Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

30.9.2015 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Ve výčtu historických vozidel na Národním dni železnice v Hradci Králové je dozajista nejexotičtějším stroj s označením 638.1301. Jeho podivné číslo může v prvním okamžiku zaskočit i znalce „párovek“. Na druhou stranu už jen letmý pohled na její „figuru“ vše jednoznačně vyjasní. Šestka na začátku čísla značí, že jde o rakouské poválečné označení trofejní lokomotivy řady 38, tedy jedné z nejrozšířenějších sérií Evropy.

Pé-osmička: Pruská, rakouská nebo rumunská?

Lokomotiva je majetkem Rakouské společnosti pro železniční dějiny (Österreichische Gesellschaft für Eisenbahngeschichte – ÖGEG), ale nejde o žádnou trofej, nýbrž o nedávný nákup původně rumunského stroje číslo 230.301. V Rumunsku se několik osmatřicítek zachovalo a to jak pruských originálů, tak zejména meziválečných licenčních rumunských novostaveb. Tříspřežní parní krasavice – mimochodem někteří znalci tuto řadu naopak přiřazují k těm nejošklivějším – byla vyrobena lokomotivkou Reşiţa v roce 1935 pod výrobním číslem 315.

Zůstaly dvě desítky strojů

Pé-osmiček, konstrukce R. Garbeho, se více než dvě desítky zachovaly v řadě zemí Evropy – v Polsku sedm, devět v Německu, přičemž poslední 38.1772 úředně u DB dosloužila v prosinci 1974, nebo v Belgii. Zavlečeny byly i do bývalého SSSR. U nás se sice žádná nedochovala, ale mnoho jich tu po skončení druhé světové války jezdilo. Buď s původním označením 38 anebo jako česká řada 377.05. A to zejména v okolí Karviné a Bohumína či Děčína. Limitovala je jejich mírně vysoká nápravová hmotnost. Jedna z lokomotiv byla opatřena Riggenbachovou protitlakovou brzdou a coby pokusné vozidlo byla využívána Výzkumným ústavem dopravní a opravárenské techniky (později VUZ).

Vznikla neuvěřitelná série

První pruská Pé-osmička byla vyrobena v Berlíně firmou Schwarzkopf roku 1906. Požadavek zněl na rychlíkovou lokomotivu na přehřátou páru s rychlostí 100 km/h takové délky, aby se vešla na většinu tehdejších točen (16 metrů). Později byly dodávány i mimo Prusko, například do Oldenburska. Největším producentem byla kromě Schwarzkopfu (1 027 kusů) firma Henschel (740 kusů). Celkem bylo v letech 1906–1923 v třinácti pruských lokomotivkách vyrobeno neskutečných 3 438 kusů pro pruské dráhy a 118 pro další německé železnice. Po první válce jich přes 620 zůstalo v řadě zemí coby válečná reparace. Podle některých zdrojů poslední stroj pro německé železnice vyrobila v roce 1923 firma AEG, a to stroj 38 4051. Lokomotiva 638.1301 lineckého sdružení ÖGEG  bývá nasazována v různých podobách s různými čísly, v Německu nejčastěji jako 38.

Lokomotiva by měla 26. 9. vyjet jako vlaková (s přípřežní 534.0432) na okružním vlaku H. Králové – Pardubice – Moravany – Borohrádek – H. Králové.      


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5

Další články této rubriky

Choceňský tunel v proměnách časuChoceňský tunel v proměnách času

28.6.2024 - Choceňský železniční tunel patřil spolu s Třebovickým a Tatenickým k nejstarším stavbám svého druhu u nás. Kromě jednoho dosud zcela nevyjasněného tajemství se do historie a povědomí veřejnosti zapsal především tím, že při… »

Elektrizaci ve Francii odstartovaly experimentyElektrizaci ve Francii odstartovaly experimenty

31.5.2024 - Zhruba před sto lety se rozjela systematická elektrizace železnice ve Francii soustavou 1 500 V DC. Stejnou trakční soustavou se rozhodly ve dvacátých letech minulého století elektrizovat své tratě také Československé státní dráhy.… »

Lokomotiva, která spojila sílu s elegancí i napájecí systémyLokomotiva, která spojila sílu s elegancí i napájecí systémy

2.5.2024 - Prvopočátek dvousystémových elektrických lokomotiv můžeme najít v závěru roku 1969, kdy tehdejší československé federální ministerstvo dopravy zadalo oficiální zakázku na vývoj takového stroje s výkonem 4 000 kW a maximální… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika