Parní lokomotivy z Plzně představovaly světovou špičku

Před 55 lety se uzavřela dodávka parních lokomotiv pro Československé státní dráhy. Plzeňská Škodovka, dříve Závody V. I. Lenina, je produkovala vletech 1951–58 vpočtu 510 kusů. Řada 556.0 byla první nejen vpočtu vyrobených lokomotiv, ale představovala i konstrukční vrchol vparní trakci. Světové úrovně dosáhla zejména kotlem se spalovací komorou, natřásacími rošty, varníkem a mechanickým přikládačem. ČSD za jednu lokomotivu smohutným pětinápravovým tendrem zaplatily téměř 912tisíc korun.

Obdivuhodná konstrukce i síla

Lokomotivy této řady dosáhly při zkušebních jízdách výkonu až 1 620 kW a tažné síly na háku až 220 kN. Vlaky o váze přes 4 tisíce tun jim nečinily problémy, a tak se objevovaly na nákladních vlacích těžké tonáže (třeba tři stroje na vlaku: byly to přípřeže a postrky). Jejich doménou byla nákladní doprava pro tehdejší socialistické národní hospodářství, prosluly zejména vtěžkotonážním hnutí, ale také se objevily i včelech vlaků osobních. Jedna lokomotiva na rovině utáhla zátěž 1200 tun rychlostí 80 km/h.

Překvapující byly trakční vlastnosti stroje. Dokonalé adhezní vlastnosti, vyrovnanost výkonových možností parního kotle vytvořily ztéto lokomotivy vynikající hnací vozidlo, schopné zvládat vysoké dopravní požadavky. Stěmito parními lokomotivami vrcholil u nás vroce 1958 parní provoz co do objemu výkonů i co do spotřeby paliva. Někteří strojvedoucí se snažili stěmito stroji převážet zátěže nad normu a vytvořili tak řadu rekordů. Vrcholem byla přeprava z25. října 1958 zOstravy do Přerova. Vlak vážil 7 392 tun, měl 108 čtyřnápravových vozů a byl 1 500m dlouhý. Vpředu byla lokomotiva 556.0498 a vzadu 556.0189. Obě lokomotivy byly vybaveny bezdrátovým spojením.

Lokomotivy samozřejmě nemohly být po dobu své výroby jednotné. Prvních 146 kusů mělo běhouny svalivými ložisky SKF, od čísla 161 výše dostaly všechny stroje na pravé straně ještě jeden kompresor sjedním parním válcem, na mnohé byl dosazen ofukovač sazí pecní trubkovnice. Dále například prvních 80 lokomotiv mělo normální kouřové plechy, které se později zjednodušily. Kromě toho lokomotivní personál požadoval ještě různé drobné úpravy.

Poslední v provozu

Stroje této řady jezdily po tratích ČSD tři desítky let a vmnoha depech byly posledními parními lokomotivami nasazovanými do pravidelného provozu. Vzimě 1981 stroje 556.0238 a 361 jezdívaly zpražských Vršovic zatápět rozlehlou budovu smíchovského nádraží, když tamní kotelna byla vhavarijním stavu. VSokolově dojel poslední vlak stouto lokomotivou (556.0304) 11. července 1981 na trati Sokolov – Karlovy Vary – Ostrov. Poslední pravidelný výkon libereckého stroje 556.042 byl vneděli 1. června 1980 krátce před polednem, když vjel na své domovské nádraží zHrádku nad Nisou stisícitunovým vlakem sestaveného ztřinácti výsypných vozů plně naložených pískem.

Už vroce 1973 se psalo, že lokomotivy řady 556.0 končí. Opravdu se potom tyto krásné stroje odvážely do kovošrotů, kde je rozřezal autogen. Ve vrcholném období parního provozu ovšem tyto lokomotivy představovaly to nejlepší, co bylo u nás na železnici k dispozici. Jejich výkony a výsledky se sledovaly i vcizině. Traduje se, že zahraniční konkurence dokonce nechávala lokomotivy vpřechodových stanicích úmyslně zastavovat před vjezdovými návěstidly na stoupání, aby si je jejich pracovníci mohli pořádně vyzkoušet a prohlédnout. Takový o ně byl zájem!