Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Němky jako nedílná součást tuzemské železnice

Němky jako nedílná součást tuzemské železnice

7.6.2018 – autor: MARTIN HARÁK Foto: Ondřej Řepka, Jan Lutryn, autor

Na území bývalého Československa se v trvalém provozu objevily takřka dvě stovky parních lokomotiv Německých říšských drah řady 52. U nás jezdily označené jako řada 555.0. Tyto mohutné stroje, jimž se přezdívalo Němky, byly zkonstruovány primárně pro potřeby válečného provozu a měly odolávat krutým zimním podmínkám na dobytém území tehdejšího Sovětského svazu. Od roku 1942 až do počátku padesátých let bylo vyrobeno v třinácti evropských závodech více než šest tisíc těchto lokomotiv, které se nesmazatelně zapsaly i do dějin československé železnice.

Němky jako nedílná součást tuzemské železnice

V Německu se začal již v prvních letech druhé světové války projevovat nedostatek surovin a hitlerovská vojska potřebovala zajištění železniční dopravy také na dobytých územích. Urychleně se proto začala vyvíjet úsporná řada 52, vycházející z jednotné německé lokomotivní řady, označené číslem 50. Šlo hlavně o menší počet dílů a také komponentů z nedostatkových barevných kovů. První stroj vyjel na koleje v polovině září roku 1942, kdy byl novinářům představen v berlínské továrně Borsig.

Lokomotivy se vyráběly i v okupovaném Československu, ve Škodových závodech v Plzni, kde vzniklo pro německé dráhy 153 strojů. Parní mašiny se po vítězství spojeneckých vojsk staly válečnou kořistí v řadě evropských zemí, Československo nevyjímaje. Státní dráhy jich nakonec měly s označením 555.0 v evidenčním stavu 185. Na přelomu padesátých a šedesátých let se dvacítka strojů předala Bulharským státním drahám a dva stroje zamířily rovněž do Jugoslávie. Stroje provozované ČSD byly postupně vyřazovány během šedesátých let a poslední stroj se na našich kolejích objevil v roce 1973 v České Lípě.

Jednoduchost urychlila výrobu

Konstrukce lokomotivy řady 52 vycházela z osvědčené předešlé řady 50, s níž měla shodné rozměry pojezdu. Pro porovnání – stroje řady 50 byly sestrojeny zhruba z šesti tisíc součástí, řada 52 jich měla o tisícovku méně, z toho asi tři tisíce byly navíc zjednodušeny. Tím se výroba lokomotiv značně urychlila. V době druhé světové války šlo především o nedostatkovou měď, které se při výrobě řady 52 ušetřilo až devadesát procent. Lokomotiva měla indikovaný výkon 1 620 koní a na rovné trati bez stoupání mohla jezdit rychlostí až 80 km/h. Kabina lokomotivy byla uzavřená a s tendrem ji spojoval zakrytý kruhový měch. Tendr byl většinou vanový a jeho spojení s lokomotivou bylo provedeno s předpětím, což umožnilo jízdu maximální rychlostí i tendrem napřed. Rám lokomotivy byl plechový s vypalovanými odlehčovacími otvory a nápravová ložiska neměla stavěcí klíny. Kotel s ocelovým topeništěm měl parní dóm a jeden písečník, bez předehřívače vody a napájecího čerpadla.

Produkce téměř po celé Evropě

Stroje řady 52 se během druhé světové války vyráběly v mnoha evropských závodech. A tak po skončení válečného konfliktu zůstala řada nedokončených lokomotiv a jejich dílů. Z těchto zásob byly i po skončení bojů v řadě zemí dokončovány další stroje této řady. Kromě toho mnoho železničních správ v zemích za války obsazených Německem získalo další lokomotivy řady 52 jako válečnou kořist. Tehdejší Československo nebylo výjimkou. První nasazení řady 52 se na území Protektorátu Čechy a Morava datuje k 1. lednu 1943, kdy si tehdejší železniční společnost BMB – ČMD pronajala dva stroje. Dalších patnáct lokomotiv bylo v pronájmu od října 1944. Tehdy samostatné Slovenské železnice měly pronajatou necelou třicítku strojů řady 52. Po skončení války se v opět spojeném Československu nacházelo 185 lokomotiv, jež Československé státní dráhy označily řadou 555.0 a tendry řadou 932.1. Po úpravě vodních přepadů byly tendry přeznačeny na řadu 930.2.

Putovaly také na Balkán

Devět strojů bylo v letech 1947 až 1950 přestavěno pro použití na širokorozchodné trati v přechodové stanici mezi Slovenskem a Ukrajinou v Čierné nad Tisou, kde lokomotivy dostaly nová číselná označení 555.0601 až 555.0609. V první polovině šedesátých let byly přestavěny do dřívějšího stavu na standardní rozchod 1 435 mm a lokomotivám byla vrácena původní čísla. Roku 1959 bylo v rámci „výpomoci bratrským zemím“ předáno dvacet dva lokomotiv Bulharským státním drahám (BDŽ) a o rok později putovaly další do uhelných dolů u bosenského města Tuzla, kde jsou některé stroje dosud v provozu! Ze strategických rezerv bývalého Sovětského svazu se v letech 1962 až 1963 ocitla na československých kolejích rovná stovka stejných strojů s označením 555.02, leč v krátké době byly z větší části přestavěny na mazutové vytápění a přeznačeny na řadu 555.3. Jedna z Mazutek, jak se strojům přezdívalo, je zachovaná jako muzejní na Slovensku.

Stroje řady 52 se nacházely i u bývalých státních jugoslávských drah, kde později sloužily jako strategické vojenské rezervy. Vzhledem k válečnému konfliktu v devadesátých letech byly tyto stroje v některých případech zničeny nebo později sešrotovány. Jeden stroj Jugoslávských železnic se ale podařilo zachránit Klubu přátel kolejových vozidel Brno, který na něm momentálně provádí celkovou opravu. Prozatím jediným provozuschopným zástupcem Němek v naší republice je lokomotiva 555.0153, kterou má od roku 2001 v péči železniční spolek KHKD Herkules.


Průměrné hodnocení (5 hlasů): 4

Další články této rubriky

Jak pijí parní lokomotivyJak pijí parní lokomotivy

15.10.2020 - Voda – životodárná tekutina pro vše živé. Ale i pro nejznámější stroj na světě je voda základním předpokladem bytí či nebytí. Tím systémem je legendární vynález průmyslové revoluce – Wattův parní stroj. »

Hungaria: 60 let legendy na kolejíchHungaria: 60 let legendy na kolejích

15.10.2020 - Je jen málo expresů v Evropě, které se mohou pochlubit kulatým jubileem začínajícím šestkou. Naše Hungaria se mezi ně zařadila. Už 60 let slouží cestujícím mezi metropolemi Německa, Česka, Slovenska a Maďarska a po desetiletí… »

Horní Dvořiště aneb stanice s bohatou historiíHorní Dvořiště aneb stanice s bohatou historií

25.9.2020 - Na tuzemské železniční síti snad neexistuje stanice či zastávka, kde by se psaly dějiny země i české železnice tak výrazně jako v Horním Dvořišti na jihu Čech. Přijel tudy do nově vzniklé vlasti i prezident Tomáš Garrigue… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika