Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Nedožité čtyřicáté narozeniny první střídavé Žehličky

Nedožité čtyřicáté narozeniny první střídavé Žehličky

2.1.2013 – autor: ROSTISLAV KOLMAČKA

Vždy stály opodál rychlých expresních strojů a silných nákladních mašin. Ukryté v kolejištích nákladních ranžírů a přednádraží ale dodnes vykonávají těžkou černou práci u posunu. Vůbec první Žehlička řady 210 by letos oslavila čtyřicátiny, ovšem svůj život položila na oltář pokroku, který nakonec zůstal nevyužit.

Nedožité čtyřicáté narozeniny první střídavé Žehličky

Málokdo si dnes vzpomene na to, že právě střídavé Žehličky dnešní řady 210 svým technickým řešením léta patřily ke světové špičce. Byly to první sériově vyráběné lokomotivy s polovodičovou regulací výkonu, které tehdejší ČSD zařadily do svého stavu a dodnes jsou jedinými posunovacími lokomotivami na střídavý proud v celém bývalém Československu. V letošním roce je tomu právě 40 let, co opustila brány plzeňské Škodovky první z nich. Tehdy nesla tabulky s označením S458.0001 a ve svém „rodném listě“ měla uvedeno výrobní číslo 6414/1972. 

Úsporná specialistka

Výjezd lokomotivy z výrobního závodu však není začátkem, ale jen jednou z kapitol dlouhého příběhu vývoje vozidla, jaké do té doby v Československu nemělo obdoby. Zatímco pod „stejnosměrnými dráty“ u nás postupně jezdilo a jezdí několik desítek typů elektrických lokomotiv a jednotek, na střídavé soustavě jsou to jen tři typy traťových lokomotiv, jedna řada elektrických jednotek a právě posunovací lokomotivy S458.0, od roku 1988 přeznačené na řadu 210. Potřeba posunovacích lokomotiv byla logickým důsledkem rozrůstající se elektrizace především větších železničních uzlů jako Plzeň, Cheb, Brno, Břeclav nebo Bratislava, kde byl, podobně jako u stanic na stejnosměrné soustavě, zájem odstranit hluk a zápach spalin z posunovacích motorových lokomotiv.

Tehdejší ČSD proto ve Škodě objednaly sérii moderních posunovacích lokomotiv, které měly být konstrukčně maximálně podobné stejnosměrným posunovacím lokomotivám řady E458.0 (dnes řada 110), jejichž prototypy vyjely ze Škodovky v roce 1971. Výsledná podoba obou typů lokomotiv vzešla z dlouhého výzkumu a plně odpovídala primárnímu určení lokomotiv pro posun. Bohatě prosklená věžová kabina uprostřed vozidla umožňovala velmi dobrý rozhled na všechny strany, tvar kapot dovoloval přímý výhled strojvedoucímu na nárazníky pro přesné a rychlé najíždění na vozy, řešení schůdků a prostorných čelních plošin zase umožnilo bezpečnou jízdu posunovačům. Tyristorová regulace rozjezdu a možnost práce v několika režimech jízdy, včetně pojezdu velmi nízkou rychlostí s maximální tažnou silou, činily lokomotivu velmi hospodárnou, co se týče spotřeby elektrické energie. 

Uspěla doma i v zahraničí

Lokomotivy si pro svou pohodlnou obsluhu a spolehlivost velice brzy získaly oblibu strojvedoucích i ošetřujícího personálu. Po vyrobení zmíněného prototypu a první série třiceti lokomotiv v roce 1973 objednaly ČSD na roky 1979 až 1983 dodávky dalších 43 strojů. Jejich celkový počet se tak v Československu ustálil na 74 kusech. Kromě Žehliček pro ČSD ale zaznamenala Škoda s těmito stroji i dvojici exportních úspěchů, a to když dodala v roce 1983 desítku podobných lokomotiv na vlečky elektráren TENT v dnešním Srbsku, kde jich je většina dodnes v provozu, podobně jako 20 vylepšených lokomotiv z let 1991 a 1992, které slouží na železnicích v Bulharsku. 

Nový život, který se nepovedl

Osud vůbec první zástupkyně řady však nebyl radostný. První střídavá Žehlička byla v rámci zkušební modernizace, realizované v roce 1990 přímo ve výrobním závodě, vybavena novější elektrickou výzbrojí, jejíž součástí byla také elektrodynamická brzda s možností rekuperace. Na úspěšný zkušební provoz prototypu pak měly v 90. letech navázat sériové dodávky obdobných strojů řady 211. Žehličky nové generace však kvůli nedostatku finančních prostředků ČSD zůstaly jen v plánech a osamocený prototyp 209.001 se stal jen přítěží v údržbě kvůli řadě unikátních náhradních dílů. V roce 1996 byla lokomotiva spatřena v provozu naposledy, deset dalších let pak jen coby zdroj náhradních dílů pro ostatní Žehličky postávala po depech v Chebu a Brně-Maloměřicích, než byly její pozůstatky sešrotovány v České Třebové.

Přestože prvnímu prototypu na jeho pozemské pouti štěstí příliš nepřálo, drtivá většina ostatních strojů této řady dále slouží na kolejích v Česku i na Slovensku a ty nejstarší z nich oslaví své kulatiny už příští rok. Až někdy některou z nich potkáte, zkuste jí alespoň v duchu poděkovat za všechnu tu „neviditelnou“ práci, kterou denně vykonává. A určitě si tuto lokomotivu řádně prohlédněte – není o nic méně elegantní než všechny ty Laminátky, Gorily nebo Zamračené.

PROČ NÁZEV ŽEHLIČKA?

Význam na první pohled záhadné přezdívky vyplyne na povrch ve chvíli, podíváme-li se na využití lokomotivy. Pendluje od jednoho konce nádraží na druhý a evokuje tak pohyb po žehlicím prkně. Podobně jako skutečná žehlička spojená se zásuvkou kabelem i posunující Žehlička funguje na elektřinu dodávanou sběračem. A nakonec tvar skříně lokomotivy – věžové stanoviště snad vzdáleně připomíná rukojeť, kterou je možno uchopit a s lokomotivou pak libovolně šoupat po kolejích.


Průměrné hodnocení (7 hlasů): 4.43

Fotogalerie

Další články této rubriky

Jak pijí parní lokomotivyJak pijí parní lokomotivy

15.10.2020 - Voda – životodárná tekutina pro vše živé. Ale i pro nejznámější stroj na světě je voda základním předpokladem bytí či nebytí. Tím systémem je legendární vynález průmyslové revoluce – Wattův parní stroj. »

Hungaria: 60 let legendy na kolejíchHungaria: 60 let legendy na kolejích

15.10.2020 - Je jen málo expresů v Evropě, které se mohou pochlubit kulatým jubileem začínajícím šestkou. Naše Hungaria se mezi ně zařadila. Už 60 let slouží cestujícím mezi metropolemi Německa, Česka, Slovenska a Maďarska a po desetiletí… »

Horní Dvořiště aneb stanice s bohatou historiíHorní Dvořiště aneb stanice s bohatou historií

25.9.2020 - Na tuzemské železniční síti snad neexistuje stanice či zastávka, kde by se psaly dějiny země i české železnice tak výrazně jako v Horním Dvořišti na jihu Čech. Přijel tudy do nově vzniklé vlasti i prezident Tomáš Garrigue… »

 

Všechny články rubriky Historie

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika