaleko od jubilující tratě. Ze železničního mostu přes Vltavu, který začíná za Výtoní po směru jízdy na Smíchov, je pak krásný pohled směrem vpravo na vltavské mosty, vzdálené Hradčany i vrch Petřín. Vlevo je zase vidět majestátní Vyšehrad a budovami zastavěné podolské a pankrácké stráně. 

Chátrající Vyšehrad
Pozorný cestující zahlédne také po pravé straně jízdy na Smíchov dvě nádražní budovy, které kdysi sloužily cestujícím. Tou první je bývalá budova stanice Královské Vinohrady umístěná hned za Vinohradským tunelem a druhou potom stanice Vyšehrad nedaleko po průjezdu pod Nuselským mostem. Obě bývalá nádraží byla zřízena až během několikaletého provozu spojovací dráhy. A tak vlastně pouze ty hradby pod Vyšehradem a pod Karlovem spolu s Podskalskou celnicí na Výtoni jsou pamětníky na první parní lokomotivy na této stopadesátileté spojovací dráze.
A jaká je budoucnost této městské železniční tratě? Tak ta byla už před mnoha lety naplánována a několikrát pozměňována. Aktuálně je v plánu buď oprava, nebo zcela nová stavba železničního mostu přes Vltavu, vyprojektovány jsou dvě zcela nové zastávky: Výtoň a Vyšehrad, posunutý asi o dvě stovky metrů k Nuslím. Zcela zchátralé a kdysi krásné secesní budově bývalého nádraží Vyšehrad se snad blýská na lepší časy. Po desítkách let nezájmu zahraničních majitelů by se měla dočkat prvních oprav. Alespoň to nedávno slíbil nový vlastník, kyperská společnost Miquilera Limited. V mnoho let nevyužívané stanici se chystá na úpravy i Správa železnic. Na základě výzvy památkářů připravuje rekonstrukci stavědla. Budova je od roku 2000 kulturní památkou a majitel za ni chtěl 117 milionů korun. Mluví se však i o možnosti vyvlastnění kvůli tomu, že se majitel o budovu nestará. 
Nechme se tedy překvapit, co nám do budoucna tato velmi důležitá železniční spojnice přinese. 
 


Průměrné hodnocení (6 hlasů): 3.5

Další články této rubriky

Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk Z Rakouska k nám přiletěl Modrý blesk

7.10.2022 - Motorizace nezasáhla Rakousko stejně intenzivně jako Československo. Zatímco ČSD si do roku 1939 pořídily přes 600 motorových vozů různého typu, u sousedních BBÖ to byly jen desítky motoráků. Většina z nich patřila do kategorie… »

Před 20 lety řádily v Čechách ničivé povodněPřed 20 lety řádily v Čechách ničivé povodně

7.9.2022 - Přesně před dvaceti lety, v srpnu 2002, postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů a škody v hodnotě zhruba 73 miliard korun, z toho jen na pražském metru sedm miliard. Zasažená byla více… »

Bílá lady by slavila čtyřicítku Bílá lady by slavila čtyřicítku

3.8.2022 - Stala se hvězdou lipského jarního mezinárodního veletrhu v roce 1982. Tam se poprvé představila veřejnosti a okamžitě vzbudila velký zájem. Vedle mnoha tradičních výrobků vystavených na kolejišti lipského výstaviště to byla… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika