Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Nová trať jako dárek vůdci přežila jen tři roky

Nová trať jako dárek vůdci přežila jen tři roky

3.6.2015 – autor: MARTIN NAVRÁTIL

Letošní jaro je především ve znamení 70. výročí konce druhé světové války. Může teď sedmdesátku slavit i některá naše železniční trať? Ač se to zdá být vzhledem k tomu, že za krvavého konfliktu byla výstavba nových drah prakticky zastavena, zcela nemožné, jedna taková přece jen existovala. A 3. května 1945 prý po ní vyjel první „osobní“ vlak.

Nová trať jako dárek vůdci přežila jen tři roky

Začínala v Náchodě a podobně jak rychle byla vyprojektována a postavena, tak rychle také zanikla. Řeč je o krátké válečné železniční spojce Náchod – Běloves – Schlaney (polsky Słone, česky Slané), tehdy přeshraniční dráze mezi Říší a protektorátem. Drážní komise složená ze zástupců Německé říšské dráhy (DR) i Českomoravské dráhy (ČMD) posuzovala možnost spojení v roce 1940, ale idea je samozřejmě starší. Na přelomu let 1924 a 25 byl (s odkazem na závěry Versailleské smlouvy) vypracován tzv. provozní program včetně ekonomického zhodnocení této dráhy.

Ona dráha se totiž takříkajíc sama nabízela. Společnost StEG uvedla do provozu dráhu Choceň – Broumov v roce 1875, od roku 1902 jezdily pruské vlaky z dnešního Kłodzka (tehdy Glatz) do lázní Kudowa (Chudoba) a rok nato pruská správa prodloužila trať (bohužel s náročnými klesáními) až do obce Słone, která leží coby kamenem dohodil od hraničního přechodu v Bělovsi. Ke stavbě vedly především strategické důvody. Otázkou spíše je, proč se s ní začalo až na samém sklonku války, prakticky v únoru 1945, tedy když už fronta byla poblíž.

Dar vůdci k narozeninám

Podle regionálního historika Václava Sádla, jenž se trati věnoval v knize Náchod za protektorátu, měli Němci zájem, aby byla železniční spojka hotová 20. dubna a mohl to být jeden z posledních dárků Adolfu Hitlerovi k jeho narozeninám, což se jim jakžtakž podařilo. „Otrocké práce prováděly Židovky z koncentračního tábora v Žakši, německy Sackisch, dále sovětští zajatci a asi padesát českých nasazených dělníků ve dvanáctihodinové pracovní době,“ popisuje Václav Sádlo. Zajatce se snažili obdarovávat jídlem místní obyvatelé. Stavba, kterou na českém území tvořily hlavně náspy k řece Metuji, pohltila mnoho zeminy a kamení. To se sem naváželo například ze Smiřic. Metuje byla překlenuta provizorním dřevěným mostem, který vedl paralelně s dnešním silničním mostem mezi Českem a Polskem. Trať DR Kladsko – Slaný byla prodloužena až po státní hranici v km 47,8 a připojena na území ČSR až do km 48,740, kde byla zapojena odbočnou výhybkou do tratě Náchod – Police prot. hr. (Meziměstí) v km 61,555.

Projely tu vůbec osobní vlaky?

Zatěžkávací zkoušky mostu, jak dokládají dobové snímky, byly provedeny s lokomotivami řad DRB 38 a ČMD 524.1. Pro neúměrné stoupání však byl během týdne ještě násep od Náchoda zvyšován. V kronice města Náchoda z roku 1945 se píše, že odsud byl už dne 3. května v 11.36 hodin vypraven první řádný osobní vlak do Chudoby. „Zda to byl skutečný osobní vlak, je otázka, nicméně byl v něm také zapřažen vůz Červeného kříže a dva vagony, v nichž jelo asi 20 osob. O nákladní dopravě nejsou žádné zprávy,“ píše Antonín Samek v knížce Běloveské události roku 1945 očima svědků. Další vlak – tentokrát vojenský – projel podle týchž zdrojů z Chudoby na náchodské nádraží 5. května 1945, ale hned se vracel, protože ruští vojáci už byli v Kladsku. Nejistý je i další údaj, že poslední vlak odvážející válečné zajatce projel po trati 12. května.

Po třech letech trať zanikla

Ani o poválečném provozu není příliš věrohodných zpráv. „Stavba je sice dokončena, pojížděna nepravidelně vlaky zavedenými ruským vojenským velitelstvím, ale v důsledku rychlého (2 měsíce) a provizorního stavebního provedení musí býti neustále konsolidována a udržována, dodatečně bude nutno opatřiti spojku objekty pro průchod velké vody. Hodláme začíti s pracemi na vyloučení odbočné výhybky v trati a zapojení spojky asi o 300 m dále přímo do zhlaví stanice Náchod,“ psal Dr. Rataj, šéf ředitelství drah v Hradci Králové v červnu 1945 ve zprávě o změnách na železniční síti ČSR od září 1938. Na jednu stranu sice královéhradecké ředitelství drah, kam trať připadla, pokračovalo v budování náspu pro samostatnou kolej mezi Náchodem a Bělovsí, zároveň však úředníci konstatovali technicky katastrofální stav (zaviněný například sedáním nezpevněného náspu). Na polské straně byl svršek snesen a jako válečná trofej odeslán do Ruska, českou část železniční vojsko z Pardubic včetně mostu sneslo někdy v letech 1947–48.

Dnes už jen jako tip pro železniční archeology

Po této podivné trati, která existovala ani ne tři roky, lze dodnes nalézt řadu pozůstatků. Zatímco na české straně náspy musely ustoupit rozšíření silnice a stavbě nákupních center, na polském území stále existuje několik kamenných mostů a propustků, náspy i zářezy a v někdejší stanici Slone, kam sice už léta ani polské vlaky nejezdí, je bývalá výpravní budova využita jako rodinný dům. Na webu Bohemia Orientalis je tato zajímavá vycházka železniční historií kompletně popsána.

Dnes o šikovné nedlouhé spojce ví už jen pár místních a také železniční archeologové, pro něž může být atraktivním cílem poznávací túry.


Průměrné hodnocení (11 hlasů): 4.91

Další články této rubriky

Jak pijí parní lokomotivyJak pijí parní lokomotivy

15.10.2020 - Voda – životodárná tekutina pro vše živé. Ale i pro nejznámější stroj na světě je voda základním předpokladem bytí či nebytí. Tím systémem je legendární vynález průmyslové revoluce – Wattův parní stroj. »

Hungaria: 60 let legendy na kolejíchHungaria: 60 let legendy na kolejích

15.10.2020 - Je jen málo expresů v Evropě, které se mohou pochlubit kulatým jubileem začínajícím šestkou. Naše Hungaria se mezi ně zařadila. Už 60 let slouží cestujícím mezi metropolemi Německa, Česka, Slovenska a Maďarska a po desetiletí… »

Horní Dvořiště aneb stanice s bohatou historiíHorní Dvořiště aneb stanice s bohatou historií

25.9.2020 - Na tuzemské železniční síti snad neexistuje stanice či zastávka, kde by se psaly dějiny země i české železnice tak výrazně jako v Horním Dvořišti na jihu Čech. Přijel tudy do nově vzniklé vlasti i prezident Tomáš Garrigue… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika